Česko chce lépe hlídat, kam jdou státní peníze

Česko je už pomalu jednou z mála zemí v Evropě, která dosud nemá státní pokladnu. Rozuměj instituci, která zprůhledňuje finanční toky státních peněz a umožňuje striktní kontrolu příjmů a výdajů země.

Idea vybudovat státní pokladnu je sice již čtyři roky stará, její uskutečnění však zatím provázely samé potíže.

Centrální řízení státních financí po vstupu do Evropské unie už zavedly Polsko, Slovensko i Maďarsko, přes deset let už úspěšně funguje i v sousedním Rakousku.

Rozhodnutí zřídit jeden účet, na který by se sesypaly všechny peníze státu, přitom na českém ministerstvu financí padlo už před čtyřmi roky, a peníze na vznik státní pokladny dokonce věnovala Česku Evropská unie. Projekt se ovšem zadrhnul hned v úvodní fázi, kdy se z evropských peněz měl vybudovat nejprve systém na obsluhu státního dluhu.

Znovu a lépe

Tendr, v němž se o státní zakázku prala řada IT firem a právních kanceláří, napadl jeden z neúspěšných účastníků - společnost SAP, a ministerstvo financí muselo vybírat znovu. I napodruhé, tentokrát už v roce 2005, vyhrála jako dodavatel informačního systému švédská firma Trema. První část Státní pokladny by tak měla konečně začít fungovat od ledna příštího roku. Stát zatím stála podle námětka ministra financí Eduarda Janoty pětatřicet milionů korun.

Vůbec nejdůležitější výběrové řízení, a to na na vybudování systému pro státní rozpočet, má přijít v příštích týdnech. Ministerstvo financí má tendr na takzvaný integrovaný rozpočtový systém vyhlásit na začátku října, a boj o úvodních zhruba 600 milionů korun bude patrně ještě ostřejší. O zakázku se uchází řada firem. Mezi nimi Hewlet- Packard a Syscom Software, Telefónica O2 Czech Republic, Siemens Business Services či Accenture.

Vybudování Státní pokladny bude v konečné fázi v podstatě znamenat reorganizaci nejmocnějšího resortu v zemi. Ale hlavně vyšší, a to i veřejnou kontrolu nad prostředky státu.

Jeden účet pro všechny

Ty totiž budou vedeny na jednom účtu u ČNB. Tam poputují i peníze, které vláda přidělí státním fondům a příspěvkovým organizacím. Ministerstvo financí tak bude mít o každé státní koruně dokonalý přehled. Takže například budou-li se špatně vyvíjet příjmy rozpočtu, okamžitě bude možné zastavit výdaje.

A pokud třeba vznikne neplánovaný deficit státního rozpočtu, nebude potřeba k jeho krytí vydávat dluhopisy. Pro krytí schodku bude možné použít peníze, které v pokladně "jen tak leží."

Po dobudování celého integrovaného informačního systému, tedy v roce 2013 dokáže státní pokladna plánovat příjmy a výdaje státu, řídit jeho dluh a hotovost. Zkrátka, veškerá účetní a finanční data budou pod centrálním dohledem, což umožní jejich rychlejší a zevrubnější kontrolu.

Navíc stát také ušetří. A to na poplatcích, které nyní vydává za to, že účty jeho nejrůznějších institucí spravují komerční banky.

Které firmy se ucházejí o zakázku na Státní pokladnu

Hewlet- Packard a Syscom Software
Gordic a Vegacom
Telefónica O2 Czech Republic
Siemens Business Services
Accenture
LogicaCMG a PosAm Bratislava
SAP ČR
IBM Česká republika
Oracle Czech

Zdroj: HN