Za rozhledy, ale ne z rozhleden - Z některých výškových staveb dohlédnete doslova přes půl země

 
Poutní kostel svatého Kříže s vyhlídkovou věží
Vladimír Pohorecký

Na jihozápad od Plzně se v blízkosti města Stod vypíná 487 metrů vysoký zalesněný Křížový vrch, dříve zvaný Vrabina. Na jeho vrcholku stojí poutní kostel svatého Kříže s vyhlídkovou věží. Na Křížový vrch se nejlépe dostanete z obce Losina. Na jejím konci ve směru na Chotěšov odbočuje vlevo ze silnice polní cesta označená směrovkou s nápisem "K rozhledně 2,5 kilometru". Po této nepříliš dobré cestě, zpevněné cihlovou drtí, můžete ujet ještě asi půl kilometru k přírodnímu parkovišti, kde necháte stát auto. Cesta vás zavede do lesa a za mírného stoupání po ní dojdete až k závoře a kamennému kříži bývalé křížové cesty. Tady odbočíte vlevo a prudkým stoupáním dorazíte až ke kostelu na vrcholku kopce.
Poutní kostel svatého Kříže na Křížovém vrchu byl postaven v letech 1747 až 1756. V roce 1804 byl zbořen a v roce 1862 znovu obnoven a spolu s ním zde vznikl i hostinec. Od té doby na Křížový vrch opět směřovala řada procesí z blízkého okolí i vzdálených oblastí a také se zde konaly poutě. V roce 1931 k němu přistavěli vyhlídkovou kostelní věž, v níž od druhé poloviny 60. let 20. století sídlila armáda. Když jej v roce 1995 opustila, kostel zanechala ve velmi špatném stavu. Zůstal opuštěný a postupně natolik zchátral, že mu hrozila demolice. Nakonec však byla jeho vyhlídková věž zrekonstruována a v září roku 2004 slavnostně zpřístupněna jako rozhledna. Zbylá část stavby však nadále zůstala v troskách.
Pod celým objektem a v jeho nejbližším okolí mají být i četné sklepy a podzemní chodby. Uvnitř vyhlídkové věže je umístěna řada různých fotografií kostela z dřívějšího i současného období. Na vyhlídku ve věži ve výšce 15 metrů můžete vystoupit po 75 schodech. Výhled z ní ale zatím částečně zastiňují stromy. Uvažuje se však o tom, že by některé mohly být časem vykáceny. I tak je v současné době z oken věže leccos vidět. Na jihu úplně vzadu, vpravo za Jezerní horou, spatříte vrcholek nejvyšší hory Šumavy, Javoru. Napravo od Jezerní hory vidíte horu Ostrý a o dost blíže tímto směrem se vypíná kopec Doubrava s telekomunikační věží. Na západě se zvedá skupina kopců zvaných Sedmihoří a za nimi se tyčí hrad Přimda. Na severozápadě vyniká výrazná Vlčí hora, za ní se vpravo zvedá Tepelská vrchovina, za kterou vlevo vystupují nejvyšší vrcholky Slavkovského lesa. Na severovýchodě spatříte Plzeň, za níž je vidět vrch Krkavec s rozhlednou a televizním vysílačem.
V blízkém Chotěšově stojí za pozornost jeden z nejstarších klášterů v západních Čechách. Byl založen už v roce 1210 a původně v něm sídlil řád premonstrátek. Roku 1756 byl klášter barokně přestavěn a v roce 1877 se v něm usídlil řád salesiánek. Interiéry kláštera si ovšem můžete prohlédnout pouze na objednávku. Nedaleko odtud směrem na jihovýchod objevíte zajímavou zříceninu hradu Roupov, založeného ve 13. století.

