Svědkové dávnověku - Tipy na výlety k deseti hradům a hradním zříceninám v Česku

 
Snímek: Czech Tourism (Lichnice)

Naše země má bohatou historii. V minulosti se u nás postavilo množství nejrůznějších hradů a hrádků, jejichž romantické zříceniny se v hojné míře zachovaly, a zůstávají tak ukázkami převážně gotického stavitelství. Tato sídla obvykle vyrůstala na obtížně přístupných místech, jako jsou strmé kopce a skalní ostrohy, aby dobře odolávala útokům a nájezdům. V dobách svého vzniku mívala za úkol chránit hranice státu a panství. Později na spoustu let upadla v zapomnění, ale dnes jsou velmi vyhledávanými turistickými cíli.
Protože návštěvnická sezóna na mnoha místech v říjnu končí, připravili jsme pro vás ještě zajímavé tipy na výlety k deseti hradům a hradním zříceninám, které možná zatím unikly vaší pozornosti.

 
Horní hrad leží na úpatí Krušných hor.
Snímek: WWW.HORNIHRAD.CZ  

Jed pro německou armádu - Horní hrad
Během druhé světové války jej využívali Hitlerjugend, a působila zde i laboratoř k získávání hadího séra, kterým Němci zásobovali Rommelovu armádu v Africe. To však nejsou všechny pikantnosti hradu se silným příběhem, téměř už odsouzeného k demolici.
Horní hrad, zvaný též Hauenštejn, později částečně přestavěný na zámek, najdete na úpatí Krušných hor, nedaleko hlavní silnice z Klášterce nad Ohří do Ostrova u Karlových Varů. Tyčí se na nevysokém skalnatém ostrohu nad Hornohradským potokem v těsné blízkosti osady Horní Hrad.
Gotický strážní hrad založil ve druhé polovině 13. století zřejmě buď král Přemysl Otakar II., nebo Václav II. k ochraně obchodní cesty procházející údolím Ohře. Později se Hauenštejn stal majetkem králů Jana Lucemburského a Karla IV. Ve vlastnictví se tu střídaly významné šlechtické rody, například Satanéřové a Šlikové, kteří provedli některé stavební úpravy. Koncem 30. let 19. století získali hrad Buquoyové. Rozšířili jej a přestavěli po vzoru anglické novogotiky na zámek.
Po druhé světové válce byl celý objekt zkonfiskován a předán do vlastnictví státu. Po úpravách v roce 1947 se začal používat jako středisko a ubytovna Jáchymovských dolů. Později sloužil coby záchytný domov pro mladistvé. Jenže roku 1958 se dětský ústav odstěhoval a opuštěný hrad na to těžce doplatil. Během následujících deseti až patnácti let se proměnil takřka v ruinu. V 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Teprve po roce 2000, kdy se sídlo dostalo do soukromých rukou, začala jeho rekonstrukce.
Dnes si tu prohlédnete nově zrekonstruovanou, 15 metrů vysokou válcovou věž původního hradu, patrová gotická sklepení nebo Rytířský sál s původním dřevěným vyřezávaným stropem. Na nejvyšším bodě návrší stojí zámecká kaple, pocházející z roku 1851.

Akce: koncerty, divadelní představení, výstavy, dny dětí, řezbářská sympozia, ukázky dravců, arboretum, botanická zahrada aj.
Příjezd: po silnici č. 13 Chomutov - Karlovy Vary, za Stráží nad Ohří odbočka vpravo do osady Horní Hrad.
Kam v okolí: Klínovec, zámky v Ostrově, Dalovicích, Klášterci nad Ohří, krytý dřevěný most v Radošově, hrad Freudenstein, Jáchymov, rozhledna Bučina, Karlovy Vary
Otevřeno: do konce října o víkendech a svátcích 10 - 17 h (v listopadu a prosinci obvykle jeden víkend v měsíci), vstupné: dospělí 40 Kč, děti do 10 let zdarma, starší děti a důchodci 20 Kč.
Kontakt: tel.: 777 028 820, www.hornihrad.cz  

