Právě dnes je tomu 95 let, kdy mohli obyvatelé Ústí nad Labem pozorovat balon majestátně se nesoucí nad jejich městem. V koši nebyl movitý sportovec, který vzduchoplavbu provozoval pro zábavu, nýbrž vědec, jenž chtěl přijít na kloub velké záhadě. Především díky tomuto odvážnému letu se to nakonec podařilo.
Victor Franz Hess se narodil 24. června 1883 na rakouském zámku Waldstein, kde byl jeho otec lesníkem. Vystudoval gymnázium a univerzitu v Gratzu a od roku 1910 působil jako asistent v Radiologickém ústavu ve Vídni. Tehdy jej zaujal problém, nad kterým si někteří fyzikové už dlouho lámali hlavu: vzduch by měl být teoreticky nevodivý, přesto však určitou vodivost vykazuje. Správně se soudilo, že důvodem je nějaké ionizující záření, jeho zdroj se však nedařilo odhalit. Brzy se totiž ukázalo, že zemská kůra to není.
Hess se domníval, že tajemné záření pochází z vesmíru. Podnikl proto sérii balonových výstupů, z nichž právě let ze 7. srpna 1912 přinesl nejpřesvědčivější výsledky. Odvážný fyzik při něm dosáhl výšky 5350 metrů a nenechal se odradit ani tím, že za tento svůj osobní rekord zaplatil těžkou nevolností. Dostatečným zadostiučiněním mu bylo zjištění, že vodivost vzduchu s rostoucí výškou opravdu stoupá. Uskutečnil i několik nočních letů, při nichž vyloučil, že zdrojem radiace je Slunce.
Přesto vědecký svět jeho důkaz o kosmickém původu tajemných paprsků zpočátku nepřijal. Navíc americký fyzik Robert Millikan vypouštěl automatické balony do ještě větších výšek a zvýšenou vodivost nezaznamenal. Později se však ukázalo, že se nechal ošálit metodickou chybou. Cesta k Nobelově cestě pro Hesse se otevřela - dostal ji roku 1936. Přestože je to jedna z mála Nobelových cen souvisejících s tuzemskem, je u nás Hess kvůli svému rakouskému původu širší veřejnosti téměř neznámý.
(jnk)
