Ašský výběžek

Vlak nás zaveze na nádraží v Hazlově, odkud je do obce 0,5 km po zelené. Zdejší zámek na místě hradu byl při poslední návštěvě značně zdevastován. Farní kostel Povýšení sv. kříže byl už přestavován. Jižně jsou tři smírčí kříže, na které narazíme na kraji obce, až budeme po modré pokračovat. Jeden z nich zde postavil na usmíření majitel panství v Libé Jiří Redvitz 18 let po tom, co zavraždil v roce 1492 zdejšího rychtáře Roglera. Polní cesta nás zavede do lesa, jímž při Slatinném potoku dojdeme do Ostrohu (3,5). Výjimečně cenný, původně románský hrad, byl přestavěn na zámek a po listopadu 1989 opraven. Na předhradí byla přenesena roubená věžová sýpka z Kopaniny. Původně gotický kostel sv. Wolfganga má dřevěný strop. Z obce vyjdeme po žluté značce (pozor - doleva) a mezi četnými rybníky dojdeme polní cestou k silnici a po ní do Libé (7,5). Původní hrad, přestavěný později na zámek, je dnes v ruinách. Prázdný je také kostel sv. Kateřiny. Je zde i několik staveb lidové architektury. Dostali jsme se k červené a dáme se po ní vpravo okrajem lesního komplexu Přírodního parku Smrčiny. Za vsí míjíme Kamenný rybník s možností koupání, v lese je rybník Velká žabka a pak vejdeme do Podílné. Chvilku jdeme okrajem lesa po silnici a odbočíme vlevo kolem dalšího smírčího kříže do lesa. Míjíme Kančí údolí (13,5), sestoupíme opět ke Slatinnému potoku a narazíme na značenou odbočku (0,7 km) k historickým hraničním mezníkům, většinou z l8. stol. Jsou mezi hraničními kameny 7/10 a 9/8. Kolem samoty Nový Žďár sestupujeme k silnici. Přejdeme ji a záhy jsme v Aši (21). Od nádraží na náměstí můžeme již zvolit modrou. V Ašském muzeu na Mikulášském vrchu najdeme největší sbírku pletených rukavic (21 000 ks). Při muzeu pracuje Společnost pro výzkum kamenných smírčích křížů, která jich má zdokumentováno v ČR víc než 2000. Modrá pokračuje za městským muzeem k nejvyššímu vrcholu české části Smrčin Háji (758 m) (24,5) s lyžařským střediskem a s 34 m vysokou kamennou rozhlednou s kruhovým rozhledem a restaurací. Lesní cesta dolů vede kolem bufetu do Podhradí (27). Významnou církevní památkou s cenným interiérem je evangelický kostel Dobrého pastýře. Mezi domy pod kostelem najdeme smírčí kříž a nad silnicí v místní části U Maraka nejstarší známý kříž z roku 1290. Končíme sestupem k železniční stanici Podhradí (29).

Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

 
Mapa: Ašsko a Chebsko, 1:50 000, edice KČT č. 1

Trasa: 1.Hazlov, žst. - Z 3664: Hazlov (0,5) - M 1440: 2. Ostroh (3,5) - Ž 6697: 3. Libá (7,5) - Č 0249: 4. Kančí údolí (13,5) - 5. Aš, náměstí (21) - M 1440: 6. Háj, rozhledna (24,5) - 7. Podhradí (27) - Z 3664: 8. Podhradí, žst. (29)