Palác tesaný do skály - Valečov
Pozoruhodný labyrint chodeb, schodů a světniček, vypínající se na zalesněném skalnatém vršku nad obcí Boseň. To vše jen několik kilometrů na východ od Mnichova Hradiště v malebné oblasti s mnoha pískovcovými skalními útvary a hrádky. Taková jsou hlavní lákadla romantického Valečova, jednoho z nejrozsáhlejších skalních hradů v Česku.
Založil ho ve 14. století rod Valečovských z Valečova. Objekt byl původně vytesán v pískovcových skalách, ostatní části byly dřevěné. V období husitských válek jej vlastnili husitští hejtmani Bernard a Bartoš z Valečova, v roce 1439 vyhořel. Když rod pánů z Valečova vymřel, vystřídalo se zde několik majitelů. Roku 1512 nechal Jiří Berka z Dubé postavit nový hradní palác, jehož zřícenina dnes tvoří dominantu areálu.
Coby konfiskát získal Valečov roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Později byl ještě obydlen panskými úředníky, ovšem od poloviny 18. století chátral. Některé hradní místnosti sloužily jako nouzová obydlí chudiny až do 20. století. Od poloviny 90. let objekt náleží do majetku obce Boseň.
Z hradu se dochovalo hlavně mohutné zdivo nového paláce neobvyklého ledvinovitého tvaru, které je přístupné po úzkém schodišti ve skále. Ve spodní části hradního paláce jsou vytesány četné místnosti, mimo jiné i vězení a hladomorna. Desítky dalších obytných i hospodářských prostor najdete také ve skalách jihovýchodně od hradu.

Příjezd: z Mnichova Hradiště po silnici č. 268 směr Kněžmost, na rozcestí v Bosni odbočit vlevo.
Kam v okolí: zámky v Mnichově Hradišti, Březně, Humprecht, hrad Kost, skalní hrad Drábské světničky, klášter Hradiště nad Jizerou, Bakov nad Jizerou, skanzeny Kopicův statek, Dlaskův statek, Hrubo-skalsko, Turnov, Mladá Boleslav aj.
Otevřeno: do konce roku o víkendech 10 - 17 h (lze domluvit i ve všední den), vstupné: dospělí 20 Kč, děti a důchodci 10 Kč
Kontakt: tel.: 603 837 024, www.trosky.cz/valecov  

Ani husité ho nedobyli - Helfenburk
Z bergfritu, hlavní válcové věže, která stojí na nejvyšším místě hradu, vás uchvátí překrásný kruhový výhled. Spatříte především panorama Šumavy a Pošumaví s malebnými vesničkami. Můžete se přitom vžít do pocitů obránců nedobytného hradu, který nikdy nepadl do rukou nepřátel. Na jeho opevnění si vylámali zuby i husité.
Rozsáhlá zřícenina Helfenburku stojí na zalesněném kopci nad obcí Koječín asi šest kilometrů severozápadně od Bavorova v Pošumaví. V letech 1360 až 1370 založili hrad Rožmberkové. V roce 1593 jej Petr Vok z Rožmberka prodal městu Prachatice, už tehdy je uváděn jako pustý. Později se Helfenburk dostal do vlastnictví Eggenberků a Schwarzenberků. Od roku 1933 byl ve správě Klubu československých turistů, který dal hrad opravit a na válcové věži udělal rozhlednu. Dnes jej spravuje obecní úřad v Bavorově.
Spolu s hlavní věží se v areálu tyčí i druhá, níže položená válcová věž (nedávno rovněž upravená na rozhlednu). Dochovaly se ještě tři hradní brány, třípatrové jádro s dvojicí paláců, obklopené parkánem, obvodové hradby s baštami a zbytky hospodářských a obytných budov.
O Helfenburku koluje řada pověstí. Podle jedné z nich má být v podzemí hradu ukryt poklad. Mnoho chalupníků z okolních vesnic se jej pokoušelo najít. Marně, prý se před nimi vždycky objevil ošklivý vousatý skřítek, kterého se zalekli a utekli. Z Helfenburku také údajně vede až do Bavorova podzemní chodba, ústící ve sklepě hotelu Šumava.

