Zdeněk Tůma: Euro problémy českých firem nevyřeší

Euro je třeba přijmout až po provedení reforem, tvrdí spolu s vládou i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Při současném růstu bychom měli dosahovat vyrovnaných rozpočtů. Dostat schodek rozpočtu pod tři procenta HDP, jak požadují maastrichtská kritéria, nestačí," říká guvernér.

HN: Podle ekonomů není česká ekonomika na euro zatím připravena, nejsou třeba sladěny ekonomické cykly v ČR a eurozóně. Kdy připravena bude?

Faktem je, že jsme v jiné fázi hospodářského cyklu než eurozóna. Problém je, že neexistuje žádná hranice, kdy by se dalo říct: teď je ta ekonomika sladěná. My bychom rádi viděli alespoň nějaký směr.

HN: A v současnosti nějaký směr pozorujete?

Co se týče cyklů, situace není taková, že by se oddalovaly. Spíše bych řekl, že se nepřibližují.

HN: Jak si vysvětlujete rostoucí tlak firem na přijetí eura?

Každý kurzový šok, tedy i tento, je problematický. Teď koruna momentálně nominálně dost rychle posiluje - její zhodnocování je vidět a firmy stupňují tlak na zavedení eura. Málokdo si ale uvědomuje, že tu existuje i reálné zhodnocování koruny. K tomu dochází přes inflaci.

Když roste rozdíl mezi inflací u nás a u našich obchodních partnerů, má to na exportéry vlastně stejný dopad co se týče nižší konkurenceschopnosti jako silná koruna. Před deseti lety jsme měli inflaci třeba deset procent a i když byl kurz zafixovaný, firmám to stejně přinášelo problémy. Přijetí eura odstraní problém nominálního zhodnocování. Toho druhého případu se ale nezbavíme. Koruna tak reálně může dál posilovat, i když přijmeme euro, protože nejde o kurz, ale o inflaci.

HN: Kdy bychom tedy měli euro přijmout?

Ve finále je to politické rozhodnutí. Ekonomicky nikdy nebudete mít přesný obrázek.

Žádný ekonom vám přesně nespočítá, kdy k tomu má dojít. Musíme být prostě připraveni a pak nějaký politik musí zavelet - jde o politický krok.

HN: Nějaký názor ale centrální banka má.

Česká národní banka stejně jako vláda preferuje, aby před přijetím eura byly schváleny další reformy. Dodržet maastrichtská kritéria nestačí. Deficit rozpočtu je jen prostor v případě nějakých problémových nepříznivých situací. Česká ekonomika ale roste takovým tempem, kdy by neměl být problém překonat tříprocentní hranici deficitu a měli bychom směřovat spíše k vyrovnanému rozpočtu.

HN: Minulý týden jste se setkal s odboráři kvůli růstu mezd. Je osmiprocentní růst, který požadují, pro vás adekvátní?

Pro nás je zajímavé slyšet i názor odborů. Nechceme být ale nějakým arbitrem mezi tím, jaké číslo je správně. Jednotlivé firmy jsou v různé pozici a rozhodně si nemyslím, že by se mělo počítat paušálně s jedním číslem pro celou ekonomiku.

HN: Mohou nízká nezaměstnanost a tlaky na zvyšování mezd ohrozit růst ekonomiky?

To je příliš silné tvrzení. Samozřejmě, že mzdy jsou jedna z významných nákladových položek, a když vám rostou náklady, ovlivňuje to pozici firmy a její konkurenceschopnost.