Před pár lety vysedával Anthony Denny pravidelně v práci i v sobotu a v neděli. Bez jeho povelu se v podniku nic významnějšího nemohlo stát. Sám rozhodoval, jestli u auta slevit tisícovku, nebo ne. Když jel na Vánoce do rodné Austrálie, stejně každý den firmu kontroloval a rozdával na dálku úkoly.
Dnes se o provoz jeho bazarů AAA Auto stará čerstvě postavený mladý tým a Denny se zkouší ze svého workoholismu trochu vymanit. Po šesté už se mu nevolá, společenské akce vypouští a o víkendech buď jezdí na harleji, nebo si víc užívá čtyřletého syna a dvouleté dcery.
Ničeho nelituji
"Áčka", největší autobazar ve střední Evropě, jsou výsledkem Dennyho "one-man-show". Dal podniku všechen svůj čas, třináct let ho diktátorsky řídil a držel se dvou cílů: expandovat a vydělávat peníze. "V žádném případě ničeho nelituju. Trávil jsem tu celé týdny, ale nebyla to žádná oběť. Výsledek stojí za to," prohlašuje Denny.
Výsledkem je firma s třemi tisíci lidmi a obratem deset miliard korun. Loni vydělal 392 milionů. "Na jedné straně široký úsměv, na druhé straně velmi agresivní přístup k práci. Denny měl vizi a prosadil něco, čemu předtím nikdo nevěřil," říká Dennyho bývalý obchodní partner Ivan Růžička, dříve šéf českého zastoupení Opelu, nyní ředitel Mazdy.
Protiworkoholická kúra ale v Dennyho případě neznamená, že by se firma měla zastavit. Naopak. Denny připravuje vstup na burzu, kde by rád získal miliardu korun na další rozmach. Během příštích pěti let chce dosáhnout něčeho, co zní na první poslech bláznivě: proniknout mezi deset největších autobazarů na světě. "Není to tak moc, v USA bychom už dnes byli v první dvacítce," říká Denny.
Podnikání si pochvaluje jako náramně zábavnou lidskou činnost, v níž si každý může vyzkoušet, co je v něm. Jsou lidé, kteří si u něj koupili auto a vyčítají mu hroší kůži a nefér hru, nicméně zákazníků pořád přibývá. Loni si v Áčkách koupilo vůz 60 tisíc lidí, letos prodej roste o 33 procent. Aby Denny pronikl do světové desítky, chtěl by do pěti let prodávat třikrát víc a mít také třikrát víc zaměstnanců. Pro investory, kterým bude nabízet akcie, má srozumitelný plán: co se osvědčilo v Česku, to rozvíjí na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku a připravuje se do Ruska, Srbska, Bulharska a na Ukrajinu.
Fifty fifty
Doma dal Denny závazek, že svůj čas v práci ještě zkrátí. Až budou za pět let obě děti chodit do školy, chce svůj čas rozdělit "fifty fifty" mezi práci a rodinu. "Ve firmě bych měl mít víc strategickou roli, něco jako konzultant," sní Denny.
Své děti vozí v lexusu, sám se jako dítě vozil ve škodovce. Ale v Austrálii, kam jeho otec emigroval z Česka a sehnal si škodovek hned několik, aby mohl vyměňovat náhradní díly. Do Prahy Denny poprvé přijel v roce 1985. Dnes tu s rodinou žije, ale na první pobyt vzpomíná jako na "otřesný" zážitek. "Anglicky na mě mluvili jen prostitutky a veksláci a jako vegetarián jsem se ani neměl kde najíst," vzpomíná Denny, vyznavač zdravého životního stylu a militantní nekuřák.
Když přijel podruhé, v roce 1992, všechno bylo jinak. Jako profesionální obchodník s auty pochopil, že v Československu půjde rychle vydělat peníze. Začal dovážet americká auta a po dvou letech otevřel v Praze autobazar. Zdálo se mu, že konkurenti vypadají nevěrohodně (prý po něm kdosi chtěl i výpalné) a že vedle nich snadno vynikne.
To se mu povedlo, ale i jako jednička v divoké branži ojetin musí o dobré jméno pořád bojovat.