Akce: koncerty, svatby
Příjezd: z Vodňan po silnici č. 141 do Bavorova, odtud vpravo silnicí 412 asi 4 km směr Volyně.
Kam v okolí: zámek Kratochvíle a Střela, zámky v Dubu, Štěkni, ve Vlachově Březí, zbytky hradu Hus, tvrze v Lipovicích a Volyni, Kestřany (tvrz, zámek), památník Mistra Jana Husa v Husinci, Prachatice aj.
Otevřeno: do konce října denně kromě pondělí 10 - 17 h, vstupné 20 Kč.
Kontakt: MÚ Bavorov, tel.: 383 390 222

Galerie v rozpadlé pevnosti - Klenová
Až Klenovou navštívíte, dobře se rozhlédněte po torzu zdejších hradeb a budov. Věřili byste, že tady zásluhou proslulého válečníka Přibíka z Klenové stával v 15. století jeden z nejlépe opevněných hradů u nás? A pokud před mlčenlivými svědky středověkého násilí dáváte přednost umění, přijdete si tady také na své.
Ale po pořádku. Na osamělé strmé skále, ze dvou stran obtékané Jelenkou, poblíž zemské stezky z Klatov do Bavorska, založili hrad v polovině 13. století páni z Klenové a Janovic. Ve 30. letech 16. století jej získal Vilém Švihovský z Rýzmberka a po něm Lev z Rožmitálu. V roce 1553 se stal majitelem Klenové nezámožný šlechtic Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Jeho syn, proslulý renesanční politik, cestovatel, hudební skladatel a spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, se narodil právě zde.
V 17. století vyrostla u hradních zdí ještě zámecká budova. Po bitvě na Bílé hoře však začal hrad pro nezájem majitelů postupně chátrat a v roce 1737 se o něm píše jako o zřícenině. Počátkem 19. století na Klenové proběhly romantické a pseudogotické přestavby a v letech 1951 až 1984 se areál podrobil rozsáhlé rekonstrukci.
Z hradu se zachoval kus paláce, část dnes zastřešené věže a kaple. Návštěvníci uvidí i hradební opevnění s baštami a branou. Prohlédnout si mohou také sklepení, hladomornu, dělové koule a sochy svatých. A slibované umělecké zážitky? V areálu je barokní sýpka a v ní známá galerie současného umění. O pozornost si rovněž říká galerie plastik pod širým nebem. Vedle hradu stojí barokní zámek s pseudogotickými úpravami z 19. století s bohatě zdobenými interiéry.

Akce: výstavy, koncerty, projekty pro děti, divadelní představení
Příjezd: po silnici č. 191 z Klatov do Janovic, tady odbočit vlevo a do obce Klenová (celkem 10 km)
Kam v okolí: Klatovy (Černá věž, katakomby), hrad Velhartice, štola Loreta, zámky v Bezděkově, Běhařově, Běšinách, Jindřichovicích, Týnci, Ujčíně, tvrze v Dešenicích, Němčicích, zříceniny Rýzmberk, Nový Herštejn, rozhledna Bolfánek, Tupadelské skály aj..
Otevřeno: do konce října od úterý do neděle
10 - 12 a 12.30 - 16 h, vstupné (hrad, galerie, zámek): dospělí 60 Kč, děti a mládež 6 - 18 let a důchodci 30 Kč, děti do 6 let zdarma
Kontakt: tel.: 376 392 208, www.gkk.cz/klenova  

Obraz Českého středohoří - Košťálov
Výstup po strmém čedičovém vrchu k této zřícenině se vyplatí i tomu, kdo hradům moc neholduje. Každému návštěvníkovi se totiž dostane nádherného výhledu na téměř celé České středohoří.
Košťálov leží přibližně pět kilometrů na jihozápad od Lovosic nad městečkem Třebenice. První písemná zmínka o něm se datuje do roku 1372. Kdo hrad založil, se neví, patrně to byli Hazmburkové nebo Slavětínští. Ve 20. letech 15. století patřil Kaplířům ze Sulevic, tehdy jej také obléhala husitská vojska. Majitelé hradu tady pak sídlili až do poloviny 16. století, kdy si postavili novou, dostupnější tvrz. Od té doby Košťálov chátral a měnil se ve zříceninu.
Do dnešních dnů se z hradu zachovala dvě patra původně třípatrového věžovitého paláce a na východní straně zbytky hradeb. Pod vrcholovou skálou kdysi stával dolní hrad, z něhož nezůstalo téměř nic. V 19. století tady byly při archeologickém průzkumu odkryty zbytky kuchyně, kovárny a zasypané sklepy. Pod vrcholem se nachází přírodní rezervace chráněných čedičových skalek s teplomilnou květenou.
Podle pověsti má být na hradě ukryt poklad, k němuž je možné se dostat pouze na Květnou neděli. Hlídá jej však velký pes s ohnivýma očima. V minulosti ho prý kdosi dokázal odehnat a části pokladu se zmocnil. Doma se mu ale cennosti změnily v kamennou drť a nešťastník do rána zemřel.

