Americká debata o klimatu se od české výrazně liší

Konference OSN o klimatu měla včera večer své neformální pokračování. Na večeři pořádané generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, které se společně se zhruba dvaceti vrcholnými představiteli států zúčastnil i americký prezident George Bush.

Ten bude na konci týdne ve Washingtonu hostit další klimatickou debatu, na které bude kromě USA dalších patnáct zemí, jež dohromady produkují přes 80 procent emisí oxidu uhličitého.

Jde o první ze série konferencí, která by podle návrhu Bílého domu měla na konci příštího roku vyústit ve stanovení mechanismu omezení skleníkových plynů.

Opatrný Bush

Podle řady ekologů je tato iniciativa, s kterou Bush přišel letos v červnu, z jeho strany pokusem oslabit globální dohodu, která by měla nahradit Kjótský protokol, jenž vyprší v roce 2012.

"Administrativa vůbec nemluví o konkrétních závazcích," kritizoval v deníku Washington Post Bushův plán Timothy E. Wirth, který měl na starosti globální ekologickou problematiku ve vládě Billa Clintona.

Bushův návrh preferuje "národní plány" omezování emisí, a nemluví o "závazných", nýbrž o vytyčených cílech.

V Kongresu je patrná politická vůle přijmout legislativu k omezení emisí, různé návrhy předložili demokraté i republikáni. Po přijetí Kongresem by musel zákon ještě schválit prezident Bush. Podle opatrných odhadů by obchodování s emisemi mohl podpořit.

Podle Jamese L. Connaughtona, předsedy prezidentovy Rady pro kvalitu životního prostředí, jde ale stále o otevřenou otázku. Podle Bílého domu je systém obchodování s emisemi nespravedlivý k zákazníkům, neboť plošně zvyšuje ceny.

"Nevím, proč by nějaká americká babička měla platit o 20 procent více za elektřinu, když to půjde na zvýšení efektivity v Číně," vyjádřil James Connaughton pro média pochybnosti Bílého domu.

Zřetelný příklon k regulaci emisí na straně Kongresu a také zvýšená vůle veřejnosti přijmout určité restrikce vyvolaly zásadní pohyb v průmyslovém sektoru. Velké podniky chtějí mít vliv na podobu výsledné legislativy než být v závěsu za důležitými rozhodnutími.

Vlivné firmy neváhají

Na začátku roku se některé velké firmy a ekologické organizace neformálně sdružily v hnutí, které chce spolupracovat s Kongresem na omezení emisí.

Skupina, která zahrnuje takové průmyslové giganty, jako jsou firmy General Electric, naftařská BP, energetická Duke Energy, chemická DuPont či výrobce konstrukčních a důlních zařízení Catterpillar, navrhuje, aby se v horizontu 15 let emise stáhly až o třetinu.

Mnohem větší problémy mají velké automobilky, které se snaží zablokovat legislativu ke zlepšení efektivity motorů. Podle nich by takové opatření, od něhož si jeho propagátoři slibují čistší provoz, jen zvýšilo cenu automobilů, což by vedlo k poklesu prodeje a ztrátě pracovních míst. Automobilkám se v této věci podařilo Kongres rozlomit. Senát je pro větší efektivitu, Sněmovna reprezentantů ne.

Automobilky se také snaží zadržet opatření, s kterým přišla Kalifornie a postupně se přidalo dalších 13 států, podle něhož by výrobci aut museli velmi výrazně snížit emise skleníkových plynů ve spalinách.