Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první?
Splývá mi Ladův Kocour Mikeš a Plevův Malý Bobeš. V každém případě mne obě knihy hluboce dojímaly, nebyl jsem schopen se od nich odtrhnout. Přečetl jsem je někdy kolem Vánoc roku 1964, kdy jsem chodil pár měsíců do první třídy.
Co jste četl naposledy?
Hýlom, hálom - knihu o jízdě králů od Josefa Holcmana a Hodiny klavíru Ludvíka Vaculíka.
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Nárazově podle stavu peněženky či záchvatu intelektuálské žízně a sebezáchovy. Někdy nakupuju celý den - od antikvariátů po knihkupectví. Odhaduju to na stovku ročně, ale už se stydím to rozšiřovat, když nestíhám všechno číst. Naštěstí starší dcera Apolena (celkem pozoruhodně básnící slečna - vyhrála už pár soutěží) čte fanaticky i několik knih týdně.
Jakou knihu jste si koupil naposledy?
Knižní vydání Preissové Gazdiny roby a Čínské pohádky.
Jakému typu četby dáváte přednost?
Já čtu všecko, i Hospodářské noviny.
Četl jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Určitě většinu verneovek a Tři mušketýry. Vyvolává to ve mně ten tajemně vzrušený svět klukovského čtení, kdy jsem hltal každou stránku s pevnou vírou, že můj život bude plný stejného dobrodružství, ne-li většího (do sedmé třídy jsem přečetl celé dětské oddělení Městské lidové knihovny ve Veselí nad Moravou). Když jsem u rodičů na Slovácku a vypiju nějaké víno či slivovicu, vždycky čtu pozdě v noci znovu Timura a jeho partu z jakýchsi zvláště zvrhlých důvodů, nebo Švejka. Ale jinak se často vracím k některým jednotlivým básničkám nebo kapitolám v románech. Určitě čtu dokola zpěvníky lidových písniček - Bartoše, Poláčka, Sušila...
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Čtení mi od dětství přinášelo výsostnou a jenom moji svobodu obcování se světem ukrytým za slovy a fantazií. Jedno léto mezi základní školou a gymnáziem jsem musel ležet v nemocnici (první občanka, letní taneční zábavy, nové zvonové kalhoty za ukončení devítiletky, koupák, voňavá děvčata - všecko bylo pryč, měl jsem hnusné dezinfikované nemocniční pyžamo, župan a několik chrmlajících dědků na pokoji). Hltal jsem knížky snad na kilogramy, zachránily mi duševní rovnováhu.
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Stará postel - nikdy nevydaná kniha Ludvíka Vaculíka
Karel Poláček - Okresní město
Dušan Holý - Mudrosloví primáše Jožky Kubíka
Břetislav Rychlík (*1958)
Režisér, herec, scenárista a publicista, v letech 1990 - 1994 pedagog na JAMU. Od r. 1982 herec a režisér dříve prostějovského, nyní brněnského HaDivadla, stálý spolupracovník Divadla Husa na provázku a pražské Archy. Od poloviny 90. let se věnuje téměř výhradně dokumentárním filmům (mj. Valašský snář, Malovaný šohaj, Zlatí bratři, Jeden rok, Kamenolom Boží ad.), za něž získal řadu cen doma i v zahraničí.
Snímek HN - Jan Šilpoch
