První rychlovlaky vyjedou z Prahy do Mnichova

První vysokorychlostní vlak v Česku projede po trati mezi Prahou, Plzní, Domažlicemi a bude pokračovat přes Cham do Mnichova. Celou cestu má urazit za tři a čtvrt hodiny.

Oproti původním představám přitom nepůjde o čistě vysokorychlostní trať, kde jezdí jen speciální vlaky rychlostí kolem 300 km/h, jako je tomu u francouzského TGV, ale o trať zmodernizovanou, na níž bude možné jet rychlostí kolem 200 km/h.

"Přesto to bude první vysokorychlostní trať v Česku. Z jednání skupiny, kde jsou zástupci českého a bavorského ministerstva dopravy, by do konce roku mělo vyplynout, kudy přesně trasa povede. Už nyní jsme se dohodli, že se tratě z Německa a Česka protnou v příhraničním městě Furth imWald za Domažlicemi," říká náměstek ministra dopravy Petr Šlegr (Strana zelených).

Z Plzně až dvoustovkou

To je pokrok. Až donedávna totiž česká i německá strana plánovaly vést vysokorychlostní tratě tak, že by se nikdy nepropojily.

Podle aktuálních plánů by tuto trať měl stát začít stavět po roce 2016, kdy dokončí stavbu zbývajících dvou železničních koridorů: z Prahy do Plzně a Chebu a z Prahy přes České Budějovice do Rakouska.

V roce 2016 už bude hotový úsek mezi Prahou a Plzní. Jeho součástí bude téměř čtyřiadvacetikilometrový tunel mezi Prahou a Berounem, ve kterém budou moct vlaky jezdit přes 250 km/h. V části mezi Berounem a Ejpovicemi zůstane zmodernizovaná trať "jen" pro rychlost do 130 km/h. Vlaky pak zrychlí znovu před Plzní. Celá tato trasa přitom bude společná jak rychlovlakům, tak i klasickým rychlíkům. "Samozřejmě to není pravá vysokorychlostní trať, ale je to taková první vlaštovka," řekl šéf Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.

Podobně tomu bude i za Plzní. Zatímco modernizovaný koridor povede vesměs po jednokolejné trati do Chebu, rychlovlaky už tudy nepojedou, ale vyrazí z Plzně směrem na Domažlice, Regensburg a Mnichov, kde se napojí na evropskou síť rychlostních železnic. "Mezi Plzní a Domažlicemi bude potřeba postavit několik nových přeložek trati tak, aby tu vlaky mohly dosáhnout rychlosti 200 km/h," říká náměstek Šlegr.

Teprve po dokončení této vysokorychlostní větve by se mělo začít stavět vysokorychlostní spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. "Zde již může být rychlost projektovaná na 300 km/h. Tak, aby se jízdní doba dostala pod jednu hodinu," říká Šlegr. Dnes jede vlak mezi Prahou a Brnem téměř dvě a půl hodiny. Pro srovnání: Včera Britové otevřeli zrekonstruované londýnské nádraží St. Pancras, ze kterého budou vyjíždět rychlovlaky do Paříže. Pětisetkilometrovou cestu mezi Paříží a Londýnem zvládnou za dvě hodiny a pár minut. Před cestujícími z Prahy do Brna mají ještě 20 minut náskok.

Konec blokování území

Minulý týden začali projektanti zpracovávat detailnější studie, kudy nakonec vysokorychlostní tratě povedou. "V polovině roku 2008 by mělo být jasno, kde se má kvůli koridorům držet blokace v územním plánu a kde už nebude potřeba," říká náměstek Šlegr. Stát totiž až dosud počítal s vedením vysokorychlostních tratí v několika variantách. Starostům řady obcí vadilo, že jim blokace zhruba 600metrového pásu budoucí, navíc nejasně určené trasy zastavila rozvoj obcí na několik let.

"Teď je už vcelku jasné, že spojení mezi Prahou a Brnem povede přes Vysočinu a ne horem přes Pardubice," říká Šlegr. Navíc i pás vymezený pro vysokorychlostní trať se po dostavbě tratě značně zúží.

"Z německého příkladu je zřejmé, že vysokorychlostní trať zabere na šířku 25 metrů. Dálnice potom rovných 75 metrů," řekl na včerejší konferenci o vysokorychlostní železnici v Česku a ve světě Ignacio Barrón, z Mezinárodního železničního sdružení.

Na celém světě dnes jezdí rychlovlaky po celkem 9430 kilometrech projektovaných na rychlost vyšší 250 km/h. Dalších 1300 kilometrů se staví. Do patnácti let se vysokorychlostní síť ve světě rozšíří na více než třicet tisíc kilometrů.