Stoupá atraktivita i počet příležitostí

Průzkumu se zúčastnilo 1587 mladých vysokoškoláků a 27 renomovaných společností z výrobního průmyslu, potravinářství, finančnictví, farmacie, IT a telco, služeb, poradenství a auditu a distribuce energie.

Díky jejich odpovědím je nyní obrázek současného trhu práce v segmentu "absolventi" jasnější.

Z oslovených studentů navštěvuje nebo již vystudovalo sedm procent dotázaných vyšší odborné školy. Největší zastoupení měly školy ekonomického a technického směru, což odpovídá profilu a zacílení akce: absolventi těchto škol jsou aktuálně u zaměstnavatelů nejžádanější. Jen z necelé třetiny byly zastoupeny pražské školy, téměř čtyřicet procent účastníků bylo z vysokých škol v regionech.

Jazykové znalosti

Více než čtyři pětiny účastníků průzkumu o sobě tvrdí, že ovládají angličtinu. Zdá se to hodně, i když vezmeme v úvahu, že studenti za sebou mají mnoho let jazykové výuky na všech stupních škol a teoreticky by měli angličtinu ovládat všichni. Realita je tomu zatím ještě spíše vzdálená, ale možná se k ideálu pomalu přibližujeme. Všichni zaměstnavatelé se v letošním průzkumu shodli, že nynější absolventi znají cizí jazyky lépe než ti, kteří školy opouštěli před pár lety.

Pozoruhodně vysoké je procento uvedené znalosti němčiny. Možná vysvětlení?

a) Účastníci průzkumu jsou nadprůměrně "čilou" skupinou vzdělaných mladých lidí.

b) Německý jazyk je díky německé kapitálové účasti poměrně rozšířeným komunikačním jazykem v mnoha (nejen) výrobních firmách. Studenti (zejména) technických směrů, kteří se aktivně zajímají o své budoucí pracovní uplatnění, tedy možná němčinu považují za podobný "must" jako angličtinu. Nakolik cizí jazyky skutečně ovládají, je jiná otázka - nepožadovali jsme další specifikaci úrovně znalosti.

Z čísel je dále zajímavá patnáctiprocentní znalost ruštiny. Tito studenti již v nižších stupních škol povinnou ruštinu nezažili - a nevytvořili si tedy ani k tomuto jazyku averzi. Ruština předstihla i francouzštinu!

Výběr školy

Průzkumy v minulosti ukázaly, že čeští studenti údajně při výběru školy málo dbají na to, zda jejich vzdělání bude mít praktické uplatnění. Letos ale téměř 70 procent dotázaných potvrdilo, že při výběru školy budoucí uplatnění zohlednili. Zbylých třicet procent vybíralo podle svých zájmů a schopností, což také není špatné vodítko - co nás baví, většinou umíme, a když jsme v něčem dobří, většinou se tím i uživíme. I výsledky u tohoto dotazu potvrzují dojem personalistů, že současní absolventi mají v otázkách profese a zaměstnání jasněji, než jejich nedávní předchůdci.

Setkání s praxí během studia

Přes padesát procent studentů "nepotkalo" během studia kvalifikovanou práci. Druhá, slabší polovina získala při škole praxi, kterou hodnotí jako kvalifikovanou. Určitě to závisí do jisté míry na studovaném oboru a na poptávce na trhu práce. Větší je po programátorech, menší po studentech filozofie. Studentům humanitních směrů se ale nově otevírají možnosti prvního zaměstnání v takzvaných centrech sdílených služeb, kde firmy nabízejí i částečné úvazky. Vstupenkou je všeobecné vzdělání a komunikativní znalost cizího jazyka. A chuť do práce, která je službou - servisem, často po telefonu.

Zahraniční stáže

Není to nijak odvážné tvrzení, že si v dnešní době každý opravdový zájemce o zahraniční stáž může studijní pobyt v zahraničí vyřídit. Téměř polovina dotazovaných studentů ale prozrazuje, že o něco takového nemá zájem, buď vůbec (28,5 %!), nebo ne během studia (20,5 %). Přitom zaměstnavatelé potvrzují, že zahraniční pobyt má na studenty viditelně blahodárné účinky: pokud ho absolvovali, působí sebevědoměji a umějí lépe komunikovat. Ostatně, už naši předkové věděli, jak důležité je odjet do světa na zkušenou. Malý zájem o studijní pobyt v zahraničí projevují údajně studenti technických univerzit - právě ti, kteří by více než jiní potřebovali rozvinout a upevnit měkké dovednosti jako komunikativnost a schopnost prezentovat a obhájit svou práci, nápad, projekt... Možná se stáží bojí vinou chatrných základů znalosti cizího jazyka, které si na vysokou školu přinášejí z technických středních škol.

