Velká firma je výhra. Pokud zas neodejde

Velká firma je výhra. Pokud zas neodejde

Mít na dohled z oken radnice prosperující továrnu, která zaměstná většinu obyvatel regionu a svými penězi výrazně podporuje místní kulturu a sport, to je určitě sen mnoha starostů.
Problém však je, když se takový zaměstnavatel - často s desítkami let dlouhou tradicí - rozhodne továrnu zrušit a propustit všechny zaměstnance.
Ve Velké nad Veličkou na jihu Moravy, v malém městě na rázovitém Horňácku nedaleko česko-slovenských hranic, kromě vyhlášeného fokloru nedají dopustit také na místní Kordárnu. Jeden z největších textilních podniků v zemi, ve kterém se vyrábí technické tkaniny - kordy do pneumatik, geotextilie pro stavebnictví a textilní pásy - totiž zaměstnává na sedm set lidí z Velké a okolí. Téměř každá rodina v tomto regionu má někoho, kdo v Kordárně pracuje nebo v minulosti pracoval.
"Kdyby nebylo Kordárny, bylo by tu výrazně hůř," říká Jiří Pšurný, starosta Velké nad Veličkou, kde je nyní asi čtrnáct procent lidí bez práce.
To ve více než dvě stě kilometrů vzdáleném Jevíčku v Pardubickém kraji takový optimismus nesdílejí. V městečku s téměř třemi tisíci obyvateli totiž nyní končí výroba žiletek na holení, a to po více než sto letech. Americká firma Gillette se rozhodla výrobu přesunout do ruského Petrohradu a v Jevíčku propustí téměř tři sta lidí. Starostovi Jevíčka Petru Spáčilovi chodí v poslední době dopisy od lidí, kteří si zvykli na žiletky pod značkou Astra. "Je jim líto, že u nás žiletky končí. Ale taky se ptají: proč jste to dopustili? Ale co můžeme dělat, když se investor rozhodne odejít?" říká.

Kordárna je i na dresech, žiletky daly název kinu

Už samotný příjezd do Velké nad Veličkou nenechává člověka neznalého poměrů na pochybách, že pro život ve městečku hraje Kordárna podstatnou roli. Rozsáhlý areál firmy, která ve svém oboru patří mezi největší ve střední Evropě a už expandovala také na Slovensko a do Polska, je hned při vjezdu do městečka. A název Kordárna nosí na svých dresech místní fotbalisté, firma podporuje zdejší kulturu, sponzorské příspěvky jdou do stovek tisíc korun ročně.
"Díky nim jsme zaplatili opravu silnice, pomohli vybudovat kanalizaci nebo čistírnu odpadních vod a zaručili se i za půjčku od Fondu životního prostředí," popisuje starosta Pšurný. Když něco potřebujeme, tak pomůžou, říkají také starostové okolních obcí i mnozí místní obyvatelé.
V Jevíčku se kino se jmenuje Astra, stejně jako předchozí majitel závodu - Astra Diu Jevíčko.
"Město bylo napsáno na každé krabičce se žiletkami, a ty se dostaly do celého světa. Vědělo se proto i o nás, je to škoda," krčí rameny starosta Petr Spáčil.
"Udělali jsme pro lidi, co jsme mohli. Investor nás ale zklamal, mysleli jsme si, že tady zůstane alespoň deset, patnáct let," říká šéf odborů Gillette Petr Benych.
Nové budovy v bílomodré kombinaci s anglicky střiženým trávníkem a okrasnými keři kolem působí v průmyslové zóně městečka jako z jiného světa. Kolik Američané do vzhledu továrny, pro kterou nyní budou hledat investora, dali peněz, nechtějí prozradit ani odboráři.

Majoritní vlastník prosadil manažerskou privatizaci

Kordárna, jejíž roční tržby se blíží ke třem miliardám korun, je dávána za příklad toho, že i privatizace podniku do českých rukou nemusela skončit neúspěchem. Podnik zhruba sedmdesát procent produkce exportuje, velkým odběratelem je také společnost Barum Continetal. Kordárna expandovala i do zahraničí, v Polsku koupila výrobce technického textilu Bonitex, na Slovensku textilku Texiplast a založila i společný podnik na výrobu vlákna Slovkord s firmou Slovenský hodváb.
A když se řekne Kordárna, každý v obci si ji spojí se jménem Martin Trn. To je majoritní vlastník továrny, který v Kordárně strávil celý život a začínal jako dělník. Byl to on, kdo na počátku devadesátých let prosadil manažerskou privatizaci firmy. Trn, který ve Velké žije, ale o Kordárně ani sobě mluvit nechce, rozhovory neposkytuje.
"Je to zbytečné, není tu nic zajímavého," tvrdil například před dvěma roky. Jediné, co je zřejmé z internetových stránek firmy, je to, že se hlásí k podnikatelské škole založené Tomášem Baťou. A stejně jako Trn je i většina lidí z vedení firmy z regionu.
V Jevíčku odchod amerického investora nespojují jenom z rozhodnutím odejít do Ruska, ale také s nešťastnou privatizací.
"Namísto akciové společnosti, kde by získalo akcie město i zaměstnanci, lidé z neznalosti odhlasovali vznik firmy Astra s. r. o, ta se pak spojila s dalším zájemcem o privatizaci a nakonec ji prodali Američanům," míní starosta. Před pěti lety Gillette přitom přesouval do Jevíčka výrobu z Turecka a dalších závodů po Evropě. Pro ruský Petrohrad se společnost rozhodla proto, aby byla na velkém trhu, který se firmě nyní v Rusku otevírá. Firma Gillette dala zatím výpověď sto šedesáti lidem, celkem by do konce roku mělo odejít dvě stě osmdesát šest zaměstnanců. Dostanou osmi až dvanáctiměsíční odstupné a za každý rok odpracovaný v závodě pět tisíc korun.

V Jevíčku je práce víc, ve Velké by to byl problém

"Nikdo mi ale nevymluví, že nás zrušili omylem," říká odborář Benych. "Rušili závod v Anglii a asi aby tamní moc neprotestovali, zahrnuli nás do toho taky," dodává.
Nezaměstnanost je i s Kordárnou velká, v Jevíčku je víc práce. Ve Velké nad Veličkou i v okolních obcích ale kromě Kordárny žádný jiný velký podnik není, podobná situace je i v sousedním slovenském okrese Myjava, odkud je také část zaměstnanců Kordárny. Zahraniční investoři se tomuto regionu v kopcích Bílých Karpat a "na konci světa", jak říkají místní, vyhýbají. Problémy mají i velké továrny nedaleko Velké, jako jsou například Železárny ve Veselí nad Moravou. Nezaměstnanost tu proto převyšuje republikový průměr, v některých obcích je až devatenáctiprocentní, v Nové Lhotě je dokonce pětadvacetiprocentní.
V Jevíčku s necelými dvanácti procenty nezaměstnanými je i přes odchod firmy Gillette situace lepší. Práce je tu víc, ve městě působí například firma MarS vyrábějící padáky, přišla sem i další americká společnost ASCI, která vyrábí airbagy. "Pro toho, kdo bude chtít pracovat, se tu místo najde," říká starosta. Problém získat práci budou mít především lidé po padesátce, těch však mezi propuštěnými není moc. Zaměstnanci odcházející z výroby žiletek se ale budou muset pravděpodobně smířit s tím, že budou mít jinde nižší platy.
"Lidé, kteří mají kvalifikaci, nepůjdou podávat desky za osm tisíc korun," oponuje odborář Benych s tím, že u Gillette měli kvalifikovaní dělníci i dvacetitisícové platy.