Příjezd: po silnici č. 15 Most - Lovosice do Třebenic, za obcí odbočka vlevo přes Jenčice do osady Košťálov. Dál pěšky po silničce, až narazíte na zelenou turistickou značku, po níž se dáte 1 km vzhůru.
Kam v okolí: Skalka (zámek, zřícenina hradu), zámky v Dlažkovicích, Čížkovicích, Lovosicích, Libochovicích, Milešově, Žitenicích, zříceniny hradů Házmburk, Kostomlaty pod Milešovkou, Velké Žernoseky, Milešovka, Litoměřice, Brozany (tvrz, vodní mlýn), klášter v Doksanech, Terezín, rozhledny na Varhošti a Stříbrníku, Budyně nad Ohří, Mšené (zámek, lázně), Louny aj.
Otevřeno: volně přístupný
Kontakt: MÚ Třebenice, tel.: 416 594 301
http://carnold.webzdarma.cz/kostalov  

 
Na hradu Litice je přístupná vyhlídková věž.
Snímek: www.zricenina.cz  

Tunel mezi kopci - Litice
Nejužší místo skalnatého hřebene, spojujícího hradní vrch s protilehlým kopcem, je prokopáno umělým tunelem zvaným Myší díra. Koncem 17. století jej prý zhotovili zajatí Turci k napájení rybníků.
Původně proudila voda na druhou stranu údolí 24 metrů vysokým spádem, dnes využívá sílu toku malá hydroelektrárna. Tunelem můžete projít na druhou stranu, kde se otevírá velmi pěkný výhled do údolí řeky Tiché Orlice.
Právě jste se ocitli u obce Litice nad Orlicí, ležící jen několik kilometrů na jihovýchod od města Vamberk. Na zalesněném vršku tady ční mohutná zřícenina hradu Litice. Koncem 13. století jej zřejmě založil Půta z Potštejna. V roce 1371 se jeho majitelem stal Boček z Kunštátu a po něm Jiří z Poděbrad, který nechal objekt zcela přestavět. Po králově smrti připadl hrad jeho synům. Poté, co byl po roce 1495 prodán Vilému z Pernštejna, začal ztrácet na významu. Další majitelé hradu, páni z Bubna, na něm přebývali jen málo, takže postupně chátral a písemné zmínky z roku 1657 ho už vydávají za polorozbořený.
Začátkem 19. století kupuje hradní zříceninu Jan Parish. Jeho příbuzný Karel Parish pak ve 30. letech minulého století provádí rekonstrukci a stavbu zpřístupňuje veřejnosti, jenže po zabrání majetku komunisty v roce 1948 raději emigruje do Kanady. Karlův syn John Marmaduke Parish v 90. letech sice restituuje zámek v Žamberku včetně lesů, ale hrad Litice ponechává státu.
Dnes tady spatříte asi 30 metrů vysokou čtvercovou věž s hradním palácem, zbytek druhého paláce, části bašt, obvodových hradeb a několik bran. Prohlédnout si můžete malou expozici zde nalezené staré keramiky.

Akce: řemeslné trhy, šerm, lukostřelba, divadlo aj.
Příjezd: ve směru od Prahy a Hradce Králové po silnici č. 11, v Rybné nad Zdobnicí odbočit vpravo.
Kam v okolí: Potštejn (zřícenina hradu, zámek), dřevěný krytý most v Pekle, Vamberk (muzeum krajky), rozhledna na Kastelu, Žamberk (zámek, rodný dům Prokopa Diviše), zámky v Rychnově nad Kněžnou, Kostelci nad Ohří, Letohradu, Častolovicích, Chocni, zřícenina hradu Lanšperk, Rokytnice v Orlických horách, Kunvald, pevnost Hanička, rozhledna na Andrlově chlumu, Vysoké Mýto atd.
Otevřeno: do konce října o víkendech a svátcích 9 - 16 h (po objednání lze i jindy). Vstupné: dospělí 35 Kč, děti do 15 let a studenti 20 Kč, senioři nad 65 let 25 Kč.
Kontakt: tel.: 465 320 627, 603 232 212, http://hrad.litice.sweb.cz  

