Jistota práce, tu chtějí Češi především

Češi chtějí od svého zaměstnavatele především vysoký příjem, jistotu zaměstnání a práci, která je baví.

Naopak nejvíce jim chybí perspektiva kariérního postupu a nejsou moc spokojeni s výší svého příjmu. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Více než devadesát procent Čechů, převážně třicátníků a čtyřicátníků, chce mít jisté zaměstnání. A to i na úkor kariérního růstu, který skončil s 65 procenty zájmu na posledním místě.

Výzkum agentury STEM navíc tvrdí, že většina tuzemských zaměstnanců je ochotna pracovat i mimo obor nebo za nižší plat jen proto, aby získali jistotu stálého příjmu.

Dvacet procent obyvatel ani nevylučuje, že by se kvůli takové práci byli ochotni přestěhovat.

Příjem a kariérní růst

Mít vysoký příjem považuje za podstatné 87 procent oslovených lidí. Tři čtvrtiny Čechů navíc chtějí dělat práci, které si ostatní váží.

Vysokoškoláci častěji považují za podstatnou možnost samostatné práce a také šanci na pracovní postup - tedy nutné podmínky k tomu, aby mohli využít své vědomosti. Stejně důležitý je ale pro vysokoškoláky a lidi s dobrou životní úrovní také výběr zaměstnání, které je baví.

Tři čtvrtiny všech oslovených považují možnost kariérního růstu za důležitou, avšak pětina zaměstnanců tuto šanci ve své firmě postrádá.

Třiceti procentům českých zaměstnanců chybí práce, které by si ostatní lidé vážili. Stejný podíl lidí pak nemá možnost prostřednictvím své práce pomáhat jiným a schází jim jistota zaměstnání.

Chybí hrdost a informace

Každému desátému Čechovi podle průzkumu chybí pocit, že jeho práce je společnosti nějak užitečná.

Mezinárodní průzkum agentury Factum Invenio ukázal, že typický český zaměstnanec bojuje nejčastěji s úrovní podmínek pro kvalitní výkon své práce, a navíc se necelá polovina respondentů cítí být málo informována o klíčovém dění ve firmě.

Lidem pak chybí hrdost na práci ve své firmě a zároveň dostatečně neoceňují schopnosti svých nadřízených manažerů. I přesto ale studie potvrzuje, že šedesát procent českých zaměstnanců je ve své práci spokojeno. Na nejspokojenější Maďary však ztrácíme více než 10 procent. Čechům totiž stále některé věci na pracovišti vadí.

Muže trápí nízké platy

Při hodnocení svého skutečného zaměstnání se 83 procent ekonomicky aktivních Čechů domnívá, že nemá vysoký příjem.

Tímto problémem trpí nejčastěji muži. Ženy naopak považují za podstatné pomáhat prostřednictvím své práce jiným lidem.

České ženy navíc podle poslední studie Evropské komise berou průměrně o devatenáct procent méně než muži.

Platy ale v tuzemsku stále rostou a průměrná mzda je letos 20 399 korun. Meziročně tak vzrostla o necelých osm procent.

Vyšším mzdám nahrává i rekordně nízká nezaměstnanost, která se blíží šesti procentům. Ta totiž přidělává firmám starosti se sháněním nových kvalifikovaných zaměstnanců.

Lidé chybějí jak IT firmám, tak i například ve stavebnictví. Zaměstnavatelé tak častěji sahají ke zvyšování mezd, aby o své zaměstnance nepřišli.

Nízký příjem vadí nejvíce lidem se středoškolským vzděláním bez maturity. Těm kromě neuspokojivé výplaty chybí i možnost kariérního postupu.

Co Češi považují v zaměstnání za nejdůležitější