Dohoda o ropě je hotová, tvrdí Iráčané

Šance, že zahraniční firmy získají přístup k těžbě a zpracování irácké ropy, se opět zvýšila.

Ústřední vláda v Bagdádu se včera dohodla s Kurdy a odstranili údajně spory, kvůli nimž již měsíce leží v parlamentu klíčový zákon, který firmám těžbu umožní.

"Bylo dosaženo shody, která se týká všech sporných bodů," řekl irácký ministr pro ropu Ásim Džihád agentuře Reuters.

Jaké konkrétní změny vedly ke shodě mezi Kurdy a centrální vládou, ministr odmítl upřesnit. Uvedl pouze, že o návrhu začne příští týden debatovat parlament.

Zákon má otevřít ropný sektor zahraničním investorům, zajistit jeho modernizaci a následně i výrazné zvýšení příjmů z těžby do státního rozpočtu.

Jak spravedlivě dělit budoucí příjmy z ropy mezi šíity, sunnity a Kurdy, se však irácké náboženské a etnické skupiny nebyly schopny dohodnout.

Většina prokázaných iráckých ropných rezerv se totiž nachází na šíitském jihu a kurdském severu. Většina sunnitů žije na územích, kde se ropa netěží.

Kurdská regionální vláda už dokonce samostatně podepsala několik smluv se zahraničními firmami, před čímž ji varoval ústřední kabinet v Bagdádu.

Také on už ale začíná o ropě jednat s budoucími hlavními odběrateli. Prezident Džalál Talabání je nyní na návštěvě Číny, kde s tamní vládou domlouvá budoucí podíl asijské velmoci na těžbě.

Číňané chtějí obnovit dohodu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na rozvoj ropného pole Adhad, které Čína podepsala ještě s režimem Saddáma Husajna.

Pokud bude ropný zákon schválen, může podle iráckého velvyslance v Číně Mohammada Ismaíla stará dohoda znovu vstoupit v platnost. Čína odměnou za dohodu zruší velkou část iráckého dluhu.

"Radikálně snížíme dluh, pomůžeme vycvičit lidi v ekonomice, energetice, diplomacii a managementu," slíbil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang.

Stejnou strategii, "ropu za dluhy", nabízí Iráku i Rusko.

Irácké zásoby jsou třetí největší na světě. Bez zahraničního kapitálu a dohody o dělbě zisků ale nelze začít těžit.

Vláda schválila návrh zákona už v únoru. Kurdové však byli tvrdě proti němu. Kromě způsobu dělení zisků se jim nelíbilo například to, že ropná pole by nespravovaly regionální vlády, ale nová státní ropná společnost.

Původní návrh se od té doby změnil natolik, že dva jeho autoři už s ním ani nesouhlasí.

"Ropa a plyn jsou majetkem celého národa. Proto by měly být spravovány federální vládou," tvrdí jeden z nich, Tárik Šafík, jordánský konzultant. Role ústřední vlády se ale v novém návrhu podle něj natolik zredukovala, že zisky z ropy se stanou předmětem neustálého handrkování.

Na přijetí nového ropného zákona před letní parlamentní přestávkou naléhají USA, protože doufají, že zákon otevře cestu ke smíření iráckých sunnitů a šíitů.

V hlavním městě Bagdádu probíhá už pátý měsíc mimořádná americko-irácká bezpečnostní operace, které se v současné době účastní 160 tisíc vojáků.

Americká armáda ale ve středu přiznala, že útoků přibývá, a to i v nejstřeženější části Bagdádu. Při včerejších akcích přišlo o život čtrnáct vojáků USA.