Každé auto jednou klekne
"Jsou to prostě jen auta, každé se jednoho dne rozbije. Z toho automobilky žijí," argumentuje Denny, když se stočí řeč na reklamace a stížnosti zákazníků.
Po internetu i mezi lidmi jich koluje až moc a pro největší český autobazar je to bolavé téma. "O žádném jiném autobazaru v republice nemáme tolik negativních informací jako o nich," uvádí Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů. Nejčastěji jde o skryté vady prodaných aut anebo o nečekaná úskalí kupních smluv.
Vstup Áček na burzu vypadá jako hotová věc. Denny má v ruce přitažlivý podnikatelský plán a zajímavá čísla. Ovšem image podniku má rezervy a to si Denny uvědomuje. "Sedmdesát procent těch řečí jsou pomluvy od konkurence, ale uznávám, že těch zbylých třicet procent je třeba řešit," říká Denny.
Prý pochopil staré chyby, ze kterých se učí. Třeba že "klukům od aut" nelze svěřit vše. Špatnou zkušenost udělal i se skupinou najatých anglických manažerů, kteří zavedli v reklamacích "striktní procesy": na pozdější závady a stížnosti se nebral zřetel, protože tak byly postavené kupní smlouvy se zákazníky.
I Denny vnímal obchod tak, že kupec ojetého auta jde vědomě do rizika a s tím smlouvu podepisuje. "Právně to bylo v pořádku. Ale obchodně to nefungovalo," říká Denny. Prý pochopil, že je třeba být vstřícnější. Do etického kodexu letos napsal, že "spokojenost zákazníka je důležitější než okamžitý zisk" a reklamačnímu oddělení vydal pokyn, že "každý zákazník musí odcházet spokojen".
Vůbec nejlepší prevencí je prodávat lepší auta, což v době rostoucí kupní síly i odpovídá poptávce. Nejžádanější jsou dnes menší pětidveřová auta jako Škoda Fabia za 150 tisíc, tedy stará kolem čtyř let se 150 tisíci najetými kilometry. Prodej aut za "totálně nízké ceny" Denny vyčlenil do samostatné, oranžové společnosti Auto Diskont.
Dennyho parťáci
"Deleguj, nebo se zblázníš," říká Denny. Na burze musí nabídnout samostatně fungující organismus, a nikoli jen sebe jako sólistu, bez něhož by nastal rychlý kolaps.
Před pěti lety to vypadalo jinak. "Chtěl mít kontrolu nad úplně každým detailem. Každá změna ceny, případně jiné drobnosti, musela jít přes něho," vzpomíná jeho někdejší mluvčí Roman Šubert, podle něhož "Tony" třeba schvaloval výkupní ceny všech aut i v době, kdy jich denně bylo 100 až 200.
Když Šubert v roce 2001 odcházel, prý už byly na Dennym znát "lehké náznaky" zlepšení. "Občas začal vynechávat neděle."
Podle šéfa výkupu Petra Vaněčka už Denny o víkendech vskutku moc nepracuje ani nestojí svým lidem za zády. "Mám roční plán, za který zodpovídám," říká Vaněček.
Denny záměrně lovil i mimo automobilovou branži. Má manažery z realitní firmy Orco, ze Citibank, z Coca-Coly nebo z hotelu Hilton. "Důsledně si vychovával lidi a teď už jen kontroluje," říká Dennyho známý, podnikatel Antonín Charouz, "jako když v dobré hospodě stojí někdo, kdo jen hlídá číšníky".
Kromě hlídání číšníků Denny promýšlí několik strategických vizí. Vedle burzy a zahraniční expanze plánuje dovoz čínských aut. Sází na to, že kolem roku 2010 už Číňané budou mít spolehlivé auto typu fabie za 150 tisíc.
Za svůj vzor Denny považuje Američana Austina Ligona, zakladatele největšího amerického autobazaru CarMax. S ním si Denny telefonuje, zdali by nechtěl pracovat pro AAA jako konzultant, protože CarMax už na burzu šel.
Rozdíl je v tom, že Ligon je o deset let starší a už odešel do penze. U Dennyho prý bude úspěch zvolnit i na slibovaných "fifty fifty". "Co mě na tom baví? Jít tak daleko, jak to jen jde," říká Denny.
