JP Morgan jde první na Ground Zero

Finanční dům JP Morgan Chase koncem minulého týdne oznámil, že těsně vedle místa, kde stávala pověstná "Dvojčata" Světového obchodního centra zničená v září 2001 teroristy, postaví honosný čtyřicetipodlažní mrakodrap. Přijde na zhruba dvě miliardy dolarů a má být dokončen v roce 2012.

Do budovy s celkovou plochou přes 14 tisíc čtverečních metrů se přestěhuje na sedm tisíc zaměstnanců pracujících v divizi investičního bankovnictví JP Morgan. Svoji centrálu na centrálním Manhattanu (Park Avenue) si banka ponechá, bude ji ale rekonstruovat.

JP Morgan Chase je podle agentury Bloomberg vůbec první z velkých firem na Wall Streetu, která se rozhodla v "zóně obnovy" investovat. Na ploše, kterou získala za 290 milionů dolarů na dvaadevadesát let, se ještě odklízí to, co zbylo po newyorské pobočce Deutsche Bank. Tu - a několik dalších budov - těžce poškodila hroutící se "Dvojčata".

Vláda dá úlevy

"Jsme hrdi na to, že se vracíme tam, kde jsme kdysi začínali," cituje agentura Bloomberg Jamieho Dimona, výkonného ředitele JP Morgan. Jak připomněl, jeho banka má své dvě stě let staré kořeny právě na dolním Manhattanu. Spokojen je také Eliot Spitzer, guvernér státu New York: "Dohoda s JP Morgan je dalším důkazem toho, že se dolní Manhattan opět stane epicentrem světového finančního dění," prohlásil Spitzer.

JP Morgan Chase, která loni vydělala 14,4 miliardy dolarů čistého na daňových úlevách, od státu New York získá kolem 200 milionů dolarů. Takovou sumu ušetří díky daňovým úlevám. Za to, že přispěje k obnově finančního srdce New Yorku a nabídne nová pracovní místa. I za to, že dává příklad dalším bohatým bankám, aby také přišly a zapojily se do obnovy.

Hned propukl spor

Ne všichni jsou ale novým investičním projektem nadšeni. Podle něj by totiž mělo šest - sedm podlaží, kde budou obchodovat makléři, výrazně přesahovat obrysy budovy. Aktivisté ze skupiny Community Board 1 poukazují na to, že tato podlaží budou "viset" nad okolním rozlehlým parkem i nad řecko-katolickým kostelem svatého Nikolaje. "Nechceme monstrum, které bude vrhat obrovský stín," připojila se ke kritice projektu Catherina McVayová-Hughesová, předsedkyně výboru pro obnovu Světového obchodního centra.

Ale newyorský guvernér Eliot Spitzer to vidí jinak: "Vyčnívající nosníky obchodních podlaží nebudou vytvářet skličující dojem. Naopak umožní, aby pod nimi vznikl park pro každé počasí, v němž bude možné i za prudkého lijáku hrát šachy," oponuje Spitzer.

Poptávka po komerčních prostorách na dolním Manhattanu, který se už vzpamatoval z nejhoršího, nyní rychle roste. Obchody se makléřským domům hýbou, a tak hledají nové, modernější budovy. Před rokem bylo na dolním Manhattanu volných 36 procent kancelářských ploch, nyní necelých osm procent, uvedla firma Grubb & Ellis.

Magnát shání nájemníky

Lokalitě bude po svém dokončení v roce 2011 vévodit 541 metrů vysoký mrakodrap Freedom Tower (Věž svobody), jehož výstavbu zahájil developerský magnát Larry Silverstein. Později financování převzal úřad Port Authority - společná agentura států New York a New Jersey. Ta ale nyní chce nákladný projekt přenechat soukromému investorovi.

Larry Silverstein, který se v červenci 2001 (sedm týdnů před útoky) stal za 3,2 miliardy dolarů na 99 let nájemcem Světového obchodního centra, na dolním Manhattanu rozestavěl tři věže. Zatím ale pro ně podle německého listu Handelsblatt horko těžko shání budoucí bohaté nájemníky z finančního světa.

Na Manhattanu se šušká, že za čtvereční metr komerční plochy požaduje až 750 dolarů. Delší dobu údajně jednal i s JP Morgan Chase, ale i té se takový nájem zdál drahý. Proto vedení usoudilo, že bude rozumnější postavit vlastní mrakodrap.

Stejně se rozhodla i konkurenční banka Goldman Sachs, která už před dvěma lety začala stavět vlastní budovu v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Bude se tyčit severozápadně od nově vznikajícího Světového obchodního centra.