Azurová přívětivost

 
Snímek: TRENTINO (SAN MARTINO DI CASTROZZA)

Nejvěhlasnější italská lyžařská centra jsou usazena mezi čtyřtisícovkami regionu Aosta při hranicích s Francií a Švýcarskem. Zde najdeme velké areály se stovkou a více kilometrů tratí jako Cervinia, Courmayer nebo Monterosa Ski. Čeští lyžaři je ovšem v příliš velké míře nenavštěvují, protože dávají přednost srovnatelně vzdáleným francouzským střediskům.
Větší pozornosti se díky loňské zimní olympiádě může těšit Sestriere s řetězcem dalších středisek, spojených do kompletně provázané houpačky zvané Mléčná dráha (Via Lattea). Nabízí největší italské safari se 400 kilometry tratí, převážně v modřínových lesích a částečně na bezlesých pláních. Je však také jednou z nejjižnějších alpských oblastí.

Kanony vždy připraveny
Mnohem oblíbenější jsou italská střediska na severovýchodě země - v Dolomitech nebo v údolí Valtellina. Neohromí sice nejvyššími alpskými štíty, zato sympatickým fluidem kouzelně tvarované krajiny, přívětivostí a ochotou hostitelů, pečlivými službami a v neposlední řadě i typickým italským počasím - azurovou oblohou, z níž padá sníh poněkud nepravidelně... Proto se tady už před lety vybavili sněžnými děly, která dnes v součtu pokrývají více než devadesát procent sjezdovek, ale mnohde i úplně všechny.
To jim může většina sousedů ještě dlouho závidět a je typickým jevem posledních let, že ještě než u nich pořádně "napadne", v Itálii už bývá většina tratí otevřena. Bezkonkurenčně spolehlivá jsou v tomto ohledu střediska Kronplatz, Obereggen, Alta Badia nebo Val di Fiemme v Dolomitech.

Co budete pít?
Itálie vede i na poli bezpečnosti lyžování. Děti do čtrnácti let lyžují povinně v přilbě, a zájem o nejmenší členy rodiny je znát i z ceníku skipasů: běžně je mají až do osmi let zdarma.
V Itálii se určitě nevyhnete útulné horské boudě na sjezdovce, která vás zmámí posezením na sluneční terase. Během usrkávání kultovního bombardina pak nejlépe pochopíte, co je na italském lyžování tak lákavé.

S lyžemi po Evropě
Pro čtenáře IN magazínu jsme připravili podrobné lyžařské průvodce Švýcarskem, Českem, Itálií, Rakouskem, Francií a Slovenskem. Po úvodních dílech, v nichž jsme navštívili Švýcarsko a Česko, se dnes zaměřujeme na Itálii, 5. prosince navštívíme Rakousko.

Adamello Ski: na ledovci i v údolí
Passo Tonale patří k nejznámějším lyžařským pojmům Itálie. Od loňska je už jen jednou částí velkoryse rozpřáhnuté oblasti, zahrnující areál nad městečky Ponte di Legno a Temú. Ta jsou s průsmykem Tonale spojena zhruba šestikilometrovou kabinkovou lanovkou.
Samotné Tonale, horský průsmyk s desítkami hotelů, je zajímavé hlavně tím, že přímo k hotelům přiléhají lanovky se sjezdovkami, a to na jižním i na protilehlém severním svahu, završeném pěkným malým ledovcem. Jistota sněhu na ledovci je dalším důvodem obliby tohoto střediska. Větší část lyžařského areálu nicméně pokrývá zmíněný jižní svah s přehlednými, ale až na pár výjimek trochu monotónními sjezdovkami. Na jaře bývají sněhově problematické, a tak většina lyžařů okupuje ledovec. Ten má široký carvingový svah prudšího sklonu, špičková je pak černá sjezdovka Paradiso z ledovce na Tonale.
Výborné jsou severní tratě níže položeného střediska Ponte di Legno (1257 m). Nemají sice tak vysokohorskou kulisu, ale upoutají velmi atraktivním profilem. Zdejší svah při propojování celé oblasti ožil čtyřmi novými lanovkami, které spojují vrchol S. Giulia (1860 m) s obcí Tem`u. Čerstvě zbudované sjezdovky i ty dosavadní oslovují především sportovněji orientované lyžaře. Nová čtyřsedačka z údolí a dvě starší lanovky výše přivezou lyžaře na perfektně vysněžované tratě kvalitních parametrů. Hřebínek vpravo protínají závodní černá a červená, ten vlevo pak černá sjezdovka s několika mírnějšími i užšími úseky. Pohodový carving lze provozovat podél vleku Angelo, který dosahuje nejvyššího bodu střediska (2120 m). O nic slabší není ani návrat do údolí - plnotučná červená s dostatkem prostoru pro sportovní oblouk. Vedle "dobrého kopce" nabízejí údolní střediska ve srovnání s čistě hotelovým Tonale i přirozenější atmosféru.
Marné není Tonale ani pro freeridery. Z ledovce Presena vede postranním severním žlabem středně náročný sjezd s převýšením přes 1100 m až do průsmyku, přičemž zpestřením je pěší průchod tunelem. Na tuto trasu se lze napojit také prudším svahem přímo od stanice kabinkové lanovky Paradiso. Nejdelším podnikem je trasa z ledovce údolím Marcanelo, která vyúsťuje až v Ponte di Legno (poslední úsek je však dosti plochý). Po lyžování se lze vyžít v bazénu v Ponte di Legno, bruslením nebo návštěvou baru. Obzvlášť Ponte di Legno je příjemným horským městečkem s atmosférou.
www.adamelloski.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1121 - 3016 m
Sezona: polovina listopadu - začátek května
Sjezdovky: 100 km
Běžecké tratě: 40 km
Přepravní kapacita: 45 600 osob/h
Vleky: 7x vlek - 10x sedačka - 9x sedačka krytá - 1x kabinka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 33 - 159 eur, děti (8 - 16 let) 1 den - 6 dní: 21 - 125 eur

