Ani absolventi odborných škol nesměřují rovnou do praxe

Zatímco v roce 2002 se ke studiu na vysokých školách hlásilo 59 procent absolventů maturitních oborů, v roce 2005 to bylo již téměř 77 %. Podíl přijatých z celkového počtu absolventů středních škol se zvýšil ze 40 % na 53 %. U vyšších odborných škol naopak podíl přihlášených za posledních pět let klesl z téměř 20 procent na necelých 16 % a podíl přijatých na celkovém počtu absolventů středních škol z 13 % na 10 %. Vyplývá to z analýzy, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání v rámci projektu VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond.

Po letech, kdy byla Česká republika kritizována, že nevytváří podmínky ke zvýšení počtu vysokoškoláků, lze v tuto chvíli říci, že se vysoké školy začaly otevírat širší veřejnosti. Neplatí to ale na všech školách a oborech. Nejlépe jsou na tom stále ti, kteří chtějí studovat technické obory, zato zájemci o humanitní obory musí počítat s velkou konkurencí. Největší je v oborech z oblasti psychologie, kam je přijato necelých 10 %, a velký převis poptávky zaznamenávají i obory umělecké, publicistika a právo, na něž se dostane sotva čtvrtina přihlášených.

Na vysokou školu chodí i absolventi učilišť

Absolventi gymnázií se hlásí na vysoké školy prakticky všichni a 82 % je přijato. Vezmeme-li v úvahu i ty, kteří byli přijati na VOŠ, pak se v roce 2005/2006 do terciárního vzdělání dostalo 92 % z celkového počtu absolventů gymnázií (oproti 84 % v roce 2001/2002). Roste ale i počet maturantů ze SOŠ, kteří pokračují ve vzdělávání - loni to bylo 51 %, zatímco v roce 2001/02 jen 33 %. Pokud jde o absolventy lyceí, ti se svou úspěšností blíží spíš absolventům gymnázií - 79 % se hlásí na vysoké školy a z nich se tam 80 % opravdu dostane.

I když původně byli žáci maturitních oborů středních odborných učilišť připravováni hlavně pro praxi, dneska už neplatí, že by si všichni okamžitě hledali zaměstnání. 41 procent absolventů se totiž hlásí na VŠ (z nich je 68 % opravdu přijato) a 20 % se hlásí na VOŠ (přijato 75 procent). Celkově tedy přechází do terciárního vzdělávání cca 38 % všech absolventů studijních oborů SOU. Přístup k terciárnímu vzdělávání není uzavřený ani pro absolventy nástavbového studia, tedy ty, kteří se původně vyučili. Z nich je ke studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole přijato 18 %.

Podíly absolventů maturitních oborů středních škol hlásících se ke studiu v terciárním vzdělávání 2005/06

Absolventi elektrotechniky touží po diplomu

Z odborně zaměřených škol projevují o další studium největší zájem absolventi elektrotechnických oborů. Ze středních odborných škol se jich hlásí na vysokou školu 72 % (z nich se tam také 89 % dostane), ze SOU se hlásí 43 % (80 % z nich je přijato) a z nástaveb je to 38 % (úspěšných je 77 %). Velký zájem o studium na VŠ projevují také absolventi oborů stavebních a uměleckých. Na druhé straně této pomyslné stupnice se ocitly obory gastronomické a malý zájem studovat na VŠ projevují také absolventi oborů zemědělských a obchodních.

Podíly absolventů vybraných skupin oborů, kteří se přihlásili na vysoké školy a jejich úspěšnost

Vysoké školy a VOŠ: Spojité nádoby

Mladí lidé si nevybírají vysoké nebo vyšší odborné školy jen podle svého zájmu, velký vliv má také konkrétní situace na školách v tom kterém oboru. Tam, kde je velký převis poptávky na vysokých školách, přesouvá se část uchazečů na vyšší odborné školy, které nabízejí podobné obory. V neprospěch vyšších odborných škol ovšem působí jejich neujasněná pozice na pomezí středního a vysokého školství. Původní projekt, podle něhož se z nich měly stát profesně orientované vysoké školy, se zatím až na výjimky nepodařilo uskutečnit.

Zároveň se během posledních několika let rozšířily možnosti bakalářského studia na vysokých školách. V konkurenci s ním "vošky" těžko obstojí. Jejich studenti musí studovat prakticky stejně dlouho jako bakaláři a pak získají nepříliš čitelný titul "diplomovaný specialista". Ve srovnání s ním je bakalář už přece jenom lépe zavedený, navíc dává možnost pokračovat po splnění určitých podmínek ve studiu magisterském, zatímco absolvent VOŠ musí být rád, když mu na univerzitě uznají alespoň část jeho vzdělání. Studenti, kteří chtějí získat vysokoškolský titul, tak usilují především o vstup na vysoké školy. Část absolventů SOŠ a SOU sice cíleně směřuje rovnou na vyšší odbornou školu, přesto je i u těchto typů škol více těch, kteří si podávají přihlášky na vysoké školy.

Přitom se ukazuje, že když vyšší odborné školy nabízejí praktičtěji zaměřené obory, nejde o pouhou proklamaci a tyto obory by mohly představovat alternativu vhodnou pro určitou část absolventů středních škol. Je to vidět např. na tom, že absolventi gymnázií, u nichž se ve srovnání s jinými typy středních škol přepokládá nejvyšší úroveň, jsou úspěšnější při přijímacím řízení na VŠ (82 %) než na VOŠ (80 %). Podobně je tomu u absolventů lyceí, kde také převládá všeobecné zaměření: na vysoké školy se dostane 84 % z těch, kteří tam skládají zkoušky, na VOŠ "jen" 79 %. Právě naopak je tomu u absolventů maturitních oborů středních odborných škol. Ti se mnohem častěji hlásí ke studiu na VOŠ a zájem mají většinou o obory, které absolvovali na střední škole. Při přijímacím řízení jsou zde také úspěšnější, než když se hlásí na vysoké školy (přijato je téměř 81 % na VOŠ a 66 % na VŠ) a co je velmi výmluvné - jsou při přijímacím řízení úspěšnější než absolventi gymnázií či lyceí.

(na základě publikace Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání, ÚOV 2006)