Moravský obr - Helfštýn
Areál dlouhý 187 metrů a široký až 152 metrů, obklopený hradbami s okrouhlými a hranolovými věžemi. Pět bran a čtyři nádvoří, v jednom se zachovalo zdivo dvoukřídlého pozdně renesančního paláce. K němu přiléhají bývalé parkány, upravené jako vyhlídkové terasy. Seznamte se: to je Helfštýn, nejrozsáhlejší hradní zřícenina na Moravě.
Najdete ji na zalesněném návrší asi čtyři kilometry na východ od města Lipník nad Bečvou. Původně to však byl docela malý hrad, založený po roce 1278 loupeživým rytířem Fridušem z Linavy. Král Václav II. koncem 13. století postoupil Helfštýn pánům z Kravař, kteří jej částečně zvětšili. Podstatného rozšíření se ale dočkal až na přelomu 15. a 16. století, tehdy se nacházel ve vlastnictví Pernštejnů. V té době vznikly nové budovy, bašty, brány a příkopy. Později tu Bruntálští z Vrbna ještě postavili nový, renesanční palác. Po konfiskaci v roce 1622 získali Helfštýn Dietrichsteinové, od té doby sloužil coby vojenská základna.
Za třicetileté války odolal nájezdu Švédů a Dánů. V době nebezpečí tureckého vpádu vyrostlo na hradě nové barokní opevnění, které se naposledy upravovalo po roce 1740 za válek s Pruskem. V roce 1763 ale Helfštýn natrvalo osiřel a časem se z něj stala zřícenina.
V suterénu paláce lze vidět expozici uměleckého kovářství a v budově bývalé pekárny je kovářské studio. V areálu je i expozice historické mincovny. A ještě lahůdka pro kluky všech věkových kategorií - na plošině před hradem stojí středověký vrhací prak.

Akce: kovářské sympozium Hefaiston, svatby, výstavy, divadlo, šerm, bály aj.
Příjezd: po silnici E 442 z Olomouce do Lipníku nad Bečvou nebo po silnici č. 47 z Přerova do Lipníku nad Bečvou, přes Bečvu (směr Bystřice pod Hostýnem), vlevo do Týna nad Bečvou a opět vlevo vedlejší silničkou k hradu.
Kam v okolí: monumentální viadukt u Jezernice, Lipník nad Bečvou (zámek, synagoga, městské opevnění), zámek v Pavlovicích u Přerova, Hranice (zámek, synagoga), lázně Teplice nad Bečvou, větrné mlýny v Partutovicích, Skaličce, u Lázníček, zámek v Bystřici pod Hostýnem, Přerov (zámek, archeologické naleziště Předmostí) aj.
Otevřeno: do konce října denně mimo pondělí 9 - 17 h., v listopadu o víkendu 9 - 16 h. Vstupné: dospělí 30 Kč, studenti a důchodci 20 Kč, žáci ZŠ 10 Kč.
Kontakt: tel.: 581 250 543, 581 797 093, www.helfstyn.cz

