Snímek: Tomáš Wehle
Parta více než dvaceti různých druhohorních zvířat se rozhodla, že udělá radost dnešním dětem, a na své výpravě v čase se kromě moravského Vyškova nastěhovala také do metropole západních Čech. Aby však moderní malé Robinsony příliš nevylekala, vzala na sebe podobu modelů - statických i pohyblivých. Není to sice zdaleka tak dobrodružné jako mezi plavuněmi v časech jejich prarodičů, zato ale mají kluci a holky jistotu, že je "obludy" neslupnou jako malinu.
Rovnou do boje
Odvážnější děti sahají pravěkým zvířatům na drápy, lechtají je na jazyku, škrábou za ušima nebo nahlížejí do tlam, některé si dokonce troufnou vylézt jim na záda. Jiné se bojí, a tak jen zdálky nesměle přihlížejí. "Živí" tvorové hýbají hlavou, hrozivě otvírají tlamu, vrtí ocasem a vydávají strašidelné zvuky. Pod rukama více než třiceti lidí vznikali většinou zhruba tři měsíce. Kosti nahradil železobeton, svaly polystyrén a sádra, místo kůže se použil laminát a srdcem každého veleještěra je počítač.
Pozor! Slyšíte? Dubovým lesíkem se nese tupé dunění. Když se za zvukem vydáte, mezi stromy zahlédnete dva bojující pachycephalosaury, jejichž neobyčejně vyklenutá hlava připomíná helmu. O kus dál spatříte mladého, ale už plně dospělého samce tyrannosaura, na jehož rychlost a sílu doplatil nebohý triceratops. Ani obrněná hlava mu nepomohla.
O vypjaté situace není v parku nouze. Skupina dlouhokrkých ornithomimů je vystrašena k smrti. V poledním žáru je na mýtině vyděsil predátorův řev a stádo se dalo na útěk. Jinde matka segnosaura chrání své hnízdo, protože na ně už několik týdnů útočí oviraptoři.
Jednou jsi dole...
Také dinosauří svět měl své vítěze i poražené. V parku proto několik opuštěných nebo raněných potkáte. Starý apatosaurus, dříve nesprávně nazývaný brontosaurus, pozbývá sil. Zoufale vypadá osamělá a hladová samice edmontonia. Čeká, až přejdou deště. Útočníkům se sice dokáže díky pevnému štítu s ostrými hroty ubránit, ovšem s nepřízní počasí nic nenadělá. Krajinou bloudí také samec triceratopse, ozdobený velkým kostěným límcem a třemi rohy. Poranil se v souboji a napadá na nohu.
Jedním z nejoblíbenějších tvorů na hraní je ankylosaurus. Pomalu, váhavým krokem, jde na nové území. Děti se po ostnech krunýře nejširšího dinosaura šplhají na jeho hřbet a on si to nechává líbit.
Pokud by si děti chtěly na chvíli od zvířecí říše odpočinout, nemusí z Dinoparku vůbec odcházet. Jeho součástí jsou totiž hřiště, houpačky, skluzavky, prolézačky či hrazda na laně. Pro něco k snědku nemusíte podstoupit boj jako vaši pravěcí "spolustolovníci", stačí zajít do zdejšího grilu.
Vydejme se ale dál, přece jen se na takový výlet nedostanete každý den. Děti se na paleontologickém hřišti mohou pod dohledem učit základům práce v tomto oboru nebo ve 3D kině sledovat se speciálními brýlemi plastický obraz filmu o vzniku života na Zemi.
Nevšední podívaná se ale nabízí všude kolem. Statný hladový samec allosaura vyrazil do kopců, kde předtím nebyl, na lov. Mohutný iguanodon s jakýmsi "čírem" na hřbetě vábí samici a v malé tůni se koupe diplodocus. Z vody vykukuje jen dlouhý krk tvora, který před 150 miliony let dorůstal až 26 metrů. Parkem se klidně procházejí parasaurolophové. Matka střeží mládě, vesele se pohupující kolem jejího těla. Sedmimetrová býložravá samice stegosaura s potomkem se snaží najít potravu. Útěchou jsou pro ně jen malé ostrůvky zeleně. Neporozhlédnete se jim po něčem?
Tomáš Wehle
tomas.wehle@economia.cz
Informace
Dinopark Plzeň, Pod Vinicemi 9, tel.: 377 223 575
Vstupné: dospělí 80 Kč, děti do 4 let zdarma, děti do 15 let 50 Kč
Otevřeno: duben - říjen
8 - 18 hod.
* www.dinopark.cz
