České podniky zachraňují Slováci i Číňani

Když v roce 2004 potřeboval v Plzni japonský výrobce televizorů Panasonic kvůli rozšíření výroby přijmout k tehdejším sedmnácti stům další stovky lidí, nastoupilo k linkám i prvních 300 Slováků. Dnes už v továrních halách elektronického gigantu hrají gastarbeitři přesilovku: tři tisíce ku dvěma tisícům domácích.

České firmy se spoléhají na zaměstnance ze zahraničí stále víc. Například ve firmě Foxconn, která vyrábí počítače a televizní obrazovky, pracují zaměstnanci osmi národností. Podle posledních údajů ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku legálně více než dvě stě devět tisíc pracovníků ze zahraničí. Téměř polovinu z nich tvoří Slováci, následují Ukrajinci, Poláci a lidé z Moldávie.

Jen v továrnách oblasti plzeňské průmyslové zóny Borská pole pracuje až deset tisíc cizinců. Jejich "dovoz" se tak stává stále větším byznysem pro personální agentury.

Ty dělníkům platí kromě mzdy také ubytování a často je i svážejí do práce svými autobusy s tím, že je ubytovávají v ubytovnách a v blízkém okolí továren.

I přesto je dovoz cizinců stále výhodný. Před lety s tímto byznysem začínalo jen několik agentur. Dnes má na tuto činnost licenci přes šestnáct set podnikatelů.

O své zaměstnance z ciziny se ale starají i samotné firmy. Společnost Yazaki sváží na vlastní náklady zaměstnance ze širokého okolí. Firmu se třemi tisíci lidmi přijde ročně tahle doprava na třicet milionů. Přesto se ti lidé firmám stále vyplatí.

Ne všichni cizinci však v Česku pracují s pracovním povolením. "Například ve stavebnictví je poměr Čechů a cizinců šedesát ku čtyřiceti," říká Milan Kalina ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Oficiální statistiky přitom hovoří o jedné desetině.

Kalina také připomíná, že ne všichni zahraniční dělníci mají potřebnou kvalifikaci. "To se pak projeví na konečné kvalitě odvedené práce," dodává Kalina.

Nelegální zaměstnávání cizinců především z Bulharska a Rumunska vidí jako velký problém předseda ČMKOS Milan Štěch. "Desítky tisíc cizinců zaměstnávají firmy i za platy, za něž by Češi nikdy nepracovali," vysvětluje Štěch.

Cizinci nepracují ale pouze v manuálních profesích. Jen ve vzdělávání se angažují více než tři tisíce lidí s cizím občanstvím. Ve zdravotnictví jich je zaměstnáno necelých pět tisíc.