Oheň silnější vojska - Hukvaldy
Stejně jako Helfštýn budí respekt i Hukvaldy. Mohutná zřícenina druhého největšího hradu na Moravě se vypíná na zalesněném kopci nad stejnojmennou obcí, mezi Frýdkem-Místkem a Kopřivnicí. Hrad založil v polovině 13. století německý rytíř Arnold z Hückeswagenu k ochraně solné stezky. Od poloviny 14. století patřil dobře opevněný objekt olomouckému biskupství. Po husitských válkách, při nichž nebyl dobyt, ho vlastnili různí majitelé. Koncem 15. století postoupil Jiří z Poděbrad Hukvaldy opět olomouckému biskupství.
Od té doby až do konce 16. století proběhly na hradě četné stavební úpravy a postavilo se tu i několik nových budov včetně renesančního paláce. V polovině 16. století hrad sloužil také jako vězení kněží. Roku 1617 pronajal kardinál Dietrichstein Hukvaldy městu Příbor. Kvalitu svého opevnění a vynikající strategickou polohu potvrdil hrad i za třicetileté války. Co se však nepodařilo nepřátelským vojskům, dokázal v roce 1762 velký požár - z poničeného areálu se rychle stala zřícenina.
Nyní je tady k vidění velká část čtyřhranné obytné věže, trosky několika paláců a obytných budov, 40 metrů hluboká studna, kaple, bašty, brány a mohutné hradby. Z hradní vyhlídky spatříte široké okolí včetně Beskyd, za dobrých podmínek dohlédnete až na Jeseníky. V renesanční kapli svatého Ondřeje se nalézá kamenická expozice.
Výčet zdejších zajímavostí tím ovšem nekončí. V polovině 16. století byla ve svazích hradního kopce založena obora, která se postupně rozšiřovala až na dnešních 458 hektarů. Porosty mají místy pralesový charakter a žijí tu stáda muflonů, daňků nebo japonských jelínků sika.

Akce: mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, koncerty, dětské dny, historický šerm, večerní prohlídky, pivní slavnosti, jarmarky, sokolnické dny aj.
Příjezd: po silnici č. 48 Nový Jičín - Frýdek-Místek, za Příborem odbočka vpravo po silnici č. 486
Kam v okolí: Hukvaldy (památník Leoše Janáčka), Příbor, rozhledna na Bílé hoře, Kunčice pod Ondřejníkem, Štramberk, Frenštát pod Radhoštěm, větrný mlýn v Brušperku, Hodslavice (větrný mlýn, kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova), Bašťanské železárny a hutě, Frýdek-Místek (historické textilky), Radhošť, Jistebnická rybniční soustava aj.
Otevřeno: do konce října o víkendech 9 - 16 h. Vstupné: dospělí 40 Kč, studenti a důchodci 30 Kč, děti 6 - 15 let 20 Kč
Kontakt: tel.: 558 431 524 www.hradhukvaldy.cz, www.hrad-hukvaldy.zde.cz  

Centrum valašských povstání - Lukov
Je to smutná pověst. Hrad prý kdysi potkalo velké neštěstí: těžké víko truhlice urazilo malému synkovi hradního pána při hře hlavu. Zlobou zaslepený otec přikládal vinu manželce, která chlapce nedokázala uhlídat, a proto ji srazil ze skalního útesu. Od té doby se tu aktéři tragédie stále zjevují: v blízkosti skály žena vedoucí bělouše, ve zříceninách rytíř v bílém šatě a bezhlavý hoch se znamením zlaté podkovy na prsou...
Aktéry tedy známe. A místo? Hrad Lukov nad stejnojmennou obcí nedaleko Zlína. Rozsáhlý gotický objekt patří k nejstarším na Moravě. Byl založen už v polovině 13. století, písemně se však poprvé dokládá až jako majetek Šternberků v roce 1332. Koncem 14. století patrně došlo k rozšíření o rozsáhlé předhradí a ve vnitřním hradě vyrostl palác a kaple. V první polovině 16. století patřilo panství Kunům z Kunštátu a později Nekešům z Landeka. V roce 1614 hrad vyženil Albrecht z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře se Lukov stal významným centrem valašských povstání proti pobělohorské reakci. Jenže roku 1643 ho obsadili a značně poškodili Švédové.
Ve druhé polovině 18. století si jeho poslední majitelé Seilernové postavili v obci Lukov úřední a hospodářské budovy, načež hrad opustili. Později se přestěhovali do nového zámku v Lešné a od té doby objekt chátral, až se změnil ve zříceninu.
Dnes tu objevíte zajímavý most s kamennými pilíři, který odděloval předhradí od vlastního hradu, dále zbytky dvou věží,
z nichž jedna je zrekonstruována a zastřešena, a ostatky zdiva paláce a obvodových hradeb. Na hradě se našly úlomky keramických nádob, renesančních kachlů a kamenný erb Šternberků.

