Firmy vyčítají obchodním školám, které nabízejí studium zakončené titulem MBA (také M.B.A. - Master of Business Administration) přílišné zabřednutí do teorie na úkor nástrojů použitelných v praxi. Absolventům podle nich chybí schopnost prakticky využívat manažerské postupy a měkké dovednosti, jako je zejména budování týmu a komunikace. Tlak firem tak vede manažerské školy k zavádění více praktických prvků do studia. O nutnosti změny hovoří i někteří profesoři těchto škol.

Ani MBA nepřipraví manažery dokonale pro reálný svět podnikání


Jak uvádí renomovaný Career Journal Europe, studium MBA - poskytuje kvalitní obecné vzdělání pro potřeby budoucích manažerů. Nenaučí je ale dovednostem pro denní "provozní chleba" firmy. Jen 20 procent ze 133 oslovených top manažerů z Francie, USA, Německa a Velké Británie uznalo, že MBA připraví lidi k tomu, aby se uměli vypořádat s pracovními výzvami v reálu. Průzkum instruoval respondenty, aby ve svých odpovědích uvažovali absolventy ze vskutku renomovaných institucí, například Harvardu.

Co tím chce "básník říci" uchazečům? Nemyslete si, že MBA je samo o osobě poukázka pro manažerský oblek. Uchazeč potřebuje funkční zkušenosti a manažerskou praxi, včetně zkušeností s řízením lidí a projektů. MBA je výborná odpalovací rampa, ale nedá vám schopnosti zvládat všechny situace, se kterými se manažeři potýkají.

Pouze 14 procent amerických a britských a 15 procent francouzských manažerů souhlasilo s tím, že: "Při MBA jste školeni vypořádat se skutečnými výzvami, kterým manažeři čelí - tj. zvládat krize, jednat politicky, komunikovat atp."

Na požádání, jak by hodnotili manažery na základě kvalit jiných než profesionálních kvalifikací, sdělilo 97 procent amerických, 86 procent britských, 85 procent německých a 69 procent francouzských manažerů, že etické chování je extrémně nebo velmi důležité. Charisma bylo na horním seznamu pro německé a francouzské manažery (95 a 100 procent).

Školy na kritiku začínají reagovat


První komplexní kritikou zaměřenou na potřebu změn byla pravděpodobně zpráva Fordovy a Garnegieho nadace z roku 1959. E. F. Cheit zmapoval více než dvě stovky kritických článků a připomínek věnovaných manažerskému vzdělávání a na základě takto vzniklé analýzy ukázal, že je třeba přikročit ke změnám přípravy vedoucích pracovníků. Ale skutečnou diskusi vyvolaly až později články Jeffrey Pfeffera ze Stanford university, která je rivalem známého Harvardu.

Letos se k ní připojil v deníku Handelsblatt Fredmund Malik, světově uznávaná kapacita v oboru řízení. Od roku 1984 provozuje Management Centrum v St. Gallenu a je poradcem řady významných podniků.

To vše se samozřejmě neodehrává jen v teoretické rovině ve formě diskusí. Řada škol již reaguje na připomínky. Podle probíhá nejagresivnější transformace momentálně v rámci Yale School of Management, kde od tohoto podzimu začnou platit zcela nové osnovy. Poprvé se studenti začnou učit z pohledu podílníků - stakeholders - firem (zákazníků, konkurentů, investorů, zaměstnanců, akcionářů apod.) a nikoli podle tradičního funkčního rozdělení (finance, účetnictví, marketing, provoz).

Jiný přístup zvolila obchodní škola při Stanfordské univerzitě. Ta se snaží přizpůsobit studijní plány zkušenostem a kariérním cílům studentů. Jde o velmi nákladný systém, protože bude nabízet všech jedenáct kurzů prvního ročníku programu MBA ve třech různých úrovních podle náročnosti.

Na Dukově univerzitě projdou studenti MBA nově třítýdenním kurzem globálních dovedností, který bude zahrnovat vůdcovství, etiku, organizování a globální instituce a prostředí. Pro studenty druhého ročníku budou zavedena dvě nová soustředění, jejichž cílem je, aby se naučili lépe budovat, motivovat a vést pracovní týmy.

Trendem poslední doby je také posilování mezinárodní složky v rámci studia MBA. Od studentů se například vyžaduje, aby pracovali v zahraničí na skutečných projektech ve skutečných firmách. V tomto směru se angažuje například London Business School, která právě spouští MBA program Dubaj-Londýn.

Mezinárodní business school INSEAD, na níž studují lidé z 80 zemí světa, vysílá zase studenty MBA do svého kampusu v Singapuru. Je zde i možnost studovat na spřátelené Wharton School of Business při Pennsylvánské univerzitě, takže se studenti mohou dostat na tři kontinenty. Vedle toho lze využít specializovaných programů pro pobyt v Indii, Číně nebo Silicon Valley.

Manažerské školy se také snaží více zavádět kurzy zaměřené na podnikání, společenskou odpovědnost a vůdcovství, což jsou oblasti, které ocení budoucí zaměstnavatelé, ale i mezi studenty je o ně velký zájem. Když například Sloan School při MIT spustila program Podnikání a inovace pro MBA, dočkala se ohromující odezvy. Očekávají se i další změny směrem k praktickému podnikatelskému či manažerskému studiu, protože školy cítí, že jsou potřeba.

