Jana nebyla ani z Arku, natož panna

Tvrzení, že Jana z Arku (v Česku nazývaná i Johanka z Arku) byla chudá pastýřka pověřená Bohem zachránit francouzské království, je mýtus velmi vzdálený skutečnosti.

Na základě více než desetiletého výzkumu to píší Marcel Gay a Roger Senzig, autoři knihy Případ Johanky z Arku.

Život "po hranici"

Bludem je podle všeho samotné jméno národní hrdinky, protože na žádném ze svých devatenácti zachovaných dopisů neuvedla "z Arku".

A pochybný je také její zmiňovaný původ. "Pastýřka" při svém procesu v Rouenu prohlásila, že nikdy žádná zvířata nepásla.

Navíc skvěle jezdila na koni a podle historických dokumentů ovládala francouzštinu královského dvora, uvádějí Gay a Senzig v nové knize.

Zpochybňují i okolnosti její smrti. Legenda tvrdí, že zemřela na hranici v roce 1431, ovšem podle knihy stovky dokumentů dokládají její přítomnost v Metách, Orléansu a na dalších místech i po roce 1436.

"V 15. století se jako dnes manipulovalo s veřejným míněním. Jana z Arku byla případem tajné diplomacie. Legenda je to krásná, ale skutečnost je ještě krásnější," ujišťuje Marcel Gay, který je redaktorem francouzského deníku L'Est Républicain.

"Operace Panna"

Autoři jsou s odvoláním na četné dokumenty přesvědčeni, že Jana z Arku se ve skutečnosti jmenovala Jana z Orléansu a byla "psychologickou zbraní" francouzského krále, který tehdy měl potíže s Angličany.

"Operaci Panna" údajně vymyslela králova tchýně Yolanda z Anjou. Spočívala ve vytvoření "boží poselkyně", která by naháněla strach nepřátelům. Lest dobře fungovala při vojenských taženích.

Legendu popírá podle autorů knihy také to, že Jana se podle archiválií v roce 1436 vdala za Roberta z Armoises, a tudíž nejpozději v té době přestala být pannou.

Její mýtus byl oživen až koncem 19. století, kdy Francie po několika vojenských porážkách hledala nějakou ikonu.

Jana z Arku se tak stala symbolem základů republiky. V roce 1920 byla prohlášena za svatou a ve Francii je považována za patronku země.

Dosud se tradovalo, že prostá venkovanka svým deklarovaným vizionářstvím a hovory s Bohem přivodila obrat ve stoleté válce mezi Francií a Anglií.

V roce 1430 ji však zajali Burgunďané a prodali anglickým spojencům. Ti ji odsoudili pro kacířství a čarodějnictví a podle legendy v květnu 1431 upálili v Rouenu.