Chrámový Moravský kras - Cesta nejen do podzemí

 
Kateřinská jeskyně ukrývá největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR.
Snímek: CzchTourism

Dnes zde hledá klid nebo vzrušení při turistice, speleologii, horolezectví a sportu člověk současný. Na lesnatém území o rozloze 92 kilometrů čtverečních se v přírodní symbióze potkávají barokní chrámy na zemi s obrovskými vápencovými dómy pod zemí; lesní pěšiny s jeskynními chodbami pod povrchem, lesní tůňky s krasovými jezírky a miliony let trvající práce vodního živlu v útrobách země se staletí trvající dřinou lidí na povrchu. Díky tomu je Moravský kras naprosto výjimečnou oblastí v České republice.
Tvoří jej převážně vápence středního devonu (prvohor). Původně se jednalo o dno moře, které sem zasahovalo před 350 až 380 miliony let. Za svůj vznik vděčí Moravský kras vápenci. Vápenec se ve vodě rozpouští, pak se zase sráží a stává se sochařem. Tak vznikají ve zkratce krápníky. A kde se berou jejich barevné odstíny? Stačí, že se k putujícímu rozpuštěnému vápníku přidají látky z rozložených rostlin. Barevný krápník je na světě. Tedy pod zemí. A tam se za ním musíte vydat.

Kde žil člověk neandrtálský
Co mají společného Charles Darwin, Výměna manželek a Evoluce? Jsou to mimo jiné lezecké cesty nejvyšší obtížnosti v naší republice. Všechny se nacházejí v severní části Moravského krasu - ve Sloupu a na Holštejně. Odtud se nudle Moravského krasu táhne 24 kilometrů na jih v šířce tři až šest kilometrů až za humna brněnské části Líšeň. Z této severní části krasu také nejpozději ustoupilo moře, které nám zde zanechalo všechny ty úchvatné kra(á)sy, a odkud je nejlepší začít naši pouť.
Sloup je malebnou obcí na okraji Pustého žlebu. V roce 2000 získal prestižní titul "Vesnice roku" a v letošním roce mu byl navrácen historický titul městys. Nazván byl podle osamocené skály sloupovitého tvaru Hřebenáč, kterou nemůžete přehlédnout u vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Skálu zde podle pověsti umístil čert po prohrané sázce. O jakou šlo ale sázku, že ji prohrál i čert?
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou co do výzdoby možná nejbohatšími v celém krasu. To samé platí i o okolí. Když vcházíte do jejich útrob, můžete při záklonu hlavy pozorovat horolezce pokoušející se o zdolání cest na skalních stěnách Matce, Otci, Synovi nebo Evropě a Indii. Dominantou je pak z dálky bílo-modře zářící barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné, vystavěný v polovině 18. století. A pak už vás čeká 1670 metrů dlouhá prohlídka v komplexu Sloupsko-šošůvských jeskyní, během níž můžete obdivovat bohatou krápníkovou výzdobu s až tři metry vysokými krápníky v Eliščině jeskyni, pověstný stalagmit Svícen, Wankelovo jezírko nebo Nagelovu a Černou propast. Jeskyně Kůlna je zase zajímavá nálezem pozůstatků neandrtálského člověka s vykopávkami ohnišť a nástrojů. Jeskyně jsou zčásti přístupné vozíčkářům. Pejsci sem nesmějí, zato děti do šesti let mají vstup zdarma.

