Studentské půjčky ano, školné možná

České vysoké školy by se v budoucnu měly mladým lidem více otevřít. A to díky výhodným, státem garantovaným půjčkám na vzdělání a studijnímu spoření, kterým chce vláda studenty na univerzity nalákat.

Se systémem půjček počítá takzvaná Bílá kniha - materiál, který popisuje změny, ke kterým by mělo za Topolánkovy vlády dojít. "Pokud naše návrhy na spoření a půjčky projdou, vše by mohlo začít platit od roku 2009," říká ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Petr Matějů. Dnes řada lidí z chudších rodin vůbec na vysokou školu nejde, protože by na studiích neměli z čeho žít. Rodiče jejich nákladné studium z nízkých příjmů nezaplatí. Vytváří se tak sociální bariéra, za kterou nás kritizuje i OECD.

Česko má navíc v EU takřka nej-méně vysokoškolsky vzdělaných lidí, jen 12 procent studentů z populačního ročníku získá diplom.

Půjčky od státu

U půjček pro mladé lidi by banky požadovaly nízké úroky, na úrovni 2,5 - 3 procenta. Student by dostával měsíčně nejvýše šest tisíc korun, přičemž dnešní náklady na studium jsou u posluchače veřejné univerzity asi o tisícovku nižší. Půjčky by měly pokrýt výdaje na bydlení, cestování, stravu i učebnice.

"Nebo by nízkoúročené půjčky přímo studentům poskytoval stát. Peníze by šly od Evropské investiční banky," říká Matějů. Ta by podle jeho představ státu půjčovala s úrokem okolo jednoho a půl procenta.

Půjčku by začal student splácet šest měsíců po dokončení studia, a to jen v případě, že by dosáhl na průměrný plat.

"Povinnost splácet by platila i pro studenta, který školu nedokončil nebo odjel pracovat do zahraničí," vysvětluje Simona Weidnerová z analyticko-koncepčního odboru.

Jak by se konkrétně vymáhaly po studentovi peníze, kdyby neplatil nebo přišel o práci, ale není ještě zcela jasné. Je ovšem pravděpodobně, že by k dlužné částce naskakovaly úroky a absolventovi by, pokud nezaplatí, hrozila značná pokuta.

Spoření na studium

Na vzdělání by si student mohl také spořit. Stát mu bude pravděpodobně přispívat 25 procenty z částky, kterou si ukládá. "Zůstatek peněz by se v budoucnu mohl převést i na bydlení či penzijní spoření," dodává Weidnerová.

Systém půjček a spoření je navíc předpokladem pro případné zavedení školného. "Je to důležitý krok. Školné ale zatím za této vlády zavádět nebudeme," uvádí ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených).

Půjčky na životní náklady při studiu nabízí většina zemí. Studenti je mohou získat například ve Spojených státech amerických či ve Skandinávii, tedy v zemích, které mají podle expertů vůbec nejlépe propracovaný systém vysokého školství.