Titul bakalář budí u Němců rozpaky

Když jde o propojování Evropy, je Německo jako největší ekonomika kontinentu u toho. Podobně tomu bylo také před pěti lety, kdy se v Boloni ministři školství devětadvaceti evropských zemí dohodli na tom, že sjednotí svůj vysokoškolský systém. Reforma má být sice dokončena teprve do roku 2010, již nyní ale mají Němci s její realizací své problémy.
Kratší studium urychlí nástup do práce

V rámci takzvaného boloňského procesu bylo ujednáno, že země unifikují programy na vysokých školách podle anglosaského systému - na tituly Bachelor - (bakalář - BA) a Master (magistr - MA). Prvním stupněm tak je v Německu také studium na bakaláře, trvající šest semestrů. Poté se absolvent může buď rovnou vrhnout do profesního života, nebo se rozhodne další dva nebo čtyři semestry studovat na titul magistra.

Kratší cyklus má studentům umožnit dřívější nástup do práce a firmám zprostředkovat absolventy s věkem něco málo přes dvacet, kteří mají jak teoretické, tak praktické znalosti. Absolventi mají naopak mít díky sjednocenému procesu lepší šanci uchytit se na mezinárodním trhu práce. Potenciální zaměstnavatelé v zahraničí totiž již nebudou muset dlouho zkoumat, jakým standardům dosažené vzdělání v jiné zemi odpovídá, jako tomu bylo doposud, a vědí, co od uchazeče mohou čekat.

Co však politici snadno odsouhlasili, s tím mají jak univerzity, tak studenti a do třetice i samotné firmy své potíže. Podle dohody musí německé vysoké školy dosavadní, většinou pětileté programy přepracovat. Dosud se studium dělí na takzvané Grundstudium neboli základní studium, které trvá tři roky, a dvouleté Hauptstudium neboli hlavní studium.

Nový systém se se starým sice shoduje co se týče délky jeho trvání, obsahově by však měl nabízet něco navíc. Bakalářský stupeň by měl studentům zprostředkovat větší vztah s praxí, většinou je jeho součástí semestr strávený někde v zahraničí.
Tituly bakaláře a magistra tak sice nabízí stále více univerzit, mnohdy se ale osnovy studia ještě shodují se starými programy. V Německu zatím na nový systém přešlo zhruba dvacet procent vysokých škol, do roku 2005 by mělo být podle plánu německé ministryně školství Edelgard Bulmahnové registrováno na devět tisíc oborů.

Existuje však i mnoho již dobře zaběhnutých programů. Jedním z nich je například bakalář ekonomiky, který svým studentům nabízí univerzita ve Frankfurtu nad Mohanem. Nový program přitom probíhá ještě paralelně s "klasickou" formou studia. Rozdíly v prvních šesti semestrech jsou téměř minimální, i bakaláři se učí statistice, právu či ekonomické teorii.

Cesty se začínají dělit až po dosažení bakaláře - v novém programu se uchazeč vyhne prohloubení znalostí například v národohospodářství, za to se ale může dříve specializovat na oblasti, jako jsou finance, informatika, personalistika, organizace nebo management. Na rozdíl od klasického studia je zde mnohem více citelná orientace na praxi.

I navzdory existenci mnoha dobrých programů jsou studenti často ještě skeptičtí. Nejsou si jisti, zda s takovým titulem dosáhnou na trhu práce úspěchu. Bojí se, že budou doslova "béčkoví" kandidáti, tedy uchazeči druhé jakosti, které firmy nechtějí. Podle průzkumu německého deníku Handels-blatt na jaře letošního roku za "dobrý" či "velmi dobrý" označilo bakalářský program jen 35 procent dotázaných. Jen každý pátý student pak o něj projevil zájem.

Přístupy k bakalářům se různí

Negativní přístup k bakalářům například zažila Maren Breuerová, studentka bakalářského stupně na renomované International University Bremen. "Zacházejí s námi jako s miminky," popisovala v rozhovoru pro německý rozhlas své zkušenosti z jednoho veletrhu určeného pro absolventy vysokých škol. "Ostatní většinou již měli dokončený MA nebo dokonce pracovali již na svém doktorátu. Firmy částečně sice i tvrdily, že by nás přijaly, ale později, až budeme mít v kapse více - Master nebo doktorát," dodává.

Pravý opak zažil Daniel Geiger, který před rokem dokončil vyšší odbornou školu ve Furtwangenu jako jeden z prvních bakalářů s titulem "International Business Administration". Po studiu v angličtině, v jehož rámci strávil semestr na univerzitě v Nothern Colorado, bez problémů našel práci u mezinárodní společnosti.
Geiger, který se zaměřil na export, nyní hodně cestuje - po měsíci projektové práce v USA byl tři týdny v Anglii a šest týdnů v Číně. "Pro bachelora bych se rozhodl znova," tvrdí.

Firmy nové programy zatím neznají

Aby takových, jako je Geiger, bylo více, rozhodlo se v červnu patnáct velkých německých koncernů založit iniciativu "Welcome Bachelor". Mezi iniciátory patří známé společnosti jako například Deutsche Bahn, Dresdner Bank, Deutsche Bank, Continental, Oetker, BMW či BASF, které dohromady v Německu zaměstnávají na tři milióny lidí. Možná, že tento přístup by mohl být inspirativní i pro Českou republiku.

Iniciativa se snaží dát jak studentům, tak firmám odvahu bakaláře akceptovat. I společnosti, především pak menší a středně velké, mají své předsudky. Jak ukázal průzkum Německé obchodní a průmyslové komory v prosinci roku 2002, dokázalo si jen dvacet procent dotázaných firem představit, že by zaměstnaly absolventa s titulem bakalář. Dalších 42,2 procenta o tomto studijním programu nevědělo nic bližšího a 15 procent o něm dokonce ještě nikdy neslyšelo. Velké společnosti, které svůj personál rekrutují mezinárodně, naopak již bakaláře znají z anglosaského regionu, a proto vědí, co od uchazečů mohou čekat.

"Chceme tím dát signál, že bakaláři jsou v našich firmách vítaní," říká předseda iniciativy Arend Oetker ze stejnojmenné společnosti. "Je nám jasné, že úspěch nového studijního programu nesouvisí jen s kvalitou nabídky, ale také s tím, do jaké míry budeme jeho absolventy poptávat," říká se pak v iniciativě.

"Němečtí studenti se budou moci s takovým titulem lépe v zahraničí prodat," odhaduje Alison Trauttmansdorffová, která je u americké investiční banky Goldman zodpovědná za nábor na evropských vysokých školách. "Jejich studium a životopis se nyní dají mnohem lépe srovnat," dodává.

Napomoci by měl i takzvaný European Credit Transfer System (ECTS) neboli evropský kreditní systém, který hodnotí studijní výkony studentů bodově. Body dostávají například za jednotlivé absolvované zkoušky, kdo chce dosáhnout titulu bakalář, musí mít nejméně 180 bodů.

"Poprvé budou němečtí studenti svým zahraničním kolegům schopni konkurovat i věkem," zmiňuje další výhodu Jan Masek ze společnosti JP Morgan. Naráží tak na skutečnost, že dosud je v Německu mnoho mladých lidí, kteří studují příliš dlouho, aniž by přitom měli nějaké zkušenosti z praxe. Německá vláda se sice nyní snaží tento problém omezit zavedením studijních poplatků, i tak ale existuje ještě mnoho studentů, kterým je například třicet a jsou již ve dvacátém semestru studia. Tomu by již nejpozději za šest let mělo odzvonit.