Sýrové hody
Co by kamenem přehodil sloupské skály, leží vesnička Šošůvka. Zkuste najít obydlí č. p. 45. Nemělo by to být těžké, protože u cesty stojí poutač. V tomto domě žije rodina Sedlákových. Chovají kozy a zpracovávají i mléko. Jejich kozí sýry se pyšní značkou a logem Moravský kras - regionální produkt. Značka vznikla na podporu regionálních výrobců a její certifikát získalo zatím pouze šest z nich. Určitě se tam zastavte a ochutnejte čerstvý kozí sýr. Už od farmy je dobrý výhled na nově postavenou a architektonicky zajímavou kapli sv. Václava a Anežky České.
Pro sýrové labužníky stojí také za zmínku jeskyně Michálka, ležící nedaleko silniční křižovatky ze směru od Sloupu na Holštejn, kde zrával donedávna tradiční sýr Niva z mlékárny v Otinovsi (obec leží 11 km od Holštejna). Než si v Otinovsi vystavěli zrací sklepy, bylo jeskynní klima svou stabilitou ideální pro proces zrání. Ale nejen pro to. Speleoterapie využívá stejného klimatu k léčbě dýchacího ústrojí. Na ozdravné pobyty jezdí děti i do Císařské jeskyně. Tu míjíte po levé straně při cestě z Holštejna do Ostrova u Macochy.
Ze Šošůvky vede červená cesta polem nepolem do Holštejna. Ten je známý stejnojmennou zříceninou na skále, v níž leží jeskyně Hladomorna. V době užívání hradu sloužila účelu, který napovídá jejímu pojmenování. Místně se jí přezdívá také Lidomorna. Jeskyně má přístupnou rozměrnou vchodovou síň, nad níž jsou vyznačeny na skále lezecké cesty vysoké obtížnosti.
V katastru Holštejna se nacházejí i další jeskyně: Holštejnská, Stará a Nová Rasovna s propadáním Bílé vody, Nezaměstnaných, ale ty jsou běžně nepřístupné, stejně jako většina z tisíce objevených jeskyní Moravského krasu. Přístupné jsou pouze jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské. Další se otevírají výjimečně, do jiných se můžete vydat se speleology. Pro obyčejné nahlédnutí do vstupních síní si sbalte na cestu neklouzavé boty a baterku.

I v jeskyni se krade
Ve směru hodinových ručiček jsme od 12 hodin na severu pokročili ke třetí hodině - jsme v Ostrově u Macochy. Tam, kde se potkávají Suchý žleb a Krasovské údolí, leží ve skalním hřebeni veřejně přístupná jeskyně Balcarka. Ještě letos se tu projdete Fochovým dómem, kolem replik stalaktitu Handžár (originál byl bohužel ukraden), barevných krápníků a brček neboli útvarů, jež vznikají vysrážením oxidu uhličitého z vodního roztoku. Od listopadu bude jeskyně kvůli úpravám a opravám uzavřena. Tak si pospěšte!
Po výstupu z jeskyně vévodí panoramatickému pohledu větrný mlýn - větřák. Dříve nebýval moc vidět, ale po průklestu a vykácení některých stromů přitahuje pozornost. Větřák holandského typu z druhé poloviny 19. století není přístupný. Slouží jako rekreační obydlí potomkům mlynáře. Nedaleko východu od Balcarky, přímo u cyklotrasy s názvem Jantarová stezka, křižující Moravský kras, můžete vstoupit do volně přístupné Cigánské jeskyně. Ta byla, jak název napovídá, využívána jako obydlí cikánskými kočovníky. Snad kvůli možnosti rozdělat zde oheň a využít jeskynního kouřovodu. Dnes si oheň zapálíte těžko. Pravidla CHKO to zakazují.
Pro pěší vede od ostrovského větřáku turistická cesta (zelená) do samotného srdce krasu - k propasti Macocha. Pro motorizované potom pohodlná silnice s turistickým značením a rozlehlým parkovištěm tamtéž. Přímou cestu lze vyměnit za průjezd přes Vilémovice do Jedovnice a odtud dále směrem na jih do barokních Křtin.

Křtiny - baroko i motory
Křtiny jsou tradičním poutním místem na Moravě. Nepřehlédnutelnou dominantou je obrovský barokní Mariánský chrám, vysvěcený v roce 1750. Postavený byl podle návrhu Jan Blažeje Santiniho. Málokdo však ví, že stavba nebyla realizována celá. To, co dnes obdivujeme, je pouze pravá část původního záměru. Zda budete věřit pověsti o údolí, kde křtili Cyril s Metodějem, nechám na vás.
Údolí křtu neboli Křtinské údolí v sobě skrývá pár stovek metrů za Křtinami jeskyni Výpustek. Tato asi nejdéle prozkoumávaná jeskyně se stala od roku 1938 majetkem armády a za druhé světové války německou továrnou na letecké motory. Němci tak využili tradiční průmysl zaměřený na zpracování železné rudy. Důkazem takové minulosti je huť Františka, ležící kousek nad Adamovem v Josefovském údolí, které přechází plynule v údolí Křtinské. V současnosti se jeskyně připravuje k veřejnému zpřístupnění, k němuž by mělo poprvé dojít o posledním říjnovém víkendu.
Proud vody z Křtinského potoka se klikatí údolím, až se ztratí pár stovek metrů nad jeskyněmi Býčí skála a Kostelík. Býčí skála je významným nalezištěm, kde své objevy učinil místní badatel a lékař hraběte Salma Jindřich Wankel (byl dědečkem Karla Absolona, nejznámějšího průkopníka jeskynních zkoumání). Za svůj název vděčí nálezu bronzové sošky býka. Neméně slavným objevem byl i údajný hrob halštatského velmože. Jeskyně není obvykle přístupná, ovšem téměř každý rok ji můžete navštívit v doprovodu speleologů během dne otevřených "dveří". Minete-li tento výjimečný termín, můžete se porozhlédnout ve volně přístupné jeskyni Kostelík, pro niž je typická vysoká gotická klenba.

Jé, to je hloubka!
Existuje u nás jediné místo, kde jeskyní projdete na dno propasti a pak vyplujete na lodičce po ponorné říčce. Vítejte na Macoše. Macocha je v souvislosti s Moravským krasem nejčastěji skloňovaným jménem. Na pouhých pár kilometrech na vás čeká to nejhezčí, co kras nabízí. Přirozeným výchozím bodem je Skalní Mlýn, k němuž dorazíte po silnici proti proudu Punkvy směrem od Blanska. Auto si odpočine na parkovišti, protože dále už nesmí. Žleby jsou motoristům uzavřeny. Cesta pěkně po svých nebo silničním vláčkem (1,5 km) vede turisty ke vstupu do Punkevní jeskyně v kaňonu Pustého žlebu.
Punkevní jeskyně je vývěrovou částí Amatérské jeskyně, která je se svými 35 km nejdelším jeskynním systémem u nás. Začíná Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, pojí k sobě jeskyni Novou Rasovnu s propadáním Bílé vody a dále jeskyně Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyni a propast Macochu. Do Punkevní jeskyně vstoupíte Předním dómem a budete postupovat stále hlouběji kolem Zrcadlového jezírka a Stalagmitovou chodbou kolem Trpaslíka a Vázy až na dno propasti Macocha. Zde se otevírá výhled na dno s Horním (13 m hlubokým) a Dolním (49 metrů hlubokým) jezírkem. Suchá cesta tady končí.
Naloděním začne dobrodružství mokré cesty po průzračné Punkvě se zastávkou v krápníky vyzdobeném Masarykově dómu. Pokud se lodička nepřevrhne, vystoupíte suchou nohou opět do Pustého žlebu. Lanovkou se můžete nechat vyvézt nahoru na Macochu nebo tam dojít pěšky. Cesta vede po modré do kopce na rozcestí Pod Salmovkou; zde se můžete dát doprava, prudce nahoru po červené Salmovou cestou se zábradlím až k propasti, nebo odbočit po žluté stezce doleva. Ta vede na spodní vyhlídkový můstek. Z něho je vidět horní i dolní jezírko na dně propasti. Zároveň se zajděte rozhlédnout na vyhlídku Koňský spád. Nakonec zbývá už jen obligátní pohled z nově opraveného horního můstku do 138,7 metru (k hladině jezírka) hluboké propasti, jež vznikla propadem jeskynního stropu.

