Šest měsíců, pět sebevražd. Francouzští politici se začali zabývat nezvykle vysokým počtem úmrtí v automobilce PSA Peugeot Citroen v Mulhouse na východě země. Úřady zkoumají i sebevraždy v moderním komplexu Beehive u Paříže, který patří firmě Renault, kde během krátké doby spáchali sebevraždu také tři zaměstnanci.

Odboráři si stěžují, že jsou vystaveni nadměrnému zatížení a stresu. Prezident Nicolas Sarkozy jim slíbil, že s nimi prodiskutuje pracovní podmínky v automobilkách.

"Pan Sarkozy se o tyto případy osobně zajímá," uvedl jeho mluvčí David Martinon. "Příčny podobných dramat jsou obvykle mnohem širší než pouhé pracovní problémy," naznačil.

Odbory v Mulhouse, které zastupují 10 500 zaměstnanců, mají jiný názor.

"Produktivita práce se neustále zvyšuje, mnozí zaměstnanci už vnímají jen svou práci a nic jiného," říká Vincent Duce, šéf svazu CGT. K tom přistupují obavy o místo. Za poslední tři roky zrušila firma v Mulhouse 500 míst. V celé Francii chce letos Peugeot zrušit v zájmu snížení nákladů 4800 míst.

Ve Francii platí zákon o pětatřicetihodinovém pracovním týdnu, který zavedli francouzští socialisté ve snaze srazit nezaměstnanost. Teď se úprava projevuje i jiným způsobem: nutí firmy co nejvíce zvyšovat produktivitu, aby nemusely zvyšovat ceny. To vytváří značný tlak na zaměstnance. Francie v produktivitě předstihuje například i Spojené státy.

Prezident Sarkozy slibuje pravidla zkráceného týdne uvolnit, přesčasy nebudou zdaněny. A o pracovním stresu chce s odbory jednat. Také automobilky hledají cesty, jak tragédiím předcházet.

Odborový předák Jean Hotebourg z Renaultu uváděl, že u jedné z obětí například mohla sehrát roli nevybíravá kritika od nadřízeného.

Žena jiného zaměstnance, který si vzal život, líčila listu Le Parisien, jak nosil z práce hromady spisů, které studovat celou noc. "Nakonec už ani nemohl normálně spát," vzpomínala.

Představitelé automobilek vyjádřili nad úmrtími lítost, souvislost s pracovními podmínkami ale zatím odmítají. Firma Renault, jejíž zisky se v roce 2006 značně propadly, přijala restrukturalizační plán, který podle odborářů vytvářel značné nároky na zaměstnance. "Přibyla práce, začaly závody o splnění termínů," citovaly je francouzské listy.

Pracovní stres se podle Světové zdravotnické organizace obecně zvýšil. Lidé s přehnaně velkým množstvím pracovních úkolů a nezměnitelnými lhůtami k jejich plnění podle expertů podléhají snáze psychickým poruchám.

Marie Melchoriová z londýnské King's College agenturám sdělila, že deprese vzniklé pracovním tlakem je dnes možné diagnostikovat u mnoha dříve zdravých mladých lidí. "Dopady dojíždění, dlouhých hodin v práci a nutnost skloubit práci a rodinný život v tom hrají roli," uvedla Melchoriová.