Vysokoškolští studenti by si již od příštího roku mohli přivydělat při studiu mnohem více peněz. Umožnil by jim to připravovaný zákon o finanční pomoci studentů, na kterém nyní pracuje ministerstvo školství. Podle něj by si za červenec a srpen mohli studenti odpracovat dohromady tři sta hodin, ve zbývající části roku pak sto hodin za měsíc. Nyní mohou pouze 150 hodin za rok.
"Studenta by zaměstnavatel odměnil měsíčně maximálně jedenapůlnásobkem minimální mzdy, což je dvanáct tisíc korun. Navíc mimo letní měsíce by se jednalo pouze o příležitostné brigády, nikoli soustavnou práci na vedlejší či plný pracovní poměr, aby se vysokoškoláci mohli věnovat především studiu," vysvětluje Simona Weidnerová z analytickokoncepčního odboru školského úřadu.
Firmy by navíc za studenty neplatily zdravotní a sociální pojištění a byly by za práci pro studenty daňově zvýhodněny. To by je mělo více motivovat, aby mladým lidem práci nabídly.
Lepší praxe v oboru
"Určitě to zjednoduší možnosti najímat brigádníky a díky změnám budeme zvažovat i případné rozšíření o další počty studentů. Ti se seznámí s praxí a jsou připraveni pro uplatnění na trhu práce," říká Věra Kudynová, mluvčí firmy Zentiva, která ročně zaměstná desítky brigádníků především z pražské Vysoké školy chemicko-technologické a z farmaceutických fakult.
Podniky by navíc měly úzce spolupracovat s univerzitami, které by jim studenty pro jednotlivé příležitostné práce doporučovaly.
"Už nyní studentům zprostředkováváme kontakt s jednotlivými firmami. Většinou se pak naši posluchači uplatní na pozicích asistentů, účetních či IT pracovníků," uvedl Martin Lukeš z Rozvojového a poradenského centra Vysoké školy ekonomické v Praze.
Posluchači škol by tak nekončili za pokladnami supermarketů, ale získávali by zkušenosti již v oboru, který studují. "To je do budoucna ta nejlepší škola. Brigáda v Tescu vám nic nedá. Poznat praxi by měl člověk už za studií, " myslí si student Lukáš Hora z Fakulty informačního managementu Univerzity Hradec Králové.
Podle sociologa Petra Matějů výhodné brigády vysokoškolákům pomohou nejen v získávání praxe.
"Osvobození příležitostné práce od placení pojistného považuji za mimořádně vstřícný krok vůči studentům, kteří se snaží sejmout z beder rodičů alespoň část nákladů spojených se studiem. Byla by to nepřímá podpora s poměrně velkým účinkem." Už nyní utratí vysokoškolák veřejné školy měsíčně zhruba 5500 korun.
Studenti nepřijdou o dávky
Výhodně si přivydělat na brigádě by mohl i student, kterému je více než 26 let. Doposud při překročení této věkové hranice totiž mladý člověk studentské výhody ztrácel.
"Chceme studentovi umožnit přerušit studium a následně pokračovat, tudíž ho věkem neomezovat. Podpora státu bude cílená a efektivní. Proto nyní přemýšlíme, jak tomu přizpůsobit legislativu," upozorňuje Weidnerová. Pokud si bude student vydělávat, nepřijde ale o příspěvky na koleje či studium. "Bude to platit do limitu 120 tisíc korun ročně, které si člověk přivydělá," doplňuje Weidnerová.
Zda se však podaří zákon ve sněmovně prosadit, není zatím jisté. "Už dnes desetitisíce lidí zneužívají statusu studenta a obcházejí daňové zákony. Navíc by to zatížilo státní rozpočet," argumentuje stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel.
