Ruská kinematografie se po letech úpadku pomalu zvedá na nohy, míní Karen Šachnazarov, režisér a ředitel moskevských filmových ateliérů Mosfilm. Vidět to podle něj je i na ateliérech samotných.
Když se jich Šachnazarov před lety ujímal, tvořily tři čtvrtiny příjmů poplatky, které studiím platily televize za vysílání starých sovětských filmů. Loni studio vydělalo okolo 2,5 miliardy rublů (asi dvě miliardy korun), ve kterých byly poplatky za autorská práva na staré filmy jen menšinovou položkou.
Objem filmové produkce v posledních letech v Rusku prudce roste. Podle Šachnazarova na tom mají lví podíl ruské televize. Práce pro ně je významnou složkou činnosti studií. Komplex vzniklý v roce 1927 na svahu moskevských Vrabčích hor je prý největší v Evropě.
V současnosti zaměstnává Mosfilm okolo tisícovky lidí, další stovky zaměstnanců ale pracují pro celkem sedm desítek soukromých společností, které se na natáčení různým způsobem podílejí.
Moskevská studia podle Šachnazarova nabízejí nejmodernější světovou techniku i ruské filmové odborníky, kterých je prý ale stále méně. "Nevím, čím to je. Neumím si to vysvětlit. V zemi zmítané občanskou válkou se objeví režisér jako Sergej Ejzenštejn. My se máme velice dobře, a kvalitní lidé nepřicházejí," podivil se režisér. Mosfilm se podle něj nesnaží konkurovat americkým hollywoodským studiím, Šachnazarova ale mrzí, že v Moskvě natáčí jen málo zahraničních filmařů.
"Moskva je prostě moc drahá. Přijede režisér z ciziny, u nás v ateliérech se mu líbí, ale pak si prohlédne účet za hotel a pochopí, že by musel ubytovat celý štáb. A odjede na Barrandov nebo do Bulharska," vysvětlil ředitel.
