/Od našeho zpravodaje/

Chybělo málo a Litevci by dnes platili eurem. Loni na jaře jim ale Evropská unie zakázala vstup do eurozóny kvůli tomu, že se o zlomek nevešli do pásma povolené inflace.

Nyní by se historie mohla opakovat. Stranou by mohli zůstat Slováci - a to i přesto, že na rozdíl od Litevců nejspíš splní všechny formální podmínky pro zavedení společné evropské měny.

A i když Češi zatím nevědí, kdy by jejich korunu mohlo nahradit euro, sledují rostoucí spor o Slovensko s velkými obavami. Výsledek ovlivní i jejich ambice.

Brusel se totiž na přihlášky do eurozóny dívá mnohem podezíravěji než dřív. Mluví hlavně o tom, že i když některé země na východě unie vyhoví kritériím pro zavedení eura v určitou dobu, nejsou schopny je plnit dlouhodobě.

Z ekonomické roviny se tak otázka zavádění eura dostává na úroveň politickou.

"Není to fér. Je to politická zbraň proti nováčkům," říká diplomat z nové členské země, který si nepřál být jmenován.

Obětí tohoto tlaku je nyní právě Slovensko. Euro by chtělo zavést od 1. ledna 2009 a zatím je na dobré cestě splnit všech pět maastrichtských kritérií.

Už v listopadu 2005 vstoupilo do mechanismu směnných kursů ERM II, ve kterém musí každá národní měna setrvat nejméně dva roky před přechodem na euro. Zatím plní i podmínku nízké inflace, vnitřního dluhu a stability úroků.

Vláda Roberta Fica tvrdí, že udělá všechno pro to, aby už letos dostala rozpočtový schodek pod povolená tři procenta HDP. Jenže to nemusí Slovákům stačit.

Evropská komise a Evropská centrální banka v posledních týdnech stále důkladněji proklepávají jejich hospodářství a přicházejí i s novými, nikde nepsanými podmínkami. Hovoří hlavně o "dlouhodobé udržitelnosti". A pochybují, že Slovensko udrží inflaci a vnitřní dluh v povoleném pásmu.

Spor zatím nepropukl otevřeně. EU se nyní snaží Slováky přimět, aby si záměr přejít na euro už od roku 2009 sami rozmysleli. Naplno to ale žádný unijní činitel neřekne. Nejblíže se k tomu dostali minulý týden členové bankovní rady Evropské centrální banky.

Podle jednoho z nich, Lorenza Biniho Smaghiho, se sice postkomunistické země nominálně přibližují k maastrichtským kritériím, ale jen díky nedávné transformaci, která není "obnovitelným zdrojem".

Slováci se ze všech sil snaží námitkám unie vyhovět. Konečné rozhodnutí totiž padne v Bruselu už na jaře. Objevují se ale signály, že všechno si líbit nenechají, a premiér Fico několikrát kritizoval "dvojí metr" unie.

"Odmítáme kritéria typu, že eurozóna je unavená nebo že by bylo vhodné, kdyby do ní vstoupily současně čtyři země visegrádské skupiny," pravil minulý týden.

Česko plánovalo zavedení eura od roku 2012, ale poslední vládní strategie toto datum už nezmiňuje. Spíše se mluví až o roku 2014. Přesto Češi sledují spor s obrovským zájmem. Podle nejmenovaného činitele ministerstva financí jde o "důležité ponaučení" a další důkaz, že bez reformy penzí a zdravotnictví, k níž Brusel vyzývá, může Česko na euro zapomenout.