Na vysoké a vyšší odborné školy se v posledních letech dostává nejen více gymnazistů, ale také absolventů maturitních oborů středních odborných škol. Přihlášku si na ně podává asi 75 procent z nich, 51 procent jich je hned po maturitě přijato, zatímco ve školním roce 2001/2002 to bylo jen 33 procent, vyplývá z údajů Národního ústavu odborného vzdělávání. Důvodem je podle odborníků touha po vzdělání, rostoucí počet bakalářských programů a zevšeobecňování středního vzdělávání.

Vznikají nové obory

- Jak pronikání podnikání do dalších sfér života, objevují se i příslušné nové obory. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně otevře v novém akademickém roce poprvé navazující magisterský obor management v kultuře. Kurzy budou zahrnovat všeobecný uměnovědný přehled, ekonomiku, právo a kulturní politiku. Škola letos přijme asi 80 studentů. Obor je určen absolventům humanitních bakalářských oborů zaměřených na umění. Na Masarykově univerzitě v Brně bude od příštího školního roku možné studovat také management sportu. Nový prezenční bakalářský program nabídne fakulta tělesné výchovy a sportu, která je připravena přijmout 20 uchazečů. Do budoucna se počítá i s možností kombinovaného studia

- O významu životního prostředí se už nejen diskutuje, řada podniků se zaměřuje na oblasti spojené s ochranou a tvorbou životního prostředí, této problematice se více věnují politici. Odráží se to například i v tom, že studenti budou moci od tohoto školního roku studovat na nové fakultě životního prostředí. Vznikla na České zemědělské univerzitě v Praze rozdělením Fakulty lesnické a environmentální. Na oddělené fakultě budou moci studenti studovat stávající i nové obory. "Chceme udělat obor vodní hospodářství," uvedl Pavel Kovář z této univerzity. Nový obor se bude podle něj věnovat například klimatickým změnám.

- Zdraví populace se stává stále větším oříškem - ale i byznysem. A personál - zejména střední - stále chybí. Nebo odchází do zahraničí. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně chce během několika let vybudovat další, v pořadí již šestou fakultu. Vedle fakulty humanitních studií, technologické, managementu a ekonomiky, multimediálních komunikací a aplikované informatiky by měla vzniknout fakulta zdravotnických studií. Uvedla to mluvčí zlínské univerzity Andrea Kadlčíková. Vedení vysoké školy tak reaguje na vzrůstají poptávku po těchto studijních oborech. Nová fakulta se pravděpodobně oddělí od fakulty humanitních studií, která vznikla letos a vedle oborů, jako je anglický či německý jazyk pro manažerskou praxi, nabízí také obor porodní asistentka. Fakulta zdravotnických studií bude vychovávat střední zdravotnický personál. Zájemcům nabídne obory, jako je například oční optik, rentgenologický laborant či zdravotnický záchranář.

- Stranou iniciativy nezůstávají ani soukromé školy. Na to, že působí nejen v Praze, ale vznikají nebo mají pobočky i v regionech, jsme si už zvykli. Prostě jdou za zákazníkem. Potvrzuje to i následující zpráva. Kladenská pobočka soukromé Vysoké školy finanční a správní otevře v akademickém roce 2007/2008 první ročník navazujícího magisterského studia. Půjde o kombinovanou formu studia oboru Řízení podniku a podnikové finance. Škola by mohla přijmout až 40 zájemců, řekla rektorka Bohuslava Šenkýřová. "K otevření magisterského studia v Kladně, kvůli kterému budeme muset zajistit dojíždění docentů a profesorů z Prahy, nás přiměl zájem studentů," uvedla rektorka.

- Další příklad: Od října budou moci mladí lidé studovat v Plzni na nové pobočce soukromé Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze. Škola nabídne výuku mezinárodních vztahů a evropských studií, humanitních studií a veřejné správy.

- Regionální - pouze však podle místa působení - univerzity jsou vůbec aktivní. Technická univerzita v Liberci v poslední době rozšiřuje nabídku humanitních oborů. Poprvé letos otevírá také obor Španělský jazyk se zaměřením na vzdělávání nebo studium českého jazyka pro ty, kdo v budoucnu neplánují jazyk vyučovat. Otvírá i tříletá bakalářský obor Filozofie humanitních věd. Podle Miloše Rabana, děkana Fakulty pedagogické, tak fakulta reaguje na zvýšený zájem studentů o studium jazyků, filozofie a pedagogiky.

