Rusko chce dno Arktidy

Ruská expedice, která chce v Arktidě uskutečnit první hloubkové ponory a prozkoumat dno Severního ledového oceánu, včera dosáhla severního pólu. První ponor dvou miniponorek se podle agentury AFP uskuteční nejdříve dnes.

Výpravu, která má za cíl prokázat ruské nároky na nerostné bohatství pod vrstvou věčného ledu, tvoří ledoborec Rossija a vědecká loď Akademik Fjodorov.

Ruští vědci se chtějí ponořit do hloubky 4300 metrů, prozkoumat dno oceánu a nasbírat geologické a biologické vzorky. Na důkaz svého prvenství chtějí umístit na mořské dno kovovou schránku s ruskou vlajkou.

Více než stočlenný tým se bude zároveň snažit najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území.

Rusko by si v takovém případě mohlo podle mezinárodní konvence dělat nárok na využívání velkého nerostného bohatství. V šelfu o rozloze více než 1,2 milionu čtverečních kilometrů se podle předpokladů skrývají zásoby až deseti miliard tun ropy a plynu.

"Dosáhli určeného místa, ale potřebují se připravit," řekl Sergej Boljasnikov z petrohradského ústavu pro výzkum Arktidy a Antarktidy. Riskantní je podle vědců hlavně návrat na hladinu, při němž musejí posádky najít díry v ledu, jinak se nebudou moci vynořit.

Případné vědecké důkazy, že oblast je skutečně spojena s ruským severem, musí Moskva předložit OSN. Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné, a hranice tudíž sporné. Na arktický šelf si mohou činit nárok další čtyři země - USA, Kanada, Dánsko a Norsko. USA a Kanada už chystají operace, které by měly potvrdit jejich nároky.

Rusové expedici chápou jako důležitý politický čin. "Dotknout se dna v takové hloubce je jako udělat první krok na Měsíci," prohlásil místopředseda dolní komory ruského parlamentu a účastník expedice Artur Čilingarov.