Lidé by si už za tři roky mohli ukládat část peněz z povinného důchodového pojištění na soukromý účet. Počítá s tím třetí a poslední krok důchodové reformy, kterou ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předloží do konce roku 2009 do parlamentu.
"Máte-li současnou výši důchodového pojištění 28 procent, tak je reálné, aby si z toho lidé čtyři procenta dávali do soukromého penzijního fondu. Zbylých 24 procent by v důchodovém systému zůstalo," řekl HN Nečas. Pro představu: člověk s průměrným příjmem 21 462 korun by si tak mohl z platu do fondu uložit měsíčně 858 korun.
Možností převést část peněz ze mzdy na soukromý účet chce vláda posílit chuť lidí zajistit se na důchod. Ten bude totiž v budoucnu kvůli stárnutí obyvatelstva postupně klesat.
Zatímco dnešní důchodci dostávají kolem 40 procent průměrné mzdy, za pár desítek let se může průměrný čistý důchod snížit až k 30 procentům průměrného platu. Zbytek si budou muset lidé naspořit sami.
Státní důchod klesne
Lidé, kteří si budou část povinných peněz na penzi ukládat mimo státní systém, pak ovšem budou pobírat i nižší penzi. "Pokles bude mezi 10 a 20 procenty," řekl Nečas.
O tom, jestli si budou část svého důchodového pojištění posílat na soukromý účet, nebo zda ho nechají státu, budou lidé rozhodovat sami. Pokud se však jednou pro částečný odchod ze systému rozhodnou, budou muset čtyři procenta posílat do fondů povinně.
"Možnost vyvázat se částečně z povinného důchodového pojištění je výhodná hlavně pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Odhaduji, že toho v Česku využije zhruba třetina aktivního obyvatelstva," říká bývalý koordinátor komise k důchodové reformě a šéf penzijního fondu Aegon Vladimír Bezděk.
Opustit částečně důchodový systém mohou už několik let například Poláci, Maďaři nebo Slováci. Na Slovensku si lidé na soukromý účet spoří devět procent. "Počet lidí, kteří ze systému částečně vystoupili, byl na Slovensku nebo v Polsku vyšší, než vlády předpokládaly. Proto dnes mají velké problémy s financováním státního důchodového účtu," říká Bezděk.
ČSSD: Nelíbí se nám to
S vládními plány zatím nesouhlasí ČSSD. "Vyvolá to jen nedostatek peněz, které budou vyvedeny z důchodového systému," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
"Chceme se s ČSSD dohodnout. Na druhou stranu jedna strana nemůže vetovat celou důchodovou reformu," kontruje Nečas. Na dohodu s ČSSD má zhruba dva roky.
Nečas by chtěl třetí etapu důchodové reformy do sněmovny předložit do konce roku 2009. To, že bude výhodná hlavně pro lidi s vyššími příjmy, ministr přiznává. "Musíme jednoznačně zvýšit zásluhovost důchodového systému. Není možné, aby kvalifikovaný pracovník s platem 40 tisíc korun, měl nárok na důchod jen ve výši 25 procent svého průměrného platu," říká Nečas.
S tím zatím ČSSD nesouhlasí. A jednoduché to nebude mít Nečas dokonce ani s prosazením první fáze reformy, kterou chce vláda do sněmovny předložit ještě do konce roku.
ČSSD sice souhlasí s tím, aby se věk odchodu do důchodu zvýšil do roku 2030 na 65 let, nechce ale zatím jednoznačně kývnout na Nečasův návrh, aby se do výpočtu důchodu už nezapočítávala doba vysokoškolského studia. "Souhlasili bychom s tím jen tehdy, pokud by se to týkalo jen lidí, kteří studovat teprve budou, aby se podle toho mohli zařídit," říká Škromach. Nelíbí se mu ani návrh, aby se doba, po niž lidé musí být pojištění, prodloužila ze současných 25 až na 35 let.
"Zdá se nám to příliš rychlé. Podle nás by to mělo být pozvolnější," dodává Škromach. Podle Nečase ale prodloužení doby pojištění o deset let české důchodce v žádném případě nepoškodí: "Obavy ČSSD příliš nechápu. Například v současné době je u lidí, kteří odcházejí do důchodu, průměrná délka pojištění 42 let".
Rozhovor s ministrem Nečasem o důchodové reformě přináší i dnešní vydání časopisu Ekonom.
