Většina rolníků letos zažívá neskutečné léto. Statistici včera vylepšili své odhady, úroda obilí bude 6,25 milionu tun. To je o více než osm procent lepší než loni. Také Brusel hlásí, že si - aspoň mírně - polepší i celá Evropská unie.

Přesto ceny pšenice lámou rekordy a pekaři mají záminku k dalšímu zdražování pečiva.

"Takové ceny ve žních nepamatuji. Za tunu potravinářské pšenice už nám nabízejí pět tisíc korun," tvrdí například farmář ze středočeského Kozince Jan Miller.

Plodinová burza Brno sice hlásí ceny podstatně nižší (kolem 4300 korun), ale i tak výrazně převyšují loňskou úroveň.

"Obilí od nás jde nejspíš na vývoz, v Evropě nezbývají z předchozích dvou let větší zásoby," vysvětluje Miller, jenž je zároveň odborníkem na trh s obilím v Asociaci soukromého zemědělství.

Pekaři jsou v pasti

Zatímco rolníci počítají zisky, pekaři si už připravují půdu pro zdražování svých výrobků. Mají šanci se svým záměrem uspět - ale rozhodně ne jen proto, že rostou ceny pšenice. Připomeňme, že rolníci nemohou na potravinářské pšenici prodělat nikdy: buď prodají obilí na volném trhu za nejvýhodnější cenu. Nebo mohou vždy od podzimu využít takzvaného intervenčního výkupu obilí. Stát je povinen jim za tunu nabídnout pevnou částku, více než tři tisíce korun. To je "záchranná síť", aby i při nadbytku zrna a pádu cen dosáhl farmář zisku.

Brusel tvrdí, že tím reguluje ceny. Ve skutečnosti pouze zdražuje obilí mlýnům a pekárnám.

Pekaři jsou proto v pasti. Sami pochopitelně žádnou minimální prodejní cenu pro své rohlíky stanovenou nemají. Vždy, když cena obilí jde nahoru, spouští proto křik: "Musíme také zdražit."

Na rozdíl od zemědělců ani nemohou vyhlásit společnou cenu vůči obchodníkům, za niž budou prodávat. Za takový pokus je už potrestal antimonopolní úřad.

Obilí je jen záminkou

Růst cen obilí ale bývá pro pekaře jen záminkou k zdražovací kampani. Sami už před časem přiznali, že zvýšení ceny obilí o stokoruny na tunu znamená na jednom rohlíku jen haléřové náklady. Že jsou ve hře i jiné důvody, potvrzuje také pohled do minulosti. Například v roce 1997 byl roční průměr ceny pšenice přes 4300 korun za tunu. To je mnohem víc než v následujících letech. A přece byly ceny chleba nebo housek před deseti lety výrazně nižší než dnes.

Jsou i tři další důvody, proč by ceny pečiva nemusely jít tak nahoru: první je známý fakt, že o ceně na pultě nakonec rozhodují obchodní řetězce, stále bojující o zákazníka co nejnižšími cenami.

Za druhé, i pekaři soupeří mezi sebou. Snahu zdražit nyní naznačuje šéf Svazu pekařů Stanislav Musil. Ten ale zastupuje jen střední pekárny. Ve svazu nejsou dva největší lídři trhu, United Bakeries (to jsou spojené firmy Odkolek a Delta pekárny) a Penam ze skupiny Agrofert.

Tito velcí hráči přitom přiznávají, že bojují proti menší konkurenci i cenami: sami někdy tolik nezdražují, protože mají nižší výrobní náklady, a chtějí nechat své soupeře "vykrvácet".

Za třetí, Penam ještě letos otevře u Prahy velkopekárnu, a ještě tak zvýší konkurenci v oboru.

A přece se zdraží

Přesto bude mít spotřebitel nejspíš smůlu, pekaři nějaký růst cen prosadí. V jejich prospěch hovoří víc argumentů. Především rostou ceny energií, dopravy. A jde o zdražování stálé, nikoli o cenové výkyvy jako u obilí. Na tenhle argument už obchodní řetězce před dvěma lety slyšely.

Pekaři, na rozdíl od masokombinátů nebo mlékáren, mají také už vůči obchodním řetězcům lepší pozici. Zatímco v mase ani mléku ještě neexistují jednoznační lídři trhu, pekárny už je mají. United Bakeries a Penam společně ovládají možná až třetinu trhu. Pokud se rozhodnou, že ceny upraví, tak už jim obchodníci naslouchají. A menší pekárny se mohou svézt.

Konečně mohou pekaři ceny zvyšovat i proto, že jim zatím nehrozí větší konkurence z dovozu. Ceny pečiva i chleba jsou například v Německu několikanásobně vyšší, a navíc by se doprava čerstvého zboží prodražila.

Co zatím říkají sami pekaři? Šéf svazu Musil se pustil do kampaně první - bylo by prý třeba zdražit pečivo o pětadvacet procent. Není to ale podle něj záměr svazu, jen "potvrdil propočty mediálních analytiků". Šéf United Bakeries Marko Pařík už minulý měsíc prohlásil, že zdražit bude třeba. A ředitel Penamu Jaroslav Kurčík vyhlašuje: "Jestli se růst cen obilí nezastaví, ani my se zdražování nevyhneme."

 

070808-16.jpg

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace