Na co si dát pozor při sestavování účetní uzávěrky

Některé změny v účetní legislativě, i když byly zveřejněny v průběhu loňského roku, mají odloženou platnost. Jejich dopad na vedení účetnictví firem a jejich finanční výkaznictví by se tak měl projevit až nyní nebo v blízké budoucnosti. Ale je tomu skutečně tak?
Letošní rok bude v podnicích, které jsou emitenty registrovaných cenných papírů na regulovaných trzích v Evropské unii, ve znamení rozsáhlých změn ve vedení účetnictví. Česká republika totiž spolu se vstupem do EU přijala Mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví (IFRS) upravené právem Evropského společenství. Podle těchto standardů budou muset výše uvedené podniky od roku 2005 sestavovat účetní závěrku. Situace je o to složitější, že v případě IFRS se nejedná o podrobný návod, ale spíše o soubor účetních metod a požadavků na množství a kvalitu informací poskytovaných v účetní závěrce.
V důsledku zavedení IFRS by sice měly být účetní závěrky společností lépe srovnatelné, nicméně v IFRS neexistuje žádný přesně předepsaný vzor nebo formulář. Každá společnost může své výkazy upravit podle oboru, ve kterém podniká. Je zřejmé, že finanční oddělení těchto společností i další útvary jsou a budou přechodem na IFRS značně vytíženy.

Změny již začaly
Platnost výše uvedeného požadavku je stanovena pro účetní období nejblíže následující po tom, ve kterém vstoupila v platnost smlouva o přistoupení České republiky k EU. Tato formulace však může být poněkud zavádějící, protože v závěrce musí být také uvedeny srovnatelné údaje za předcházející období. To znamená, že přechod na nová pravidla výkaznictví je o celé jedno účetní období dříve. Z toho je patrné, že příliš času nezbývá a většina dotčených společností na přechodu na IFRS již nějakou dobu pracuje.
Další komplikací je, že zákon o účetnictví požaduje nejen sestavení účetní závěrky podle IFRS, ale i vedení účetnictví podle těchto standardů. Jde trochu o paradox, neboť IFRS jsou především standardy pro finanční výkaznictví (nikoli pro vedení účetnictví) a tudíž podrobně nepopisují jak a na jaké účty jednotlivé typy transakcí promítnout. Podle stanoviska Ministerstva financí je však nezbytné o rozdílech mezi českou účetní legislativou a IFRS účtovat. Tím by měla být zajištěna vazba mezi zůstatky účtů a IFRS účetní závěrkou.
Nicméně podle zákona o dani z příjmů budou muset být společnosti, alespoň z důvodů přípravy daňového přiznání, schopny kvantifikovat výsledek hospodaření bez vlivu IFRS úprav. Proto bude nutné rozdíly mezi standardy průkazně zdokumentovat.
Dále se v novele zákona o účetnictví z loňského roku v § 23a stanoví povinnost pro konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem registrovaných cenných papírů, použít IFRS i pro sestavení konsolidované účetní závěrky.
Změnu v povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku přináší novela prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele č. 500/2002 Sb., účinná od 1. ledna 2004. Společnosti, které jsou součástí vyššího celku, který sestavoval konsolidovanou účetní závěrku podle české legislativy, IFRS nebo jiných mezinárodně uznávaných zásad, nemusely doposud sestavovat konsolidovanou uzávěrku v ČR. Novela vyhlášky ovšem z § 62 vypouští "jiné mezinárodně uznávané zásady". Z toho vyplývá povinnost společností, které jsou součástí nadnárodních skupin sestavujících účetní závěrku podle jejich místních předpisů (např. US GAAP), připravit konsolidovanou účetní závěrku v ČR. Opět se účinnost tohoto ustanovení vztahuje až na účetní období nejblíže následující po účetním období, v němž vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU.

Novinky pro rok 2004
Řada změn v účetní legislativě z roku 2004 nemá odloženou účinnost a platí už od 1. ledna 2004. Paragraf 20 zákona o účetnictví změnil pravidla, podle nichž musí být účetní uzávěrka akciové společnosti ověřena auditorem.
Dosud platilo, že účetní uzávěrka akciových společností musí být ověřena auditorem bez ohledu na jejich velikost a výkony. Novela přináší změnu v tom, že akciová společnost musí mít účetní závěrku ověřenou, pokud splnila alespoň jedno z následujících kritérií ve vykazovaném a bezprostředně předcházejícím účetním období: a) úhrn aktiv brutto je více než 40 miliónů korun, b) roční úhrn čistého obratu je více než 80 miliónů korun, c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50. U ostatních obchodních společností nebo družstev se situace nemění: musí splnit nejméně dvě z kritérií, přičemž se jich týká stejné ustanovení o časovém plnění.

