Na rozdíl od vysokoškolského titulu z historie, práva nebo filosofie, který nemusí souviset s tím, co nakonec skutečně děláte každý den v práci, předpokládá získaný titul MBA, že máte praktické know-how a profesionální konexe, abyste mohli řídit svůj byznys sofistikovaněji a v kariéře dojít dále než ostatní. Opravdu to studium MBA dokáže? Z respondentů průzkumu Graduate Management Admission Council (celosvětově uznávané organizace věnující se vzdělávání managementu) říká 62 procent, že absolvování MBA zvýšilo jejich dlouhodobý kariérní potenciál rozvojem jejich manažerských dovedností. Nejvíce se respondenti zlepšili ve strategickém myšlení - uvedlo ho 88 procent z nich. Studium MBA se ve světě nabízí jako řádné studium nebo roční a víceleté programy pro už pracující manažery, a to jako distanční studium nebo studium při zaměstnání. Podle toho se také liší obsah studia a posuzování jeho přínosu.
Diskuse o kvalitě
Studium MBA poskytuje kvalitní obecné vzdělání pro potřeby budoucích manažerů. Nenaučí je ale dovednostem pro denní "provozní chleba" firmy. Jen pětina ze 133 v jiném průzkumu oslovených top manažerů z Francie, USA, Německa a Velké Británie uznalo, že MBA připraví lidi k tomu, aby se uměli vypořádat s pracovními výzvami v reálu. Průzkum instruoval respondenty, aby brali v úvahu jen absolventy ze vskutku renomovaných institucí, například Harvardu. Už řadu let probíhá diskuse o tom, zda studium MBA, které je finančně velmi náročně, skutečně vede k návratnosti těchto investic. Názory se velmi liší, ale praxe nadále ukazuje na dva základní faktory: MBA, aby odpovídalo potřebě doby, se musí dále vyvíjet; platy většiny absolventů prestižních manažerských škol jasně potvrzují návratnost této investice.
Jak číst žebříčky
Nic nepřináší v mezinárodním světě MBA takovou pozornost, jako hodnocení, žebříčky (domnělých) nejlepších MBA škol. Právě v USA, kde působí nejvíce "top" manažerských škol, jsou žebříčky oblíbeny a téměř součástí života a mají nesmírný vliv. "Vítězství" ve vlivném žebříčku se zde oslavuje jako vítězství nějakého sportovního družstva, špatné umístění může také stát ojediněle místo šéfa business school (děkana). Hodnocení, bez pochyb, pohybuje trhem, orientuje se přece na solventní MBA studenty a podle toho se vyhledávají školy.
Žebříčky jsou tedy určitým vodítkem pro toho, kdo se rozhodne získat titul na zahraniční prestižní škole. Ale pozor! Při jejich čtení je třeba si uvědomit, co vlastně sledují. Zde je charakteristika těch skutečně nejdůležitějších hodnocení:
Patří k nim žebříček amerického hospodářského časopisu Business Week, který před 15 lety odstartoval vlnu hodnocení a ten jeho má přinejmenším v USA velký vliv. Business Week se orientuje téměř zcela na dnešní studenty MBA a zaměstnavatele, kteří dělají nábor. Oslovuje celosvětově údajně přes 10 000 MBA studentů a téměř 300 společností. Výmluvné je, že hodnocení časopisu Business Week je ale vlastně jen pro americký trh MBA škol. Školy z jiných oblastí nehodnotí.
Mezinárodně se etablovalo hodnocení hospodářského listu Financial Times. Zde šli jinou cestou: Financial Times využívá velkého počtu kritérií, která jsou všechna v komplikované metodě rozdílně statisticky vážena. "Nejdůležitějšími" bloky jsou průměrný plat tři roky po absolvování MBA (20 procent), platová změna-skok díky absolvování MBA (20 procent) a výzkumný výkon dané business school (10 procent). Vedle toho existují ale také další kritéria, jako podíl žen mezi studenty (dvě procenta), a tak dále.
Možná méně známý žebříček dělá Economist Intelligence Unit (EIU), což je výzkumná organizace, která pracuje pro ekonomický časopis The Economist a zpracovává pozoruhodné množství dat, která sbírá už přes patnáct let. Údaje studie Which MBA? se však teprve pět let zpracovávají do žebříčků. Jejich dotazník vyplňuje na 20 000 studentů a absolventů MBA z celého světa. K tomu se přidávají ještě statistická data, která dodává více než 100 business school.
Konečně, ale ne na posledním místě, je třeba zmínit i snahy listu Wall Street Journal, který začal sestavovat své žebříčky především na základě mínění podniků a personalistů. V tomto případě však hraje velkou roli také geografické rozložení dotazovaných podniků. A tak se zdá, že žebříček Wall Street Journal má silnou vypovídací schopnost především pro trh práce v USA.
Protože MBA je často značná investice - studium na skutečně dobré škole stojí často přes 40 000 euro (a to jsou pouhé studijní poplatky, ke kterým je třeba ještě připočítat celkové životní náklady, náklady na cestování atd.) - je rozhodnutí, na kterou školu se vydat, velmi zásadní. Ukazuje se také, že rozhodnutí absolvovat "lacinější" školu, nemusí být to správné. Jen titul z renomované manažerské školy ve světě otevírá uchazečům o práci dveře špičkových firem. Tím k vyšším příjmům a rychlejší návratnosti vložených prostředků.
Situace v Česku
V České republice v současné době nabízí možnost získat titul MBA několik desítek škol. A pokud jde o žebříčky - české školy se do evropských a světových zatím neprosadily. Domácí se nekonají. Jak tedy postupovat? Od roku 1998 u nás existuje Česká asociace MBA škol (CAMBAS), která si vytkla za cíl "zajišťovat, udržovat a dále rozvíjet vysokou úroveň studia MBA v České republice" včetně zavedení systému akreditací studia MBA. Vytyčila kritéria pro vstup do asociace, která nepřetržitě sleduje. To se stává určitou zárukou kvality nabízených programů. V současnosti je členy CAMBAS - podle internetové stránky www.cambas.cz - osm škol.
Zajímavou pomůckou při volbě studia v České republice může být i pohled na jména partnerské školy, s kterou je určitý program nabízen. Jejich postavení se už dá v žebříčku nejlepších světových a evropských škol v řadě případů najít.
