Pošta se přestane s konkurencí mazlit

Česká pošta se má do pěti let stát komerčním podnikem s "lidskou tváří". Neboli nabízet po celém území stejný rozsah služeb jako dnes, ale více vydělávat na úplně nových službách. Vyplývá to z nové strategie pošty, kterou minulý týden schválila dozorčí rada podniku a HN ji má k dispozici.

"Strategie je komplexní materiál, který ukazuje cestu vývoje České pošty na příštích pět let. Pro mě je důležité, že se tvůrci nepohybovali jen v českém prostředí, ale počítali s přípravou na plné otevření poštovního trhu v Evropě," říká náměstek ministra Ivana Langera pro informatiku Zdeněk Zajíček.

Pošta dva roky hledala možnosti, jak se bránit nastupující konkurenci, až u tradičních poštovních služeb klesl její podíl ke čtyřiceti procentům. V oblasti přímo spojené s poštovními službami už konkurence poštu připraví ročně zhruba o pět miliard korun.

Proto jsou dnešní plány pošty více než ambiciózní. Chce totiž růst čtyřmi až osmi procenty ročně. V zemích Evropské unie, kde se původně poštovní monopol potýkal se stejnými problémy jako ten český, byl loni růst od jednoho procenta do desíti. Například německá pošta si udržela jeden z největších růstů - devítiprocentní.

Ve výnosech to znamená pro poštu vyrůst z dnešních zhruba sedmnácti miliard až na více než pětadvacet miliard korun. To při optimistickém vývoji situace. Podle Zajíčka je na strategii nejdůležitější optimalizace produktů a rozvoj elektronických služeb.

Včetně těch pro stát. "S tím souvisí také rozvoj služeb České pošty v souladu se strategií CzechPointu, tedy s přiblížením státní správy, v tomto případě prostřednictvím pošty, občanům," říká Zajíček.

Už dnes podle šéfa pošty Karla Kratiny pošta zprostředkovává řadu výpisů, třeba z katastru nemovitostí. "A chceme i další. Mým malým snem je to, aby si prostřednictvím pošty živnostník mohl založit firmu a my bychom mu pak vše potřebné donesli ovázané růžovou pentlí až domů," říká Kratina.

Na elektronické služby pošta chce vsadit už do konce letošního roku. Podle nové strategie by kromě elektronického zprostředkování korespondence mezi státem a občanem nabídla třeba elektronické SIPO. O tom všem pošta už druhým rokem zatím jen mluví.

Kromě klasických služeb, jako je doručování dopisů a balíků, nebo převodů peněz chce pošta zoptimalizovat náklady. V praxi to může znamenat nejen rušení poboček a jejich nahrazování třeba motorizovanými, ale i jejich přesun do míst, kde lidé nově žijí. "To jsou třeba nová satelitní městečka," říká Kratina. Podle něho záleží na zachování pobočky i na tom, jaké podmínky poště dají i jednotlivé obce.

Poště se osvědčila i zcela nová místa, jako jsou obchodní centra. "Dříve nás tam moc nechtěli, ale dnes se situace zlepšuje, a dokonce často sloužíme jako součást propagace," vysvětluje Kratina.

S negativními reakcemi lidí na služby pošty, které vyplynuly i z čerstvého průzkumu telekomunikačního úřadu, chce pošta podle Kratiny také bojovat. "Třeba u doručování jsme zavedli motivace pro zaměstnance za to, že zásilku skutečně doručí domů," říká Kratina. Ale třeba doručování zásilek odpoledne místo dopoledne pošta nechystá, protože devadesát procent tržeb jí přinášejí podniky, kterým dosavadní systém zcela vyhovuje.

Pošta chce podle nové strategie být i dobrým zaměstnavatelem. Chce své lidi nově motivovat a snižovat stavy chce hlavně v řídících strukturách pošty. Dnes podnik zaměstnává více než 37 tisíc lidí.