V roce 2004 objevil bývalý prodavač v samoobsluze Taher Afghani zlatý důl. Zanechal tehdejší práce a vydal se prodávat hypotéky.
"Nikdy jsem neviděl rozhazovat tolik peněz," svěřil se Afghani časopisu Bloomberg Markets se svými zkušenostmi s lidmi, kteří se dostali k penězům díky hypotékám. Afghani byl však jen jedním z obchodníků, kteří nabízeli tuto formu investice - samozřejmě za vyšší úrok - nejen zajištěným rodinám, ale také lidem, kteří už byli zadlužení, neměli práci nebo měli jen velmi malé příjmy.
Právě tito klienti se však brzy dostali do problémů. Od letošního března stouply platební výpadky méně důvěryhodných zákazníků na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Do potíží přivedly Američany rostoucí úroky. Následně začaly zákonitě krachovat i hypoteční firmy, které se zaměřily právě na tuto klientelu.
Hypotéky, které se řadí mezi rizikovější, a tudíž nabízejí investorům vyšší výnos, se navíc začaly těšit velké oblibě i mezi velkými fondy. Když však klienti přestali splácet, ceny hypoték šly dolů a majetek fondů se začal rapidně zmenšovat.
Ani více než 4,5miliardová injekce nepomohla od krachu dvěma fondům investiční banky Bear Stearns. Podobně dopadl i fond American Home Mortgage Investment, desátý největší poskytovatel hypoték na obytné domy v USA. Půjčoval přitom důvěryhodným klientům, u kterých byla velice nízká pravděpodobnost, že nebudou schopni hypotéku splatit.
Kvůli potížím hypotečního trhu nyní stoupá nervozita. Investoři totiž začali požadovat vyšší prémii za riziko v podobě vyššího výnosu také u dalších půjček a dluhopisů a bojí se investovat i do méně rizikových hypoték.
Willem Sels, hlavní stratég na úvěry u společnosti Dresdner Kleinwort, varuje před možným dominovým efektem. "Pokud budou rizikové přirážky na firemní dluhopisy dále růst, mohlo by to mít dopad i na akciové trhy," tvrdí. Důvodem je podle něj skutečnost, že vysoké rizikové přirážky a beztak již rostoucí úroky prodraží financování firem, a tím pádem sníží atraktivitu fúzí a akvizic.
Právě v tom tkví jedno z velkých rizik. Rekordně vysoký objem fúzí a akvizic je totiž jedním z motorů akciového trhu v posledních několika měsících.
Problém se navíc přenesl již i do Evropy. Ukázalo se, že do amerických hypoték investovalo i mnoho finančních ústavů ze starého kontinentu. Kromě BNP Paribas, která včera zmrazila vklady ve třech svých fondech, uzavřela dočasně fond se 750 miliony eur také německá Sal. Oppenheim.
Nejznámější evropskou obětí je německá úvěrová banka IKB, která ve svém investování dosáhla ztráty 17,5 miliardy eur. Od krachu ji nedávno zachránila jen miliardová pomoc státní banky KfW.
To vše děsí akciové trhy, které včera výrazně klesly. Index frankfurtské burzy DAX ztratil rovná dvě procenta a burza v Londýně se propadla o 1,9 procenta stejně jako akciový trh v Praze. "Akciové trhy teď budou velmi výrazně kolísat. Podle nás ale k neovladatelné krizi nedojde, protože americká centrální banka v případě potřeby sníží úrokové sazby, což ekonomice pomůže v růstu," říká Jan Hatzius z Goldman Sachs.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist