ČR má více než nadstandardní podmínky

* Do poloviny roku 2008 by měla Komise pro řešení energetických potřeb státu předložit vládě své stanovisko k jednotlivým energetickým zdrojům. Jak se domníváte, že dopadne zemní plyn?

Česká republika disponuje pouze omezenými zdroji energetických surovin. Přitom neexistuje výrazný zdroj dostupné energie, který může nabídnout takové záruky jako zemní plyn. Často nám není zřejmé, proč je budoucí významný podíl zemního plynu na palivoenergetickém mixu ČR z důvodů tzv. ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zpochybňován. Česko má vytvořené více než nadstandardní podmínky pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu. K nim bezesporu patří diverzifikace zdrojů dodávek zemního plynu pro Českou republiku (Rusko, Norsko), spoluúčast rozhodujícího dodavatele na přípravě terminálů (Německo, Chorvatsko) pro dovoz zkapalněného zemního plynu z dalších zdrojů, další diverzifikace přepravních cest (Nord Stream v Baltském moři, South Stream, Nabucco, připravované propojení severních a jižních cest plynovodem Gazela), druhá největší kapacita zásobníků v EU atd. V letošním roce se navíc i společnosti RWE Transgas podařilo uzavřít smlouvu zaručující ruské dodávky a transport plynu až do roku 2035. Strašení energetickou závislostí v dovozu plynu na Rusku je silné zjednodušení celé problematiky umožňující orientaci pozornosti na uhlí a jádro. Jsme členským státem EU a případný problém by se řešil z této úrovně. Energetické vazby na Rusko se týkají i dalších zdrojů včetně zpracování uranu pro jaderné elektrárny. Jak tedy dopadne zemní plyn? Domníváme se, že vzhledem k řešení otázek klimatu by měl postupně dosáhnout do roku 2020 cca 22 až 23% podíl na palivoenergetickém mixu ČR.

* Nicméně dovozní závislost může mít z hlediska bezpečnosti státu určitá rizika, nebo ne?

Dovozní závislost na energetických zdrojích, a to nejen na plynu, se bude ve všech zemích EU a tedy i v ČR do budoucna výrazně zvyšovat. Dnes je dovozní závislost EU 50 procent, do roku 2030 se očekává už 65 procent. Přitom Česko je podle posledního zkoumání Eurostatu dnes pátou nejméně závislou evropskou zemí na energetických dovozech. Lépe jsou na tom pouze Estonsko, Polsko, Velká Británie a Dánsko. Co se týče plynu, potřeba EU, resp. jejích 27 zemí, je více než z poloviny závislá na importech této suroviny a tyto státy v tom nevidí takový problém, jako se přetřásá u nás. Navíc se očekává, že se bude závislost EU na dovozu plynu zvyšovat do roku 2050 téměř na 80 procent. Každý dnes ví, že dosažení surovinové a energetické soběstačnosti v oblasti pokrývání energetických potřeb je opravdu iluzorní cíl.

* Nedávno opět GAZPROM pohrozil, že omezí dodávky plynu Ukrajině, pokud do měsíce nesplatí více než miliardu dolarů. Ani nemáte obavy z jakýkoliv výpadků?

Nemáme. Tranzit plynu a smlouvy s EU jsou a musí být dodržovány. To se ukázalo i v případě omezení dodávek ruského plynu pro Ukrajinu v lednu 2006. Opatření nemělo vůbec žádný vliv na dodávky plynu do ČR - zásobování probíhalo regulérně podle kontraktů, dodávky se pohybovaly i v té době v přesně sjednaném rozmezí. Daleko větší nebezpečí hrozí u výpadků elektroenergetických sítí, ale to je jiná kapitola.

* Máte pocit, že stejný názor s vámi sdílí i ostatní odborníci z celého energetického průmyslu?

Pokud by tomu tak nebylo, stěží by se soukromé společnosti pouštěly právě do budování plynových elektrárenských kolosů. Především soukromé společnosti, které mají s obrovskou precizností vypracované a vyhodnocené projektové záměry, si bezpečnost a stabilitu dodávek zemního plynu dobře uvědomují. Vezměte si např. rakouský energetický koncern Energie AG Oberösterreich, ten se rozhodl a začne v roce 2008 v Timelkamu provozovat největší plynovou a parní elektrárnu v zemi. Zařízení má stát přibližně 5,6 miliardy korun a ročně vyrobí 2400 gigawatthodin elektrického proudu. I E.ON připravuje plynovou elektrárnu na Slovensku a u nás ČEZ oznámil, že nejpozději do konce roku 2007 zveřejní, kde také i v ČR bude vybudována plynová elektrárna.

* A jaký je postoj českého plynárenství k tzv. vlastnickému oddělení výroby od dodávek energií, ke kterému se rozhodla Evropská komise?

Česká plynárenská unie s tím zásadně nesouhlasí. Nesouhlasí s tím ani desítka členských států, včetně Německa, Francie, Polska, Slovenska a dalších. Stejný názor vyplývá i ze závěrů konference evropského sdružení plynárenských společností EUROGAS. Vlastnické oddělení přepravní soustavy je v plynárenství velký a zbytečný experiment. Nejsou ověřeny přínosy takových kroků, ani vyhodnoceny nějaké skutečnosti. Pokud by opravdu došlo k jeho zavedení, bude efekt takových revolučních opatření pochybný vzhledem k omezenému počtu producentů plynu a zcela jistě s tím spojené náklady se promítnou do ceny plynu pro konečné spotřebitele.

