ČEZ vydělává díky drahé energii

Firma hlásí za pololetí rekordní zisk 21 miliard korun

Zisk roste i přes domácí jarní pokles odbytu

Vývoj cen určí nová burza

Energetická firma ČEZ má za sebou další úspěšné pololetí. I přes extrémně teplou zimu a jaro vyrobila a prodala v prvních šesti měsících roku historicky nejvyšší množství elektřiny: 36 terrawatthodin, což proti loňsku představuje víc než třináctiprocentní růst.

Díky rekordnímu prodeji a vysokým cenám elektřiny se pololetní zisk ČEZ vyšvihl na 21 miliard korun, obrat překročil 83 miliard. Za celý rok čeká firma profit ve výši 35 miliard korun, což by představovalo více než pětinový meziroční růst. Prodej se ČEZ daří i přesto, že v Česku letos kvůli teplému počasí počátkem roku spotřeba proudu klesla. I tak jde ale výroba energetického gigantu, který nakupuje další a další elektrárny v cizině, nahoru. Co se neprodá doma, není problém udat v zahraničí. A to bez ohledu na to, že elektřina z produkce ČEZ stále zdražuje a od ledna ji čeká další cenový skok - podle odhadů většiny analytiků nejméně dvacetiprocentní.

Ceny určí burza

Přesný vývoj cen v příštím roce zatím není úplně jasný. Cenová politika největšího domácího výrobce proudu se bude odvíjet od cen na nové pražské energetické burze, která začne elektřinu na příští rok za tržní ceny nabízet až od 27. srpna. "My pak zveřejníme ceníky na příští rok v půli září," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

Burza přinese spotřebitelům jednu novinku: dodávky si už nebudou muset sjednávat na celý rok, jako dosud. "Stávající nabídku tarifů zachováme, rozšíříme ji ale o produkty, u kterých se ceny budou průběžně měnit podle vývoje na burze," říká Svoboda. Zákazníci tak sice budou moci těžit z momentálního poklesu cen - což by se jim vyplatilo třeba letos na jaře, zároveň ale ponesou riziko, že pocítí i opačné cenové výkyvy.

Hlad po elektřině především na východě a jihovýchodě Evropy, kam ČEZ zaměřil svou expanzi, neslábne, naopak spíš sílí. Například sousední Slovensko začalo letos odstavovat zastaralé elektrárny, a ač bylo donedávna v energii soběstačné, teď ji musí dovážet.

Zahraničí začíná vynášet

V aukcích, které uspořádaly Slovenské elektrárne (lídr tamního trhu), překročila cena elektřiny na příští rok 60 eur za megawatthodinu, což je skoro o třetinu víc než letošní velkoobchodní ceny v Česku. V některých zemích Balkánu jsou už dnes ceny dvojnásobné proti českým - bez ohledu na to, že kupní síla obyvatelstva je tam nižší než u nás. "Elektřina rozhodně není sociální komoditou," tvrdí s oblibou šéf ČEZ Martin Roman.

ČEZ nainvestoval do koupí distribučních společností a elektráren v Bulharsku, Rumunsku, Bosně a v Polsku už přes 70 miliard korun a jeho zahraniční akvizice se stávají stále výraznějším tahounem rostoucího zisku. A to i přesto, že podnikání především na Balkáně není bezproblémové. ČEZ musel řešit například výpadek dodávek uhlí pro elektrárnu ve Varně, vysoké dluhy za elektřinu od neplatících odběratelů či zásahy regulačních úřadů. "Přesto zahraniční akvizice plní naše očekávání a budeme v nich pokračovat," říká výkonný šéf ČEZ Daniel Beneš.

Firma teď hledá další investiční šance v Rusku, na Ukrajině, na Slovensku, v Polsku či Turecku.