Příjezd: ze Zlína přes Kostelec a Lešnou
Kam v okolí: Zlín, zoo Lešná, větrný mlýn u Štípy, poutní Hostýn, zámky v Přílepech, Dřevohosticích, Žeranovicích, Bystřici pod Hostýnem, Holešov (zámek, synagoga, židovský hřbitov), Vizovice aj.
Otevřeno: do konce října 9 - 17 h (možný je ale i volný přístup). Vstupné: dospělí 20, děti 10 Kč.
Kontakt: OÚ Lukov - tel.: 577 911 451, www.lukov.cz  

 
Z hradu Boskovice se dochovalo zdivo téměř všech jeho částí.
Snímek: Czech Tourism

Půvabná vyhlídka - Boskovice
Malebné pohledy - na hrad i z hradní vyhlídky dolů na pitoreskní údolí. Návštěva boskovické zříceniny stojí už jen za ten krásný rozhled: na východě vystupují hřebeny Drahanské vrchoviny a na západě jsou v dálce vidět výběžky Českomoravské vrchoviny.
Přímo nad městečkem Boskovice, ležícím na sever od Blanska, se na zalesněném Zámeckém vrchu tyčí působivé zdi boskovického hradu, z něhož pochází šlechtický rod pánů z Boskovic. Podle historiků nesahá stáří hradu příliš před rok 1300. Později patřil objekt pánům z Kunštátu. Dobyl jej Jan Lucemburský, markrabě Jošt i husité, kteří stavbu značně poškodili. Pánové z Boskovic ji získali zpět v roce 1458 od krále Jiřího z Poděbrad.
V polovině 16. století provedl další vlastník, Šimon Eder, některé renesanční úpravy, větší přestavby se však hrad dočkal až za vlastnictví Morkovských ze Zástřizel. Ti tady ve druhé polovině 16. století dokončili výstavbu opevnění s renesanční bránou a přilehlými budovami. Posledním majitelům, Dietrichsteinům, přestal goticko-renesanční hrad vyhovovat a ve dvacátých letech 18. století se z něj vystěhovali. Od té doby areál chátral. Jejich sídlem se v roce 1826 stal nový, empírový zámek pod hradem, který vznikl přestavbou bývalého kláštera. Roku 1843 se dědička boskovického panství Terezie z Dietrichsteinu provdala za hraběte Alfonse Mensdorff-Pouilly. Když o třináct let později Terezie umírá, její majetek připadá rodině Mensdorff-Pouilly, která jej s více než čtyřicetiletou "totalitní" přestávkou vlastní dodnes.
Z hradu se zachovala především renesanční věž-hláska a brána, dále komplex obytných a hospodářských budov, z nichž část je v troskách, a mohutná obvodová zeď s arkýři. Můžete si zde prohlédnout i výstavku rodových erbů, různých listin a dalších údajů o historii hradu. Technickou zajímavostí je 26 metrů hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice.

Akce: historický šerm, koncerty, vánoční prohlídky aj.
Příjezd: po silnici č. 150 od Havlíčkova Brodu přes Žďár nad Sázavou nebo z Brna po silnici č. 43 směrem na Svitavy, u Sebranic odbočit vpravo.
Kam v okolí: Boskovice (zámek, židovský hřbitov, ghetto, synagoga), westernové městečko Boskovice, rozhledna Malý Chlum, zámky v Rájci nad Svitavou, Šebetově, Černé Hoře, Letovicích, Kunštátě, Sloupsko-šošůvské jeskyně, vápenka a kamenolom Velká dohoda, větrný mlýn v Ostrově u Macochy, jeskyně Balcarka, Senetářov (muzeum tradičního bydlení a perleťářství) aj.
Otevřeno: do konce října o víkendech 10 - 16 hod. Vstupné: dospělí 30 Kč, děti, studenti a důchodci 20 Kč.
Kontakt: tel.: 516 452 043, www.hradboskovice.cz

Téma připravil Vladimír Pohorecký

Hrad, zámek, tvrz
Hrady bývaly v českých zemích budovány vesměs mezi 12. a 16. stoletím jako opevněná feudální sídla a právě bezpečnostní prvek byl jejich charakteristickým znakem.
Zámky si šlechtici stavěli jako sídla reprezentační, a to až do začátku první světové války. Důraz se kladl na zdobnost a zámky na rozdíl od hradů postrádaly systémy opevnění. U některých zámků však lze bezpečnostní prvky nalézt, zejména v případě, kdy takové sídlo vzniklo přestavbou dřívějšího hradu.
Tvrz je menší zemanské opevněné sídlo.