Internet jako pomocník uchazečů

Zástupci škol radí lidem, kteří se chtějí ještě přes léto dostat na vysokou školu, aby pečlivě prostudovali webové stránky jednotlivých fakult. Mohou tak nalézt volná místa, musí ale počítat s omezeným výběrem. Strategie každé školy je navíc jiná, některé odložily do letních měsíců lhůtu pro podání přihlášky, jiné v současnosti vypisují už druhé kolo.

Humanitně zaměřené školy vypisují druhá kola jen výjimečně. Volné místo v jiném oboru může škola nabídnout uchazečům, kteří byli úspěšní, ale z kapacitních důvodů nemohli být ke studiu zvoleného zaměření přijati, rovnou bez pořádání druhého kola. V omezené míře se tak děje například na Masarykově univerzitě. "Samozřejmě se vždy jedná o příbuzné obory," řekla tisková mluvčí Tereza Fojtová. Vzhledem k tomu, že se druhé kolo zkoušek neliší od prvního, doporučují školy uchazečům také stejnou přípravu.

Některé školy se snaží určité uchazeče přitáhnout

Zatímco v některých oborech je obrovský převis zájemců nad volnými místy - týká se to především humanitních oborů - technické a obory, kde je nutná znalost matematiky případně některé z přírodních věd, obvykle spíše hledají své studenty. Například na obor restaurování na Univerzitě Pardubice se přihlásilo 69 uchazečů. Přijmout jich mohou jen 15. Techniky však hledají cesty, jak středoškoláky přitáhnout.

- Vedení Fakulty informačních technologií brněnského Vysokého učení technického (VUT) usiluje o to, aby na škole studovalo více dívek. Nyní jich je mezi 2000 studenty asi 50, což je podle proděkana Jana M. Honzíka málo. Škola proto pro dívky chystá studijní specializace a také se na ně chce soustředit na letošním veletrhu pomaturitního vzdělávání Gaudeamus, řekl Honzík. Podle proděkana má řada středoškolaček talent na matematiku či fyziku. Klidně jdou studovat na matematicko-fyzikální fakulty, ale informatika je neoslovuje. Přitom výrazně méně nadaní chlapci se často neostýchají jít obor studovat, uvedl Honzík.

Vysoké učení technické v Brně se také snaží přitáhnout talenty dalšími způsoby. Studenti školy, kteří připraví kvalitní projekt, mohou dostat mimořádná stipendia. Naposledy takto uspěl student Fakulty informačních technologií Aleš Šturala. Vyvinul technologii, která umožňuje převod knih či učebnic do znakové řeči. Od školy za to dostal 20 000 korun, řekli tvrdí zástupci techniky.

Brněnská technika se snaží přitáhnout studenty, kteří rozvíjejí už na střední škole vlastní bádání. Za výjimečné počiny jim uděluje stipendia. Naposledy škola ocenila Tomáše Nezvala, který sestrojil automatický rybářský prut a uspěl s ním na soutěži ve Spojených státech. Od školy získá stipendium rektora ve výši 10 000 korun a také stipendium děkana. Zároveň se bude podílet na výzkumných projektech, informovali zástupci školy. Brněnská technika chce přitáhnout i Nezvalova mladšího bratra, který je nyní na střední škole ve druhém ročníku. Podobě jako Tomáš se účastní středoškolské odborné činnosti a v minulosti na tomto poli uspěl s robotickou rukou. Nyní pracuje na dalším projektu, uvedl Tomáš Nezval.

- Některé školy - zdá se - už překonaly problémy s náborem na technické obory. Na strojní fakultu Technické univerzity v Liberci se letos hlásí rekordní počet zájemců. V prvním kole se k přijímacím zkouškám přihlásilo 800 uchazečů a fakulta jich ke studiu bakalářských, magisterských či doktorských programů přijala 550. Fakulta tradičně vypisuje ještě druhé kolo o prázdninách, kdy chce přijmout dalších 250 mladých lidí. Na podzim by tak strojírenské obory mohlo v Liberci studovat až 1900 posluchačů, což by byl historický rekord, řekl děkan fakulty Petr Louda. Zájem o studium strojírenských oborů podle Loudy v posledních letech stoupá. Za jednoznačně pozitivní trend lze podle něho považovat především to, že se mezi přihlášenými uchazeči zvyšuje podíl maturantů s velmi dobrými a výbornými studijními výsledky, kteří dříve mířili spíš na práva, medicínu a další humanitní obory. "Těší nás také nárůst zájmu dívek o studium strojního inženýrství a zvyšující se počty zahraničních studentů," dodal Louda. K nárůstu počtu studentů ve strojírenských oborech podle něj přispívá také nabídka bakalářského studia na dislokovaných pracovištích v Mladé Boleslavi a Jihlavě.

