Kde se fouká sklo a hojí rány - Bavorský Zwiesel

 
Snímek: DEUTSCHEN ZENTRALE FÜR TOURISMUS

Od knoflíků po vázy
Sjíždíte-li serpentinami od Železné Rudy směrem na Regen, po zhruba dvaceti kilometrech se otevře široké údolí na soutoku řek Velké a Malé Řezné, v němž se rozkládá jedno z největších středisek Bavorského lesa, tedy bavorské strany Šumavy. Řeka od tohoto soutoku stále více mohutní, aby se posléze vlila do Dunaje u Řezna, kterému dala i jeho německý název Regensburg.
Podle pověsti byli prvními osadníky zlatokopové. První písemně dochovaná zmínka sahá až do roku 1254, od roku 1280 byl dnešní Zwiesel důležitým překladištěm zboží na staré cestě Bayerweg do Čech. Obchodovalo se především se solí a chmelem. Od roku 1312 bylo toto místo "tržní osadou" a díky vévodovi východních Bavor Luitpoldu Bavorskému byl Zwiesel roku 1904 povýšen na město.
Dnes má spolu s řadou obcí patřících do jeho katastru přes 10 tisíc obyvatel a je po staletí věhlasný zejména svým sklářským průmyslem. Výroba a zušlechťování skla se zde datuje od 20. let 15. století. Původně vyráběné skleněné knoflíky a perly pro růžence a náhrdelníky brzy vystřídalo užitkové a okrasné sklo všeho druhu.
Roku 1872 začal sklářský mistr Anton Müller se stavbou sklárny Annathal, pozdější továrny na barevné sklo, dnes firmy Ambiente Kristall Zwiesel. V současné době ve městě pracuje ve dvaceti dílnách a hutích více než tisícovka lidí. Vedle nich zde působí celá řada sklářských umělců, kteří vystavují svá díla v četných galeriích. Kdo se zajímá o sklářskou tradici, možná sem dorazil po takzvané Sklářské cestě. Tato 270 kilometrů dlouhá trasa, otevřená před deseti lety tehdejším kancléřem Helmutem Kohlem, vede z města Neustadt an der Waldnaab až do Pasova.

Kde žijí medvídci?
Díky renomovaným vzdušným lázním s kapacitou téměř čtyři tisíce lůžek, nádherným turistickým trasám a cyklostezkám v okolí a v zimě kvalitně upraveným lyžařským stopám je Zwiesel a jeho okolí vyhledávaným rekreačním cílem pro aktivní odpočinek. Vedle milovníků přírody a zájemců o sklo je zwieselský výběžek rájem i pro rodiny s dětmi. Ne nadarmo získala více než desítka zdejších hostitelů čestné ocenění "Domov medvídků" jako ideální pro dětskou rekreaci. Jde převážně o selské usedlosti a statky v okolních malých vesničkách, kde nechybí prostorná hřiště a stodoly pro dětské hry, jízda na ponících či venkovní bazény s atrakcemi.
Bohatý je zde také kulturní výběr, zahrnující jak výtvarné umění, hudbu, literaturu, divadlo, tak i historické památky. Nejcennější je barokní horský kostel Jména Mariina z konce 17. století s nástropními malbami F. A. Rauschera. Najdete jej asi tři sta metrů nad novogotickým městským farním kostelem. Vystoupáte-li pak na 86 metrů vysokou věž tohoto stánku, otevře se vám nádherný pohled nejen na město s četnými kaplemi, kašnami a sochami, ale i celou kotlinu, lemovanou vrchy Falkenstein, Velký Javor či Roklan.
V Lesním muzeu se na okamžik octnete mezi zdejší historickou florou i faunou, včetně medvěda, vlka či rysa, seznámíte se s Národním parkem Bavorský les a s lidovým uměním, zvyky a obyčeji jeho obyvatel. Také Muzeum hraček vás přenese do starých časů kamenných stavebnic, panenek s porcelánovými hlavičkami, mechanických kolotočů a dalších hraček z plechu i dřeva, ale k vidění jsou i moderní modely železnice.

Originál Mnichovské dohody
Letos se stal Zwiesel synonymem bavorsko-českého sousedství. Hostí totiž velkou zemskou výstavu věnovanou půldruhému tisíciletí historie soužití obyvatel obou regionů.
Shromáždily se tu více než čtyři stovky exponátů z muzeí, knihoven, archivů i soukromých sbírek nejen z obou zemí, ale z celé Evropy, které představují mnohotvárné, ne vždy idylické vztahy. V budově bývalého domova Řádu anglických slečen na náměstí Kirchplatz se ve třech podlažích představují jak archeologické nálezy dokládající společná sídliště, tak i památky na rané křesťanství, působení svatého Václava a svatého Wolfganga nebo na "Nové Čechy" v Horní Falci v době Karla IV.
Konfliktní období vztahů připomínají exponáty z doby husitské a třicetileté války, Mnichova, okupace Československa a následného vysídlení Sudet. Naopak o kulturní sounáležitosti svědčí zejména četné památky baroka spojené třeba s dílem stavitelského rodu Dientzenhoferů, broušením skla či malířstvím. Nezanedbatelné bylo také působení českých hudebníků v bavorských dvorních orchestrech. Nutnost soužití pak dokreslují hospodářské vztahy: kvetoucí obchod podél sítě významných cest mezi Prahou, Norimberkem, Pasovem a Řeznem až do Mnichova.
Mezi nejcennější exponáty patří kovový kříž krále Přemysla Otakara II. ze 13. století, lustr z mrožích zubů a jantaru královny Žofie ze 14. století, originál Mnichovské dohody z roku 1938 s podpisy tehdejších politiků nebo vzpomínkové předměty odsunutých sudetských Němců. Výstava, nad kterou převzal záštitu bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber, potrvá ještě do poloviny října.

Jan Štolba

Jak se tam dostat
Autem je to z Prahy do Zwieselu asi 190 km. Pojedete po dálnici D5, na obchvatu Plzně sjedete na silnici směr Klatovy a Železná Ruda. Za hranicemi pak směr Regen. Doba jízdy cca 2,5 h. Cestujete-li vlakem, zvolte rychlík z Prahy hl. nádraží do Plzně. Odtud osobním vlakem do Železné Rudy-Alžbětína, kde přestoupíte na spoj do Zwieselu. Doba jízdy 4,5 hod.

Informace
www.zwiesel-tourismus.de  
www.landesausstellung-bayern-boehmen.de  
www.waldmuseum-zwiesel.de  
www.spielzeugmuseum-zwiesel.de  
www.bayerwaldticket.com  

Kam na jídlo
Ve městě je řada restaurací, v nichž se podávají bavorské speciality, i malých stylových hospůdek a kaváren. Zajít lze např. do zámeckého šenku Theresienhof, do stylové Glasmacherstube či do kavárny Stadt-Cafe Zwiesel. Podrobnou mapu "gastronomie" najdete na webových stránkách města.