V Česku přibývá lidí, kteří s chřipkou místo k lékaři míří "na dovolenou". Pár dní volna místo neschopenky si bere snad už každý, jehož výdělek se pohybuje nad průměrnou měsíční mzdou, tedy nad 20 tisíci korunami.
"Pokud jde o lidi v manažerských funkcích, někteří si na dobu kratší nemoci berou dovolenou. Nemocenské dávky by na pokrytí jejich běžných nároků nestačily," potvrzuje mluvčí největší stavební firmy Skanska CZ Ondřej Šuch.
Čím vyšší je výdělek, tím výraznější ztrátu nemocenská znamená. Její maximální výše za měsíc činí asi třináct tisíc korun.
I to je jeden z důvodů, proč v Česku klesá počet prostonaných dnů. Ten se podle nejnovějších údajů České správy sociálního zabezpečení v letošním prvním pololetí snížil proti loňsku zhruba o dva dny - jedna pracovní neschopnost trvala v průměru něco málo přes 34 dnů, loni to bylo 36,5 dne.
Počet lidí s vysokým výdělkem roste. Například zaměstnanců, kteří vydělávají více než 31 500 korun hrubého za měsíc, letos podle odhadu ministerstva financí přibude sto tisíc, jejich celkový počet se tak vyhoupne na 430 tisíc. Platy nad dvacet tisíc má letos brát o sedmdesát tisíc zaměstnanců více než vloni.
Velké firmy už také pochopily, že jejich lidé ocení, když jim případnou ztrátu v nemoci nějak vynahradí. Třeba pracovníci České spořitelny si tak mohou vybrat pět dnů placeného zdravotního volna v roce.
Kolínská automobilka TPCA se zase vysoké nemocnosti brání tím, že týmy s nejlepší docházkou dostávají zvláštní prémie. "Zdravý pracující člověk u nás také dostává body, které si může proměnit za zboží třeba v kolínské lékárně nebo za služby ve fitnesscentrech," uvedl mluvčí automobilky Matěj Matolín.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