Úroveň přípravy na budoucí zaměstnání

Se vzdělanostní výbavou, kterou jim poskytla vysoká (nebo vyšší odborná) škola, je spokojená třetina dotazovaných studentů. Téměř stejný počet má naopak pocit, že příprava pokulhává, zejména v rozvíjení měkkých dovedností. Vysoké školy mají ještě co zlepšovat, v zájmu spravedlnosti je ale třeba říct, že vyšší kvalitu absolventů přičítají zaměstnavatelé - poměrně nově - i modernizaci vysokých škol, která již proběhla. Třetina studentů a čerstvých absolventů by ale uvítala, kdyby příprava na škole byla více spojena s praxí.

Kde pracovat, v jaké firmě a za kolik?

Je dobrou zprávou, že třetina studentů by se po dosažení vzdělání chtěla vrátit do svého rodiště či původního bydliště. Odliv vzdělaných lidí z regionů do velkých měst komplikuje situaci na trhu práce a zpomaluje místní rozvoj. Další třetina zúčastněných má namířeno do velkých měst, nebo dokonce do zahraničí (7 %). Poslední třetina se nerozhoduje podle lokality, ale podle atraktivity pracovní nabídky - je tedy otevřená a pracovně mobilní. Alespoň to o sobě tvrdí. A zde je prostor pro firmy, aby ukázaly, zda dokážou za zaměstnáním přilákat i mladé lidi odjinud. Pracovní mobilita je i u mladých lidí v Česku poměrně nízká.

Více než jedna třetina dotázaných by dala přednost zaměstnání ve velké (renomované) společnosti. Ve srovnání s minulým rokem tak narostl počet lidí, kteří neposuzují jen pracovní nabídku, ale i zaměstnavatele, o téměř deset procent. Je to možné přičítat masivnímu nástupu marketingových aktivit v oblasti lidských zdrojů, které rozvinuly jako první zejmé-na velké nadnárodní společnosti. V každém případě se na trhu práce čím dál více hodnotí i značka zaměstnavatele, nikoli jen "tvrdá data" pracovní nabídky.

Čím vzdělanější zaměstnanec, tím více si cení investic do svého rozvoje: skoro dvě třetiny dotázaných mladých lidí na první místo mezi benefity staví vzdělávání. Možná i proto, že ostatní benefity se stávají tak trochu samozřejmostí.

Platy v České republice rostou stejně jako platová očekávání lidí vstupujících na pracovní trh. V loňském průzkumu MAO by si o plat 15-20 000 korun řeklo skoro 44 procent dotazovaných, 20-25 000 korun očekávalo 34 procent, ale 25-30 000 korun jen necelých 8 procent - oproti letošnímu téměř dvojnásobku. Nad 30 000 korun "vzhlíželo" loni jen 3,7 procenta - kdežto letos už 8,7 procenta. Zato 10 procent loňských dotázaných by se spokojilo jen s 10-15 000 korunami. I přes rostoucí nároky čerstvých absolventů je platová nabídka s jejich představami více méně v harmonii: jak dále uvidíme, 67 procent firem soudí, že nároky absolventů jsou adekvátní.

Dojíždět či nedojíždět?

Pro skoro dvě třetiny dotázaných studentů by byla hodina dojíždění do zaměstnání maximální limit. V trpělivosti s dojížděním by Čechy asi obyvatelé leckteré země na západ od nás předhonili, zejména pak v kategorii vysokoškoláků. V Německu není vzácným jevem, obzvlášť v některých profesích, i daleko časově náročnější dojíždění.

Rozkolísanost českého pracovního trhu se pomalu začíná harmonizovat. Bylo častým nářkem personalistů ještě před několika lety, že velká část uchazečů o zaměstnání ze strany čerstvých absolventů patřila do dvou kategorií. V první byli nevyhovující kandidáti. Do druhé patřili ti, kteří zaměstnavatele sice zaujali, ale nejen pozitivně. Projevovali sice dobré předpoklady, ale i velkou neskromnost a nedostatek pokory. Zdá se, že tento druh absolventů přenechává místo mladým lidem, kteří si nepěstují směšnou pýchu, ale zdravé sebevědomí.