Spolupráce s praxí zvyšuje přitažlivost škol

Podniky při hledání dávají přednost absolventům, kteří už mají určitou praxi nebo se na spolupráci s praxí podíleli. To je dobré si uvědomit už při výběru školy a plánování vlastní kariéry. Dobré vysoké školy už na to léta reagují a staví svou budoucnost na vzdělávacích, ale i výzkumných a podnikatelských přístupech.

- Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli novou netkanou technickou textilii. První vzorky představili na nedávném veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Sama novinka i technologie její výroby jsou výsledkem spolupráce tří libereckých fakult - textilní, strojní a mechatroniky, v rámci projektu Výzkumného centra Textil II podporovaného ministerstvem školství z programu na podporu výzkumu a vývoje. Informovala o tom mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková. Výzkumné centrum Textil II je pětiletý společný projekt Technické univerzity v Liberci a libereckého Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS). Navázal na předchozí rovněž pětiletý projekt Výzkumné centrum Textil, který si na své konto připsal šest patentů a řadu nových technických řešení. Mimo jiné byla vyvinuta nová technologie výroby netkané textilie pro filtrační a izolační materiály. Projekt finančně podpořilo ministerstvo školství částkou 150 milionů korun a dalších 100 milionů muselo centrum zajistit z jiných zdrojů. Projekty jsou vždy dotaženy do fáze funkčního modelu a připraveny k realizaci. Důležitou součástí projektu je úzká spolupráce s konkrétními průmyslovými podniky a také výchova mladých výzkumných pracovníků.

- Zlínská univerzita vyvinula a vyrobila zdravotnické vzorky, jež se budou testovat ve vietnamských civilních a vojenských nemocnicích. Konkrétně jde o katétry pro urologické vyšetření a chirurgické drenáže. Vzorky v červenci letošního roku ve Zlíně převzal předseda Česko-vietnamské školské společnosti Phan Dao. Informoval o tom Jan Malý z rektorátu Univerzity Tomáše Bati. Nový rektor Ignác Hoza chce rozvoj této vysoké školy také zaměřit především na výzkum. Proto je jedním z jeho hlavních cílů dokončení Centra aplikovaného výzkumu.

Školy do svého rozvoje také investují

I přes očekávané snížení finančních přídělů některé vysoké školy budují dále své zázemí. Chápou totiž, že je to jeden z předpokladů jejich další úspěšné budoucnosti. Budoucnosti, kdy společnost nebude o potřebě vzdělaných lidí jen hodně mluvit, ale bude také něco konat. Tak jak tomu bylo například v Irsku či ve Finsku.

- Masarykova univerzita v Brně počátkem letošního července určila v šesti oddělených výběrových řízeních stavební firmy, které dobudují kampus školy v Bohunicích. Poslední dvě etapy, žlutá a zelená, budou stát 1,75 miliardy korun. Univerzita před časem na tuto část stavby vyhlásila výběrové řízení, ale nabízené ceny se jí zdály příliš vysoké, a tak tendr zrušila. Rozdělení zakázky ušetřilo 600 milionů korun, řekl novinářům rektor Petr Fiala. Žlutá a zelená etapa zahrnují výstavbu 19 objektů, jež budou sloužit pro potřeby lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií. Vznikne výukové centrum, pavilony s výzkumnými, administrativními i výukovými pracovišti, budova děkanátů, sportovní haly a technická infrastruktura. Stavba může začít, až ministerstvo školství schválí smlouvy s dodavateli, skončit by měla ještě v roce 2008, uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová.