Výroční zpráva
Novela zákona o účetnictví také přinesla nové požadavky na informace ve výroční zprávě, které by měly přispět k lepší informovanosti veřejnosti. Výroční zpráva by měla splňovat určitá obecná kritéria, a to uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a dosavadním hospodářském postavení společnosti. Nově by měla zpráva obsahovat konkrétní informace o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích.
Lepší informovanost mají poskytnout i údaje o investičních instrumentech, které musí výroční zpráva obsahovat. Ovšem pouze v případě, že hrají významnou roli v hospodaření firmy. Měly by se uvést informace o cílech a metodách řízení rizik včetně politiky společnosti pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých budou použity zajišťovací deriváty. Důvěryhodnost firmy má zvýšit i uvádění údajů o cenových, úvěrových a likvidních rizicích souvisejících s tokem hotovosti. Naopak ve výroční zprávě za rok 2004 stačí zveřejnit srovnatelné finanční údaje z účetní závěrky pouze za bezprostředně předcházející účetní období.
Výroční zprávy emitentů cenných papírů registrovaných na kapitálových trzích budou muset nově uvádět také údaje o odměňování členů dozorčích rad, představenstev a jiných vedoucích osob. V rámci této informace by měly být zahrnuty i odměny od osob ovládaných emitentem. Dále by se měly uvést principy odměňování vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady.
Zároveň bude výroční zpráva uvádět i výši odměn auditorovi během účetního období, rozdělenou podle druhů poskytovaných služeb. Tyto údaje musí být uvedeny zvlášť za emitenta a za konsolidovaný celek.
Novela zákona o podnikání na kapitálových trzích (zákon č. 256/2004 Sb.) platí od 1. května 2004, do té doby je nutno postupovat podle § 80a zákona č. 591/92 Sb. o cenných papírech.

Formát účetní závěrky
Novela prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. platná od 1. ledna 2004 přináší dílčí změny do uspořádání a označování položek v rozvaze a výsledovce. Zavádí následující nové řádky: a) pohledávky či závazky vůči ovládající či řídící osobě či osobě, která má ve společnosti podstatný vliv, b) dlouhodobě poskytnuté zálohy, c) zisk či ztrátu před zdaněním.
Výkaz o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu sice nejsou povinnou součástí účetní uzávěrky, ale předpokládá se, že v závislosti na jejich obsahové náplni by měly být zpravidla součástí účetních závěrek.
Příloha účetní závěrky za rok 2004 by měla nově obsahovat informace o výši splatných závazků pojistného na sociální a zdravotní pojištění a výši daňových nedoplatků. Dále by se měly uvést údaje o výši pohledávek určených k obchodování, které byly oceněny reálnou hodnotou. Příloha by měla podle principu významnosti mimo jiné informovat o způsobu stanovení reálné hodnoty u příslušného majetku a závazků a poskytnout řadu informací o finančních derivátech, které společnost používá.

Finanční deriváty
Od 1. ledna 2004 začaly platit § 52 a 53 prováděcí vyhlášky, které značně mění dosavadní účtování o těchto instrumentech. Týká se to účtování o reálné hodnotě derivátů, u nichž se neuplatňuje zajišťovací účetnictví. Navíc vyhláška a český účetní standard č. 9 odkazují v oblastech, které nejsou specificky upraveny, na vyhlášku č. 501/2002 Sb. pro banky a jiné finanční instituce, což problematiku účtování derivátů u podnikatelů komplikuje. Autor je partnerem v oddělení
auditu ve společnosti KPMG Česká republika

Novinky v účetní legislativě
ověřování závěrky auditorem u akciových společností
Účetní uzávěrka akciových společností musí být ověřena, pokud splní alespoň jedno z následujících kritérií ve vykazovaném a bezprostředně předcházejícím účetním období: a) úhrn aktiv brutto je více než 40 miliónů korun, b) roční úhrn čistého obratu je více než 80 miliónů korun, c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než padesát.
Výroční zpráva
Nově by výroční zpráva měla obsahovat konkrétní informace o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích.
Hrají-li investiční instrumenty významnou roli v hospodaření firmy, je nutné je také uvádět.
Zveřejnit je třeba informace o cílech a metodách řízení rizik včetně politiky společnosti pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých budou použity zajišťovací deriváty.
Zpráva by měla obsahovat i údaje o cenových, úvěrových a likvidních rizicích souvisejících s tokem hotovosti.
Emitenti cenných papírů registrovaných na kapitálových trzích budou muset uvádět i údaje o odměňování členů dozorčích rad, představenstev a jiných vedoucích osob.
Zveřejňovat se bude výše odměn auditorovi v účetním období, rozdělená podle druhů poskytovaných služeb, zvlášť za emitenta a za konsolidovaný celek.
Formát účetní závěrky
Novela prováděcí vyhlášky platná pro podnikatele přináší dílčí změny v uspořádání a označování položek v rozvaze a výsledovce.
Zdroj: KPMG ČR