A co po Macoše?
Od Macochy se spouští ke Kateřinské jeskyni, ležící nedaleko Skalního Mlýna, žlutá turistická trasa buky porostlým srázem. Kateřinská jeskyně je známá nejen díky nálezům kosterních zbytků jeskynních medvědů, ale zejména Hlavním dómem - dlouhým téměř sto metrů, ve kterém se občas konají koncerty s jedinečnou jeskynní akustikou.
Druhou možností je sejít od Macochy zpět na rozcestí do žlebu. Na protilehlé straně čekají po překonání serpentin (zelená značka) mezi buky kamenné stěny zříceniny hradu Blansek. Odtud se můžete jako králové projít dlouhou lipovou alejí směřující k Novým Dvorům a dále přes Obůrku po modré na rozhlednu Podvrší. Pokud vystoupáte 168 schodů až nahoru, otevře se vám výhled na celé procestované území. Kromě lanovky na Macochu zahlédnete v dáli také třeba Pálavské vrchy nebo Českomoravskou vysočinu.

Vít Matoušek

Jak se tam dostat
Autem od Brna nebo Svitav po silnici č. 43 do Lipůvky a přes Šebrov-Kateřinu po silnici č. 379 do Blanska v případě, že začnete u Skalního Mlýna. Pro cestu přímo do Sloupu zvolte příjezd přes Rájec-Jestřebí a Petrovice (silnice č. 377).
Vlakem (možno i s kolem) do stanice Blansko a odtud regionálními autobusy ke Skalnímu Mlýnu, do Sloupu nebo do Vilémovic - rozc. Macocha a dále do Ostrova, Holštejna a Šošůvky. Další informace najdete na stránkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (www.idsjmk.cz).
Cyklisté ocení jízdu pro motoristy uzavřenými žleby a množství dalších cyklotras.

Další tipy na výlet
Z bližších míst stojí za zmínku "francouzský" zámek v Rájci-Jestřebí, židovské město v Boskovicích nebo muzeum perleťářství v tradiční hliněné chalupě s doškovou střechou v Senetářově. Tajným tipem je neznačená turistická stezka, která vede nad obcí Lažánky, nacházející se pod Rudicemi směrem k Blansku. Nástup na stezku začíná nad zatáčkou silnice ze směru Lažánky - Vilémovice. Odměnou za dobrodružství vám bude výhled na Punkevní údolí se Skalním Mlýnem. Ze Skalního Mlýna pozvolně do kopců kličkují Pustý a Suchý žleb. Pustý žleb je delší a vede kolem vstupu do Punkevní jeskyně několik kilometrů až do Sloupu, odkud jsme celou cestu začali. Suchý žleb je kratší a užší. Klikatí se kolem Kateřinské jeskyně a dovede cestovatele k rozcestí na propast Macochu. Žleby při pohledu na mapu připomínají pokroucenou řeznickou dvouvidličku.

Kam na jídlo
Nejlepší kuchyně na vás čeká ve Výletní restauraci u Jiřího na Obůrce nedaleko rozhledny Podvrší (www.ujiriho.cz ), dále v hotelu Broušek ve Sloupu kousek od výstupu z jeskyně (www.hotelbrousek.me.cz ), v hotelu Skalní Mlýn nebo na chatě Macocha u horní stanice lanovky (www.smk.cz ).

Kde se ubytovat
Nově nabízí ubytování Penzion U Ježků v Lažánkách (www.penzionujezku.cz). V Blansku můžete přenocovat třeba v hotelu Macocha (www.hotel-macocha.cz).

Informace
Zájem o vstup do Punkevní jeskyně je obrovský. Využijte v každém případě možnosti rezervace až rok dopředu. Vyčerpávající informace, včetně cen vstupného a otevírací doby, naleznete na stránkách Správy jeskyní Moravského krasu (www.cavemk.cz ). Všechny veřejně přístupné jeskyně mají svá informační centra u vstupů. Ústřední informační služba sídlí na Skalním Mlýně, tel.: 516 413 575, 516 410 024, fax: 516 415 379, e-mail: info@caves.cz .