Evropa zažívá boom, ale i krize


Zpráva britského deníku The Independent přišla se zjištěním, že v Evropě v posledních deseti letech výrazně přibylo možností studovat MBA. Liší se však kvalitou a obsahem. Momentálně existuje asi 500 programů, z nichž necelá třetina splňuje kritéria zlatého standardu, akreditace udělované Britskou asociací MBA (AMBA).

Výkonná ředitelka AMBA Jeanette Purcellová vysvětluje, že nejlepší školy musí splňovat dvě kritéria - rezolutně mezinárodní rozhled, spojený s určitou specializací - většinou navázanou na průmyslové síly lokálního charakteru.

Konkurence je tak silná, že se školy snaží různě odlišit. Důležitou roli hrají také novinky. Na Rotterdam Business School například každý student MBA dostane svého osobního kouče. Bordeaux Business School zase nabízí program MBA v oblasti řízení vinic.

Výuka MBA se rozvíjí i v bývalém východním bloku. Z desítek nových škol ve Slovinsku, na Ukrajině či v Rusku však splňuje náročná kritéria AMBA jen hrstka. Šest takových škol je ale na druhou stranu v Moskvě, což z ní po Londýně tvoří druhé evropské město s nejvíce akreditovanými školami vyučujícími MBA.

Dochází i k selekci škol. Například u našich západních sousedů v roce 1998 slibně začínající Stuttgart Institut of Management and Technology (SIMT) letos "sestoupil do druhé ligy". Dostala se na pokraj krachu. Nakonec měl SIMT štěstí v neštěstí. Steinbeis-Gruppe multipodnikatele Johanna Löhna budoucnost SIMT prozatím zajistila. Dobrá zpráva pro studenty: Provoz poběží dál. Ale tento příklad jen dokumentuje širší proces v Evropě, kdy v posledních letech sice vzniklo hodně manažerských škol s velkými ambicemi, ale mnohé je nedokázaly a ještě nedokáží naplnit.

V České republice je několik desítek škol nabízejících studium zakončené titulem MBA. Jsou v naprosté převaze zaměřeny na postgraduální výuku - tzv. Executive MBA (EMBA), které je určeno již pracujícím manažerům s praxí. Své programy nabízejí ve spolupráci s více či méně renomovanými zahraničními školami. Na jejich kvalitu dohlíží Česká asociace MBA škol (CAMBAS), která v současné době sdružuje osm škol z Prahy, Brna a Ostravy. Navíc některé české manažerské školy přišly také s reagencím na potřeby praxe - se zajímavým MBA studiem zaměřeným na lékaře a zdravotní. Takže dnes mezi lékaři manažery nemocnic a podobně můžeme najít odborníky s titulem MBA.

Přes diskuze na trhu vzdělání MBA se toto studium vyplatí


Manažerské vzdělávání není lacinou záležitostí. Ceny programů pro vedoucí pracovníky, kteří již mají určitou praxi, se pohybují od desetitisíců až přes milion korun. Ve světě, kde se dbá na to, jakou školu kdo vystudoval se vyplatí dát za MBA program více, protože uplatnění absolventů top škol z každoročně publikovaných žebříčku například ve Financial Times je podstatně lepší a jejich příjmy vyšší. V Česku se zatím na původ titulu MBA tolik nehledí. Ale společnosti se zahraniční kapitálovou účastí již původ titulu sledují. Je třeba říci ještě jednu věc. Titul MBA rozhodně není zaručenou jízdenkou k oslnivé kariéře. K tomu je potřeba mnohem více. Titul se však může stát dobrou startovací dráhou.

Názory na to, co jim škola dala se různí i u absolventů. Studenti MBA, kteří již patří k senior managementu podniků, si nejvíce cení výuky leadershipu, rozhodování a interpersonálních dovedností. Absolventi denního programu, kteří jsou mladší a často se snaží změnit kariéru, se spíše zmiňují o rozvoji speciálních technických dovedností. Konkrétní dovednosti, ve kterých se každý jedinec zdokonalí při studiu MBA, závisí na jeho věku, oboru a dřívějších pracovních zkušenostech. Například finanční vice prezidentka Millicent Chancellor po absolvování programu MBA na Dukeově univerzitě nejvíce uplatnila teoretické znalosti organizační struktury a dovednost autoritativního chování. Manažer rozvoje mezinárodního obchodu Nestor Johnson zase uplatnil znalost finanční analýzy a manažerské dovednosti vedení lidí. Pro inženýrku elektrotechniky Smriti Anand bylo nejdůležitějším přínosem studia MBA na Severozápadní univerzitě porozumění americké kultuře byznysu. A v příkladech by se dalo pokračovat.

Takže investice do vzdělání na business school může mít velkou nebo i malou návratnost. Proto je třeba, než se člověk rozhodne, kterou školu vystuduje, pořádně zvážit nejen její mezinárodní renomé, ale také to, v čem je skutečně dobrá. Mnohé žebříčky či hodnocení jak v tisku tak i na internetu podklady k tomuto rozhodnutí dávají.