Pití piva po sportu poškozuje svaly a klouby

Pití piva po sportu poškozuje svaly a klouby

Každodenně slyšíme z úst odborníků, že při zvýšených teplotách je třeba dostatečně pít. Je jasné, že větší přísun tekutin má mít například tenista, který se dobrovolně trápí v třicetistupňovém horku, než úředník v klimatizované místnosti.
Ani velká horka nejsou pro mnoho rekreačních a výkonnostních sportovců překážkou k provozování jejich oblíbené aktivity. Při sportování dochází k daleko většímu přehřívání organismu a pocit žízně přichází často velmi pozdě. O to větší je potom přísun tekutin po vlastním sportovním výkonu. Některé reklamy výrobců piva doporučují již nejlépe ve fotbalové šatně nebo dokonce po sesednutí z kola přísun tekutin v podobě piva. Reklamní zkratkou je velmi dovedně vytvářeno spojení: sportování = žízeň = pivo.
Mezi rekreačními, výkonnostními a dokonce někdy i u vrcholových sportovců, jenž se sportem dobře živí, můžeme velmi často vidět konzumaci zejména piva prakticky ihned po sportovním výkonu. V českých zemích, kde je pivo nejen tradičně výborné, ale až neskutečně laciné, nad tímto obvyklým jevem nikdo příliš nepřemýšlí. Dokonce již sotva dospělá mládež tráví po sportování u piva na zahrádkách mnoho času.

Biochemický úklid

Dnešní sportovní medicína dokáže dobře popsat biochemické pochody v organismu při sportovní zátěži. Je nesporné, že při každé práci svalu (katabolická fáze) dochází k tvorbě kyseliny mléčné (laktát) a volných radikálů, které jsou pro organismus toxické a ten je musí při odpočinku (anabolická fáze) "uklidit".
Jedním z hlavních orgánů, které se podílejí na očištění organismu po sportovním výkonu, jsou játra. Zvýšení hodnot laktátu jako důsledku svalové práce při sportu je i jedním z hlavních ukazatelů trénovanosti sportovců. Pokud však během několika minut po sportování jdete na pivo, dopouštíte se poměrně velikého zločinu na svém těle, zejména na svalech a vazech. Proč? Organismus je naprogramován tak, že rozlišuje pomocí jaterních buněk jednotlivé pro tělo toxické látky. Vždy začíná s odbouráváním té pro něho více škodlivé. V tomto případě to není laktát, ale alkohol, který je obsažen v pivu.
V játrech máme mimo jiné enzymy, které štěpí alkohol (alkoholdehydrogenázu) a i laktát (laktátdehydrogenázu). Pokud musí organismus odbourávat alkohol, nemůže zpracovávat kyselinu mléčnou a regenerace se prodlužuje. Ve svalech dochází k místnímu překyselení a pokud není dostatečně prodloužený odpočinek, více se opotřebovává pohybový aparát - svaly, vazy, chrupavky, a další.
Nejprve vzniknou poruchy ještě funkční, vratné, později dochází k odumírání jednotlivých buněk pohybových tkání. Pak je již jenom krok k poranění svalů - například při prudkém pohybu, k poškozování vazů, jako je například Achillova šlacha nebo ke zvýšenému opotřebování kloubů (artrózy).
Sportovec, který si váží svého zdraví a chce sportovat i ve vyšším věku, by měl mít dobrý přísun vhodných nápojů již v průběhu sportovní aktivity a po ukončení by ještě měl dopít připravenou láhev nápoje. Při správném pitném režimu ani na pivo nebude mít chuť. Organismus dostane šanci se vypořádat s biochemickou odezvou sportovní zátěže, a potom zhruba tak za hodinu (u trénovaných sportovců i o něco déle), je možné vypít jedno pivo "na chuť" a společně s kvalitní stravou umožnit organismu potřebnou regeneraci.
[*]
Autor je sportovní lékař