Česko špatně platí vědu

Česko stále zůstává mezi zeměmi, které investují do vědy málo peněz. České výdaje na výzkum jsou jen 1,42 % HDP, což je dvakrát méně než ve Finsku, které spolu s USA či Japonskem dokážou své objevy nejlépe zhodnotit v ekonomice.

Vyplývá to z nejnovější analýzy OECD, kterou mají HN k dispozici.

Zprávou se má tento měsíc zabývat vláda. "Chci, abychom v příštích letech patřili ke světové špičce," říká premiér Mirek Topolánek. I přesto, že v příštím roce chce vláda investovat do výzkumu 23 miliard korun, což je o 15 více než před 10 lety, čeští vědci mají slabší výsledky než jinde v Evropě. Za uplynulých pět let měli 18 tisíc citací ve světově uznávaných vědeckých časopisech. Menší Dánsko mělo citací 50 tisíc. Podobně je to s patenty: Dánsko investuje do vědy sice dvakrát více než Česko, ale je čtyřicetkrát úspěšnější při získávání patentů.

Ani firmy do vědy příliš nedávají. Ve Finsku či v USA pochází 70 procent peněz ze soukromých zdrojů, v Česku jen 50 procent.

Proto vláda plánuje reformu: slibuje víc peněz, a to přednostně těm vědcům, kteří mají výsledky. Firmám, které do vědy investují, by měly klesnout daně. Reforma ale má být hotova až za tři roky.

Podle Lisabonské strategie, která byla schválena Evropskou radou v roce 2000 a jejímž hlavním smyslem je podpora ekonomického růstu a konkurenceschopnosti států EU, zejména ve vztahu k USA, by do roku 2010 měly státy Evropské unie na vědu dávat až 3 % HDP.

Přičemž dvě třetiny peněz by měly jít na vědu od firem, zbytek ze státní kasy. Už nyní je ale podle analýz jasné, že Česko takový limit do tří let nesplní.

Podle propočtů Evropské komise bude totiž Česko v roce 2010 dávat na výzkum kolem 2,25 % HDP. Zhruba stejně jako například Španělsko nebo Litva.

Naopak vlády států jako Belgie, Německo, Dánsko, Rakousko, Francie či Slovinsko si již v národních dokumentech stanovily, že tříprocentní hranici výdajů na výzkum do tří let zvládnou. Reálné to ale bude zřejmě jen u prvních třech zmíněných.

Špičky EU: Finsko, Švédsko

"Příčiny jsou ve většině členských zemí Evropské unie stejné. Výdaje na vědu ovlivňuje především vysoký tlak na snižování schodků státních rozpočtů a zadluženost států," vysvětluje Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj.

Tříprocentní hranici HDP na výzkum tak z evropských států překročily zatím jen dvě skandinávské země: Švédsko a Finsko. Tyto státy, kde se rodí nejvíce nápadů v Evropě a kde ekonomiku táhne právě vzdělanost a výzkum, už v roce 2005 dávaly na vědu přes tři a půl procenta hrubého domácího produktu. Za tři roky podle analýz to budou až čtyři procenta.

Chystá se reforma

I přesto, že česká věda zatím nepatří k oblastem, na které vláda i firmy dávají ve srovnání s vyspělejšími zeměmi tolik peněz, situace se za poslední roky nepatrně zlepšila. S průměrným ročním přírůstkem 8,3 % ve výdajích na výzkum jsme mezi evropskou sedmadvacítkou na lichotivém čtvrtém místě. Nejvyšší roční přírůstek pak mají dvě pobaltské země: Lotyšsko (17,6 %) a Estonsko (17,6 %).

Peníze by se v příštích letech měly na výzkum vynaložit také mnohem efektivněji: finance na vědu by dostávaly jen ty nejlepší výzkumné instituce, které mají za sebou výsledky. Dotace by do laboratoří netekly přes jednotlivá ministerstva, ale spravoval by je jeden úřad. A navíc by se do řízení vysokých škol měli více zapojit i lidé z firem. Akademici tak budou motivováni, aby se učili při výzkumu spolupracovat s byznysem.

Výdaje na výzkum (% HDP)

Finsko 3,48
Japonsko 3,33
USA 2,62
Česká republika 1,42
Rumunsko 0,41
Zdroj: OECD, vybrané země