Desetitisíce, statisíce i více můžete ušetřit na nákladech za soudní řízení, pokud se rozhodnete řešit obchodní spory u Rozhodčího soudu Agrární a Hospodářské komory.
Pro podnikatele je tento způsob vymáhání dluhů či řešení jiných sporů výhodnější, než kdyby se obrátili na takzvané obecné soudy. Proti verdiktu Rozhodčího soudu se totiž nelze odvolat. Řízení se tak neprotahuje a nenaskakují další zbytečné výdaje.
"Například firma, která vymáhala 200 tisíc a soudní spor po sedmi letech nakonec prohrála, zaplatila na výlohách u obecného soudu 133 tisíc, tedy téměř dvě třetiny vymáhané částky," popisuje příklad ze své praxe advokátka Věra Chandrycká. Pokud by firma prohrála spor u Rozhodčího soudu, zaplatila by nesrovnatelně méně - sedm tisíc korun.
"Měli přitom ještě docela štěstí, soud jim totiž prominul další náklady ve výši 40 tisíc korun," dodává advokátka.
K Rozhodčímu soudu se však mohou dostat jen ti podnikatelé, kteří se už na počátku spolupráce se svými obchodními partnery dohodnou, že případné potíže budou řešit právě u této instituce. Závěrečná ustanovení obchodní smlouvy tedy musí obsahovat takzvanou rozhodčí doložku.
"Poplatky u Rozhodčího soudu jsou stanoveny na tři procenta z vymáhané částky, minimálně však na sedm tisíc korun," říká Marie Moravcová, mluvčí obou komor, Hospodářské i Agrární. Zaplatí je ten, kdo prohrál. Navíc si můžete připlatit za rychlejší vyřešení případu. Pokud chcete jednání do měsíce, poplatek se navýší o 75 procent. Do tří měsíců je pak přirážka padesátiprocentní. "Mohu říci z vlastní zkušenosti, že proces je velmi rychlý," potvrzuje Martin Koubek z realitní firmy KBK Real Group z Olomouce. "Od podání žaloby bylo do dvou měsíců zahájeno jednání a rozhodnuto v náš prospěch proti člověku, který nám sebral licenci a vyvezl ji do Maďarska," dodává Martin Koubek.
"Klasické" soudy
U takzvaných obecných soudů jsou jiné poplatky, pokud vymáháte peníze, a jiné, když se soudíte například o nemovitost. Musí je zaplatit vždy ten, kdo podal žalobu. Pokud řízení vyhraje, poplatky většinou zaplatí neúspěšná strana. Když se soudíte o částku do 15 tisíc, poplatek je stanoven na 600 korun. U vyšších částek jsou to pak čtyři procenta z vymáhané sumy.
Tedy pokud se budete soudit o sto tisíc korun, počítejte s tím, že se žalobou na soud ponesete i čtyři tisíce korun. Jestliže se budete soudit o nemovitosti, zaplatíte za každou tři tisíce korun. Pokud o podnik, tak za každou jeho organizační složku deset tisíc korun.
K počátečním nákladům na obecný i rozhodčí soud připočtěte ještě odměnu advokátovi, který vám žalobu sepíše. Tu můžou advokáti vybírat buď podle ceníku za jednotlivé úkony, nebo si mohou nechat platit hodinově. Za úkon seznámení s případem si mohou účtovat 5100 korun. Pokud pracují hodinově, jsou rozdíly v cenách u jednotlivými kanceláří veliké. "V menších městech to může být jen pět set korun na hodinu, v Praze i sedm tisíc," říká advokát Adam Sigmund.
Náklady na soudní řízení narůstají, když se strany odvolávají.
Pokud se dohodnete s protistranou hned na počátku sporu na smírčím řízení, vyjde vás to levněji. Za návrh na smírčí řízení nezaplatíte nic. Smír u sporu o částku do 15 tisíc korun vás přijde jen na tři sta korun. Pokud je ve hře částka vyšší, stojí smírčí řízení dvě procenta z této sumy.
Poznámka: Uvedeny jsou poplatky za Rozhodčí soud u Agrární a Hospodářské komory.