* Když hovoříte o cenách, cena ropy jde opět nahoru, s ní i ceny zemního plynu. Rostoucí ceny obvykle snižují spotřebu. Platí to i u nás?

Ano, v posledních dvou letech je statisticky vykazován pokles celkové spotřeby zemního plynu u nás řádově o 2-3 %. K vyššímu snížení spotřeby došlo i v prvních měsících tohoto roku. K příčinám tohoto vývoje patří dlouhodobý mírný růst venkovních teplot a právě zcela jistě realizace různých opatření v dosahování úspor ve spotřebě. Dnes evidujeme v ČR již přes 2,8 milionu odběratelů zemního plynu a přestože se jejich počet stále zvyšuje, vliv venkovních teplot a úspor opravdu vedou k celkovému poklesu spotřeby. Proto hledáme a vytváříme podmínky pro nové příležitosti v odběru plynu, např. užití zemního plynu v dopravě, kogenerace, apod.

* Jak velkou spotřebu očekáváte od zemního plynu pro dopravu?

Spotřebu zemního plynu v letošním roce očekáváme kolem 4 mil. m3. Toto číslo určitě není přehnané, v Evropě jen za poslední rok vzrostl počet aut na zemní plyn o 22 procent, u nás dokonce o téměř 30 procent. Motory spalující zemní plyn začínají nacházet své uplatnění třeba i v konstrukci těžkých nákladních vozidel, ale nejvíce v oblasti městské a příměstské dopravy. Příkladem jde i RWE, které nakoupí více než stovku vozidel Opel Combo CNG, E.ON, PP, a.s., nebo třeba společnost Cheap Taxi v Praze. Ta se rozhodla nakoupit v pilotní fázi padesát automobilů Opel Zafira CNG. To není nic neobvyklého, v Berlíně takových taxi jezdí více než 800.

* Mají města možnost čerpat nějaké dotace nebo jiné výhody při zavádění těchto autobusů?

Usnesení vlády ČR z roku 2005 dokonce konkrétně ukládá ministru dopravy připravit určitá opatření a doporučuje hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení autobusů na plynový pohon. CNG autobus dnes může být pro provozovatele levnější až o 3,3 milionu Kč. Stát má program na podporu obnovy vozidel městské a linkové hromadné dopravy. Poskytuje dotaci 800 tisíc Kč na každý CNG autobus a navíc je možno využít dotace 2,3 milionu Kč na nízkopodlažní verzi. K tomu 200 tisíc Kč přispívají na každý autobus plynárenské společnosti.

* Kolik celkem pak může město ušetřit?

Dopravní podnik města Brna porovnal spotřebu autobusů poháněných zemním plynem a naftou a celková spočtená úspora nákladů pro jednu vozovnu v Brně za 12 let by činila až 170 milionů Kč. A to vycházel z platné spotřební daně na CNG, pokud vezmeme v úvahu současnou nulovou daň, skutečné úspory by byly ještě o 20 % vyšší. I Praha již začala s plynofikací v dopravě a má už plán využití alternativních paliv. Jezdí zde zatím jeden autobus a jeden svozový kuka vůz. Zpracovává se analýza, kolik by celá změna infrastruktury stála. Na radě hl. m. Prahy nedávno v rámci informace o obnově vozového parku Dopravního podniku hl. m. Prahy bylo sděleno, že uvažují o prvních 200 autobusech na CNG.

* Je tato problematika také zahrnuta v Zelené knize EU o městské dopravě?

Ano. Veřejná správa v 25 zemích EU doposud realizovala nákup asi 17 000 "zelených" autobusů, což je 33 % trhu. U nás byl letos v červnu schválen Národní program snižování emisí, v němž je mimo jiné uvedeno, že by od roku 2014 mělo každé čtvrté státní auto využívat buď hybridní pohon nebo alternativní palivo. Zemní plyn je a ještě dlouho bude nejvýznamnějším dostupným alternativním palivem.

* Zemní plyn pro dopravu je navíc osvobozen od spotřební daně, ale od 1. ledna 2008 se zavádí ekologické daně na zemní plyn pro topení ve výši 30,60 Kč na MWh pro velké odběratele. Domácnosti budou ještě od daně osvobozeny. Je to správné?

Chceme-li mít čistší životní prostředí, je zřejmé, že za to musíme zaplatit. Pro velké podniky je to ale bohužel nyní jen zdražení. Tím, že se zdraží výroba, zvýší se ceny výrobků, to se projeví i u koncových zákazníků, tedy domácností. Ekologická daň je tak také zasáhne. Pokud už taková daň musí být, jejím smyslem má být ochrana životního prostředí a ne pouze naplnění státní pokladny. Vládní koncept reformy ale s takovými kroky počítá až v její druhé a třetí fázi. Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že zemní plyn je tak přínosný pro životní prostředí, že by zasloužil celkové daňové zvýhodnění.