Doprava
Autem: Praha - Tonale (směr Mnichov, Brennerpass) 775 km, 7 h 40 min.
Brno - Tonale (směr Vídeň, Brennerpass) 827 km, 10 h
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope). Z letišť jezdí pravidelné nízkonákladové autobusy. www.trentinoviaggi.net  

Kde se ubytovat
Hotely*** (Bleis, Edelweiss): 40 - 46 eur/os./noc; 44 - 73 eur/noc/polopenze (www.hotelbleis.com , www.hotel-edelweiss.it)

Aprés-ski
* veřejný bazén (Ponte di Legno - vstup se skipasem zdarma), bruslení (Tonale, Ponte di Legno),
* paragliding, jízda na skútru, sáňkování

Obereggen: lyžování ve dne i v noci
Trochu netradičním střediskem jihotyrolských Dolomit je Obereggen. Tvoří jej totiž prakticky jen hotely, což v tomto kraji nebývá zvykem. Není sice typickou vesnicí s úhlednými statky a penziony, ale ani nevzhlednou betonovou zástavbou. Na úpatí mohutného dolomitického masivu Latemar leží ve výši 1550 metrů moderní, střídmé hotelové a sportovní středisko. Dvě expresní lanovky - kabinková a sedačková - jej spojují s rovněž moderním lyžařským areálem s 50 kilometry sjezdovek.
Ten nese podle dominantního masivu název Ski Center Latemar. Je roztažen po několika hřebíncích, protkán středně prudkými sjezdovkami carvingového střihu a velmi kompaktně spojen lanovkami. První pěkný sjezd čeká hned po výjezdu lanovkou z Obereggenu a po krátkém lehkém přejezdu k hospůdce Absam se nabízí další carvingová porce. Takto lze pokračovat k hotelové vesničce Pampeago, ležící uprostřed terénní mísy, kterou protíná nejbohatší spleť sjezdovek včetně sportovních. Cestuje se zde pohodlně, převážně rychlými sedačkami. Jedinou výjimkou je krátký vrcholový vlek ke kótě Pala di Santa (2500 m), který se však za menší komfort při výjezdu odmění výhledem a širokánskou carvingovou sjezdovkou, níže pak s dost prudkým dojezdem.
Aby bylo lyžařské turné po areálu úplné, je třeba ještě překonat jeden hřeben a po další bezlesé pláni sklouznout k chatě Gardoné, kam vede kabinka ze střediska Predazzo v údolí Fiemme. O sněhovou jistotu od začátku prosince až do Velikonoc pečuje úctyhodná artilerie sněžných děl, která pokrývají 97 procent plochy sjezdovek. Nedaleko Obereggenu leží další lyžařské středisko v průsmyku Karrerpass, jehož kulisou je z jedné strany Latemar a z druhé podlouhlý hřeben Rosengartenu. Jak v Obereggenu, tak na Karrerpassu platí skipas Dolomiti Superski.
Obereggen coby účelná ubytovací vesnička samozřejmě skýtá i další sportovní vyžití: běžkování, sáňkování nebo zimní procházky. A komu denní lyžování nestačilo, může třikrát týdně vykrajovat oblouky při umělém osvětlení na domovské trati Obereggenu - Oberholz. Co se týče nočního lyžování, je to jedna z nejdelších sjezdovek v celých Dolomitech.
www.obereggen.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1550 - 2500 m
Sezona: začátek prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 50 km
Běžecké tratě: sjedete-li do některého z okolních údolí, dostanete se do běžeckého ráje se stovkami kilometrů běžeckých tratí. V údolí Val di Fiemme se běhá slavná Marcialonga, megaarénu pro lyžaře-běžce nabízí Passo Lavaze, Nova Ponente a Monte San Pietro.
Přepravní kapacita: 35 000 osob/hod.
Vleky: 2x kabinka, 5x krytá sedačka, 4x expresní sedačka, 1x sedačka, 1x vlek
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 33 - 169 eur, děti 1 den - 6 dní: 23 - 118 eur