Rozhledna na Kraví hoře
V nejjižnějších oblastech Čech, mezi hraničním přechodem Dolní Dvořiště a městečkem Nové Hrady, se při hranici s Rakouskem vypínají Novohradské hory. V nich se pak asi deset kilometrů na jihozápad od Nových Hradů, nad obcí Hojná Voda, tyčí zalesněný kopec Kraví hora s rozhlednou. Nejlépe se k ní dostanete, pojedete-li z Hojné Vody směrem k osadě Staré Hutě. Na vrcholu stoupání odbočíte vpravo na cestu značenou červenou značkou a po zhruba sto metrech dojedete k přírodnímu parkovišti. Odtud velmi prudkým stoupáním po červené asi po kilometru vystoupáte na vrchol Kraví hory. Druhou možností je pěšky pokračovat po zelené cestou dál a přibližně po kilometru odbočit vpravo také na červenou, jež vás po necelém kilometru zavede až na vrchol. Tato trasa je sice delší, ale pohodlnější.
Na 953 metrů vysokém vrcholu Kraví hory byla v roce 1989 postavena patrně poslední vojenská strážní hláska minulého režimu. V roce 2001 došlo k její přestavbě na telekomunikační věž, která je současně i rozhlednou. Z této 37 metrů vysoké železné věže, na jejíž vyhlídkovou plošinu ve výšce 24 metrů vystoupíte po 130 schodech, je výborný kruhový výhled. Na východě spatříte těsně za rakouskou hranicí kopec Mandlstein, na jehož vrcholovém skalisku stojí kříž, na jihovýchodě se přímo naproti tyčí kopec Vysoká. Na jihu vystupují další vrcholky Novohradských hor, jako třeba Myslivna.
Vlevo za ní v Rakousku Tischberg, vpravo od něj Aichelberg, pod kterým pramení řeka Lužnice, a ještě více vpravo pak v pozadí vystupuje nejvyšší Viehberg. Za velmi příznivého počasí spatříte na jihu i Alpy. Na jihozápadě se v Rakousku vypíná kopec Sternstein s rozhlednou, na západě zahlédnete za dobré viditelnosti šumavské kopce Smrčinu, Plechý nebo Knížecí stolec. Na severozápadě se tyčí hora Kleť s rozhlednou a televizním vysílačem, před ní vlevo Poluška s telekomunikační věží a vpravo Slepičí hory s nejvyšším kopcem Kohout s telekomunikační věží. Na severu a severovýchodě se rozkládá Třeboňská pánev s řadou rybníků a malebných vesniček, přičemž v pozadí někdy uvidíte i zvlněnou Českomoravskou vrchovinu.
Několik kilometrů na jihovýchod od nedaleké osady Černé Údolí se u rakouských hranic nachází národní přírodní rezervace Žofínský prales, kterou v roce 1838 založil hrabě Buquoy. Je to nejstarší chráněné území nejen u nás, ale i v celé Evropě. Kousek odtud v Dobré Vodě je krásný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pocházející z roku 1715, u kterého vyvěrá pramen údajně léčivé vody. V Nových Hradech si prohlédněte gotický hrad ze 13. století.

Vyhlídková věž minaretu
V lednickém parku, který je součástí Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě, se kromě zámku nachází také celá řada romantických staveb, jež tu nechali postavit Lichtenštejnové. Nejstarší z nich je minaret, stojící na rovině u Zámeckého rybníka v nadmořské výšce pouhých 164 metrů. Postaven v roce 1802, dosahuje úctyhodné výšky 60 metrů, tedy stejné jako rozhledna na pražském Petříně. Nejlépe se k němu dostanete od zámku v obci Lednice. Vydáte se pěšky parkem a směrovky vás zavedou po zhruba jednom a půl kilometru až k cíli.
Štíhlá kamenná věž má tři ochozy. Její spodní část tvoří čtyřboká jednopatrová mešita s arkádovým ochozem na sloupech v přízemí a malé válcové věžičky tyčící se nad střešní římsou. V prvním patře se nachází osm vyhlídkových salonů, bohatě zdobených malovanými maureskami. Z nejvyššího ochozu minaretu, na který vystoupáte po 302 schodech, je pěkný výhled do okolí. Zvláště oku lahodící pohled máte do zámeckého parku, na jeho vodní plochy a na zámek v pozadí. Na severu spatříte krajinu Dolnomoravského úvalu, na východě za dobré viditelnosti Bílé Karpaty a jižním směrem dohlédnete na území Rakouska. Na západě vystupují nedaleké Pavlovské vrchy se Sirotčím hrádkem, nejvyšším vrchem Děvín s televizním vysílačem a na jeho výběžku s hradem Dívčí hrady.
Když se budete vracet, můžete si prohlédnout novogotický zámek z roku 1856. Uvnitř je mimo jiné expozice vývoje životního prostředí v ČR, ovocnářství, ukázky zelinářství a myslivosti včetně loveckých zbraní. Zajímavý je také nedaleký Janův hrad. Romantická napodobenina středověkého hradu zde byla postavena v roce 1807. Své pojmenování získal hrad po Janovi z Lichtenštejna. Původně sloužil jako lovecký zámeček, pořádaly se zde poslední leče a lovecké hostiny. Na konci druhé světové války hrad vyhořel, později však byl znovu zrekonstruován. Uvnitř hradu je řada místností vybavená stylovým nábytkem, jsou zde také k vidění sbírky loveckých trofejí, preparovaných zvířat a plastik fauny žijící na jižní Moravě.

Vladimír Pohorecký