Letos ale potřebnou miliardu resort kvůli škrtům ve státním rozpočtu nedostal. Mnohé školy tak od 1. listopadu zůstávají "off-line".
"Je to pro nás velký problém. Jsme malá škola a peníze se budou v našem rozpočtu hledat velice těžko. Budeme muset oslovit například sponzory," říká Miroslav Strouhal, ředitel Základní školy Velké Němčice na Břeclavsku.
Školy budou žádat i své zřizovatele - obce a kraje - aby jim na internetové připojení přidali peníze. Při cenách internetového připojení pro školy tak znamená "vyprosit si" i třicet až čtyřicet tisíc korun navíc na celý školní rok.
Anebo vybírat peníze i od rodičů žáků, což už některé školy také zvažují. Ne však všechny. "Ano, je to jedna z možností, jak placení internetu pokrýt. Myslím ale, že rodiče už tak mají tolik výdajů za své děti, že to není pro školy nejlepší cesta," myslí si ředitel mladoboleslavské Základní školy Dolní Boušov Miloslav Ječný.
Nebude na učebnice
Zatímco velké školy například v Praze či Brně placení internetu z vlastních rozpočtů zvládnou lépe, velký problém mají hlavně školy v menších městech a malotřídky na vesnicích.
"Pochybujeme o tom, že už tak napjatý rozpočet nám bude obec ještě dále navyšovat. Musíme to zvládnout asi sami a peníze ušetřit. To ale ovšem znamená, že nezbudou mnohdy peníze na drahé učebnice, školení učitelů a další pomůcky do výuky," vysvětluje Zdeněk Mendl, zástupce ředitele Základní školy Bílovec nedaleko Ostravy.
Doposud internetové připojení zajišťovala Telefónica O2 Czech Republic. Od začátku tohoto roku ale nedostala od ministerstva školství zaplaceno. Více než třem a půl tisícům škol tak od října oznámila, že nadále už budou muset za služby platit a uzavřít si individuální smlouvy.
"Nyní se školami jednáme. Můžeme potvrdit, že o další navázání spolupráce má zájem dva tisíce osm set škol," řekl Martin Žabka, tiskový mluvčí firmy. Ne všem se ale nabídka připojení za téměř tři tisíce korun měsíčně od O2 líbí. "Je to příliš drahé. Budeme hledat u konkurence," reaguje Strouhal.
Nevěřili ministerstvu
Některých základních a středních škol se však zastavení bezplatného internetu vůbec nedotkne. Bezplatný internet v minulosti vůbec nevyužívaly. "Nespoléhali jsme se v minulých letech na ministerstvo školství. Internet si dotujeme sami, šetříme. Nyní tak nejsme překvapeni," podotýká Pavel Kessner, ředitel Základní školy v Třebíči.
"My využíváme peněz z grantů, část si platíme sami. Máme výhodné připojení nonstop za dva tisíce korun měsíčně. To je mnohem výhodnější, než jsou dnešní nabídky," doplňuje Miloš Březina, ředitel Základní školy Moravské Budějovice.
Splácení dluhů
Peníze na internet nemělo ministerstvo školství už od začátku letošního roku. Z chybějící miliardy korun žádala v polovině roku vládu ještě bývalá ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) alespoň o polovinu částky.
"Projekt Státní informační politiky ve vzdělávání definitivně skončil. Na tento rok jsme s O2 již podepsanou smlouvu neměli a bylo to pouze na ústní dohodě, s tím, že až získáme peníze, tak zpětně zaplatíme. Nyní ale hledáme peníze v rezervním fondu, abychom firmě mohli zaplatit alespoň za prvních šest měsíců tohoto roku," vysvětluje Karolína Svobodová z ministerstva školství.
Problémy s penězi na internet se tak opakují. Neslavně dopadl před pěti lety i sedmimiliardový projekt Internet do škol. Ministerstvo školství v něm nehospodárně využilo 884 milionů a záměr zkrachoval.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