- Kraj Vysočina vybuduje v nejbližších letech v budově urologie v areálu bývalé jihlavské nemocnice vědeckotechnologický park. Rozhodli o tom krajští zastupitelé. Projekt má hodnotu téměř 200 milionů korun. Tři čtvrtiny nákladů by měla pokrýt dotace z evropského fondu regionálního rozvoje a státního rozpočtu. V minulých letech byl projekt vědeckotechnologického parku připravován tak, aby jeho výstavbu zajišťovala jihlavská Vysoká škola polytechnická (VŠP). Na ministerstvu školství se však nepodařilo sehnat peníze na spolufinancování. Podle náměstkyně hejtmana Marie Černé zahraniční zkušenosti ukázaly, že pokud má být v regionu vybudována hlavní základna pro podporu podnikání, výzkumu a vývoje, měl by z hlediska regionálního významu zajišťovat projekt kraj.

- Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně má novou laboratoř integrovaných technologických a řídicích systémů v budovách. Studenti se v ní učí, jak projektované objekty dobře tepelně zajistit. Laboratoř přišla na 2,1 milionu korun, peníze získala univerzita z rozvojových fondů. Uvedl to děkan fakulty Vladimír Vašek.

- České vysoké učení technické (ČVUT) dnes otevřelo podzemní výukové středisko v rekonstruované bývalé štole Josef u Smilovic na Příbramsku. Je jediným svého druhu v Evropě, podobná školní laboratoř existuje jen v Americe. V rekonstrukci areálu o rozloze 25 000 metrů čtverečních se bude pokračovat. Do dvou let v něm chce ČVUT otevřít mezinárodní podzemní výzkumné centrum, které by využívalo celé podzemí. Kromě laboratoří chce v areálu vybudovat i ubytovnu a malé sportoviště. Celkové náklady jsou 150 milionů korun, pokrýt by je měla dotace z Evropské unie. Pokud škola dotaci nezíská, je připravena projekt realizovat po etapách z vlastních zdrojů.

- Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU) plánuje jednu ze svých budov za devět milionů korun opravit, aby se v ní mohli pohybovat postižení či hůře pohybliví lidé. Po dokončení rekonstrukce chystá otevřít obory, na něž se budou moci hlásit i handicapovaní. Dosud na škole nestudovali, výjimkou je několik studentů, kteří chodí o berlích, řekla Daniela Mišunová z Institutu celoživotního vzdělávání.

Zájem o absolventy vysokých škol roste

Vyplývá to z průzkumu společnosti LMC, která provozuje webové pracovní stránky Jobs.cz. Průzkumu se zúčastnilo skoro 1600 studentů nebo absolventů hlavně ekonomických a technických škol a 27 zaměstnavatelů, hlavně z řad velkých mezinárodních společností. Z 19 dotazovaných firem pouze tři uvedly, že v posledním roce nezvýšily počet pracovních pozic pro absolventy, 11 jich uvedlo, že počet těchto míst zvýšilo minimálně o deset procent. Ve čtyřletém období jen dvě společnosti z 11 odpověděly, že počet absolventských míst stoupl o 20 procent, zbytek udal vyšší nárůst.

Podle LMC je důvodem rostoucího zájmu o čerstvé absolventy nedostatek kvalifikovaných lidí v určitých profesích. Ekonom trhu práce Daniel Münich připomněl, že v České republice je v porovnání se zahraničím stále nízký podíl vysokoškoláků v populaci. Podle LMC mají zájem hlavně velké nadnárodní společnosti, pro menší firmy je zapracování mladého člověka bez praxe velká finanční zátěž.

Na druhou stranu celkový zájem absolventů převyšuje počet míst, 52 procent společností uvedlo, že na jedno pracovní místo připadá více než deset kandidátů. Téměř 80 procent zaměstnavatelů přitom tvrdí, že jejich nárokům alespoň polovina uchazečů vyhovuje.

Firmy uvedly, že se v porovnání s předchozími lety se zvýšila zejména jejich jazyková vybavenost, tvrdí to 85 procent z nich. Další pokrok absolventi údajně učinili například v komunikaci, žádná společnost neuvedla, že by se úroveň absolventů zhoršila. Sami absolventi a studenti tvrdí, že angličtinu ovládá 86 procent z nich, polovina mluví německy, 15 procent rusky.

Více než 80 procent firem tvrdí, že na nárůstu znalostí studentů se odrazily zahraniční stáže, polovina si také myslí, že je to důsledek modernizace škol. O stáže má přitom v období studia zájem pouze polovina absolventů, zbytek je buď odkládá na léta po dokončení studia, nebo nemá zájem vůbec (více než 28 procent).