Zákoník práce: změny v placení přesčasů

Novela zákoníku práce vyslyšela výtky odborů i zaměstnavatelů. Firmy budou například znovu moci zaměstnávat mladistvé na osmihodinovou pracovní dobu. Pokud nebudou mít zakázky nebo jich bude moc, mohou přizpůsobit mzdy svých zaměstnanců. A manažerům práci přesčas už předem zahrnout do mzdy.

Zákon ještě není schválený. V úterý byl teprve postoupen Senátu. Pokud projde, musí jej ještě podepsat prezident. Stihne-li to v prosinci, bude účinný už od ledna 2008.

Mladí mohou dělat 8 hodin

U zaměstnanců mladších 18 let se zvýší hranice délky pracovní doby zpět na 40 hodin týdně namísto současných 30. Maximální délka směny se prodlužuje ze šesti na osm hodin.

Novela tak vyšla vstříc zaměstnavatelům i mladistvým, kteří si chtějí přivydělat především v létě formou brigád. Pro zaměstnavatele je problém přizpůsobovat rozvrh směn, komplikace vznikají i v době praxí na učilištích.

Prodloužení pracovní doby mladistvým vítá Unie malých a středních podniků. "Nejlepší by bylo limit úplně zrušit," říká její předseda David Šeich. Opodstatněnost nového ustanovení připouští Marcela Kubínková z Českomoravské konfederace odborových svazů. "Ukazuje se, že současná právní úprava často vede k tomu, že zaměstnavatelé odmítají mladistvé zaměstnávat," říká. O vhodnosti čtyřicetihodinové týdenní pracovní doby pochybuje spíše z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Přesčasy v základní mzdě

Zaměstnavatelé budou mít možnost sjednat s manažery (vedoucími zaměstnanci) mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Její maximální hranice je 150 hodin v jednom kalendářním roce. Platí to pouze pro soukromý sektor.

Novela tak částečně zavádí, co nový zákoník práce zrušil. Před rokem 2007 však bylo možné zahrnout práci přesčas do mzdy u všech zaměstnanců.

Tato praxe byla podle Marie Janšové z advokátní kanceláře Glatzová & Co velmi rozšířená a zrušení možnosti zahrnout přesčasy u mnoha zaměstnavatelů znamenalo enormní nárůst mzdových nákladů. "V mnoha případech totiž zůstává zaměstnancům vyšší mzda, která byla v minulosti sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas, a vedle toho jsou jim nově zvlášť propláceny přesčasové hodiny," vysvětluje.

U vrcholových manažerů není práce přesčas nárazová a je složité zajistit, aby ji pro každý případ nařizoval zaměstnavatel, protože vyvstává neočekávaně.

Podle odborníků se ustanovením částečně zjednoduší administrativa při vyúčtování mzdy vedoucích pracovníků. Zaměstnavatele to však nezbavuje povinnosti práci přesčas evidovat. "V okamžiku, kdy zaměstnavatel zjistí, že manažer již vyčerpal stopadesátihodinový limit, musí s ním případnou další práci dohodnout a zaplatit stejně jako ostatním zaměstnancům," zdůrazňuje Marcela Kubínková. To znamená, že musí zaplatit mzdu plus příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku. Nebo se místo příplatku se zaměstnancem dohodne na poskytnutí náhradního volna.

Pružnější pracovní doba

Pokud bude najednou práce více nebo se jí naopak nebude dostávat, budou moci firmy pracovníkům zavést konta pracovní doby. Dosud k tomu zaměstnavatel potřeboval individuální souhlas zaměstnance. Podle novely už ne.

Zavedení konta umožní zaměstnavateli mimo veřejný sektor pružně rozvrhnout pracovní dobu podle skutečné potřeby. "Po dobu takzvaného vyrovnávacího období bude moci zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci dle potřeby a po tuto dobu mu vyplácet stálou mzdu. Ta musí činit minimálně 80 procent průměrného výdělku," říká advokát Robert Scigiel.

Podmínka souhlasu s kontem pracovní doby je problematická. "Především není jasné, jaké důvody by zaměstnance měly vést k tomu, že bude dobrovolně akceptovat nevýhodné rozvržení pracovní doby," říká Scigiel.

Odstupné nezíská každý

Novinky v odstupném nahrávají spíše zaměstnavatelům. Pokud dnes zaměstnanec ze zdravotních důvodů končí pracovní poměr, náleží mu odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. A to i v případech, kdy si úraz zavinil sám, třeba v opilosti.

Nově zaměstnavatel nebude muset odstupné vyplácet, pokud se zprostí odpovědnosti. Stačí prokázat, že pracovník porušil bezpečnostní předpisy nebo byl opilý. "To ustanovení je logické. Proč by měl zaměstnanec nárok na odstupné po pracovním úrazu, který si způsobil sám svou nezodpovědností!" říká David Šeich.

Pokud je zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu či pro nemoc z povolání převeden na jinou, hůře honorovanou práci, zaměstnavatel mu nebude dávat doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku. Protože pracovník získá náhradu z pojistného. "Není důvod, aby měl zaměstnanec nárok na dvojí náhradu," říká Iva Hromková z advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Podle Marcely Kubínové je toto opatření ve prospěch zaměstnanců. "Zaměstnavatelé se dosud chovali tak, že než aby vypláceli dvojí doplatek, snažili se rychle ukončit pracovní poměr z jiných než zdravotních důvodů," vysvětluje.

Ostatní, spíše technické novinky v zákoníku, neznamenají pro firmy podstatné změny.

Co přináší novela

Možnost zaměstnat mladistvé na osm hodin denně.
Pružnější využití pracovní doby při přebytku či nedostatku práce.
Snížení odstupného při úrazu, pokud si ho zaměstnanec přivodil sám.
Práci přesčas půjde u manažerů zahrnout do mzdy. Zdroj: HN