Spokojenost zahraničních vlastníků českých bank pokračuje. Od dob privatizace v období 1999 a 2001 se hodnota tří největších bank už zněkolikanásobila a mnohé nasvědčuje, že vzestup ještě zdaleka nekončí.
Nejvíce, skoro čtyřikrát, se během této doby zvýšila hodnota České spořitelny. Po sedmi letech, co ji převzala rakouská Erste Bank, dosahuje zhruba 138 miliard korun.
Největší hodnotu, 185 miliard korun, má podle těchto propočtů ČSOB. Její současné ocenění je více než trojnásobek ceny před osmi lety, kdy stát prodal její většinový podíl belgické KBC. Hodnota Komerční banky pak za šest let od vstupu francouzské Société Générale stoupla skoro dvaapůlkrát na 150 miliard korun.
Vyplývá to z cen, za které stát prodával banky zahraničním vlastníkům, a z letošních cen jejich akcií. Vzhledem k tomu, že se na pražské burze obchodují jen akcie Komerční banky, byla pro Českou spořitelnu při výpočtu použita cena akcie 910 korun, za kterou se obchodovala ke konci června v RM-Systému. Pro ČSOB pak cena 36 298 korun za akcii, která byla uplatněna při letošním odkupu akcií od minoritních podílníků.
Tak velké zhodnocení bank nikdo nečekal, ale podle analytiků odpovídá úsilí, které do nich zahraniční vlastníci investovali. "Situace bank při privatizaci byla navíc mizerná, potácely se se ztrátami a celá ekonomika byla v útlumu. Kdo by také před sedmi lety řekl, že české hospodářství poroste kolem šesti procent ročně a banky budou tak vydělávat," komentuje bankovní vzestup Jiří Staník z firmy Wood & Company.
Zahraniční vlastníci bank se navíc mohou těšit, že jejich majetek v Česku se bude dál rozrůstat. Naznačuje to mimo jiné i pokračující růst letošních zisků bank, které jsou jedním z hlavních parametrů, od kterého se odvíjí cena akcií.
Česká spořitelna včera oznámila nárůst pololetního zisku o 7,3 procenta na 5,23 miliardy korun a její nový šéf Gernot Mittendorfer potvrdil, že celoročně by výdělek banky měl stoupnout o patnáct až dvacet procent.
Komerční banka zveřejní výsledky tento pátek, podle odhadů analytiků by však její čistý zisk měl stoupnout o více než pět procent a přesáhnout pět miliard korun.
Banky podle ekonomů budou ještě několik let těžit z boomu hypoték a půjček na nákupy. "I když úroky rostou, zájem o půjčky to významně neovlivní. Zdražení nebude tak velké, aby to lidi odradilo, navíc jim zároveň rostou platy," říká Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. Podle něho navíc české banky začnou víc vydělávat i na prodeji cenných papírů a životního a penzijního pojištění běžným klientům.
"Poplatky se tak znovu stanou významným zdrojem jejich výdělků. Banky přestaly zvyšovat ceny za platební styk a příjmy z poplatků teď stagnují," řekl Staník.
Šňůru výdělků by mohl přerušit neočekávaný zvrat v ekonomice, který by banky připravil o klienty. Například sazby ČNB by musely stoupnout o několik procentních bodů. Půjčky by pak byly drahé. Nebo by muselo dojít k pádu cen realit. Pak by banky musely snížit hodnotu nemovitostních zástav - byly by při půjčování opatrnější a měly méně klientů.

Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