Doprava
Autem: Praha - Obereggen (směr Mnichov, Brennerpass) 680 km, 6 h 30 min.
Brno - Obereggen (směr Vídeň, Brennerpass) 733 km, 7 h 45 min.
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope). Z letišť jezdí pravidelné nízkonákladové autobusy. www.svedtirol.info/doprava  

Kde se ubytovat
Hotely**** (Peter): 65 - 110 eur/os./noc (www.hotel-peter.it )
Hotely*** (Obereggen, Regglbergerhof): 57 - 103 eur/os./noc s polopenzí (www.hotel-obereggen.it , www.regglbergerhof.com )

Aprés-ski
upravované cesty pro sáňkaře, noční lyžování (včetně otevřených barů), upravované zimní cesty pro pěší nebo vyhlídkové lety helikoptérou (od 55 eur na osobu).

Eisacktal: omamné kouzlo Vánoc
Mohutné údolí řeky Eisack bylo působením živlů vymodelováno do takové hloubi, že okolní dvouapůltisícové kopce vynikají coby horští obři. Jejich sjízdné převýšení totiž značně překračuje tisícimetrovou metu, a doslova si tak říká o jedinečné parametry sjezdovek. Na dně údolí pak leží Brixen, jedno z učebnicových míst české historie.
Nejvýznamnějším skicentrem údolí je bezlesá planina Plose, jejíž jihovýchodní svahy po celé šíři protkalo několik sedačkových lanovek a husté klubko červených sjezdovek. Kromě toho je Plose také velkolepým rozhledovým balkonem na rozeklané Dolomity na jihu a ledovce Zillertálských Alp na severu. Dolů do údolí pak odtud spadá jedna z unikátních tratí - Trametsch. Její start se nachází u horské boudy Plose (2447 m) a končí bezmála o 1400 výškových metrů níže, přičemž se vine severozápadním, středně prudkým a zalesněným svahem. Svou devítikilometrovou délkou je nejdelší v Jižním Tyrolsku a profilem jednou z top tratí Dolomit.
Přes údolí se zdvihá sněhová homole Gitschberg (2512 m), jež od příští sezony vytvoří novou houpačku s opodál ležícím areálem Jochtal. Nejostřeji klopené sjezdovky vedou ze samotného vrcholu Gitschberg, dále se terén krotí do lehké modré a na hranici lesa se opět svižně propadne. Dojezd do údolní vísky Meransen je už velmi pozvolný.
Hned na samém počátku lyžařské sezony objevíte v Brixenu to nejkouzelnější - vánoční trhy. Město se rozsvítí neonovými ozdobami, rozbíhajícími se ulicemi a uličkami směrem k periferii. Přítomným poutníkům šeptají, že se chystá narození Krista. A vedou je krevním systémem města až k samotnému srdci všeho dění - k brixenskému historickému náměstí. Návštěvník tam nepozorován vpluje a během chviličky je okysličen kouzlem Vánoc, až se mu z toho hlava motá.
Stánky nabízejí všelicos, jen ne kýče. Můžeme tu nakoupit hlavně to, co vyrobily místní ruce z místních zdrojů. Stačí ale jen pobýt. Vnořit se do směsice vůní kadidel a svařeného vína, naslouchat hemžení, pozorovat děti na kolotoči, porovnat se s tělem brixenského dómu, který vše s velebným klidem pozoruje jako král vítězné šachovnice. Vše kolem, nejen to svařené víno, vám roztáhne ústa do úsměvu.
www.eisacktal.info  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1067 - 2507 m
Sezona: začátek prosince - začátek dubna
Sjezdovky: 85 km
Běžecké tratě: 75 km
Přepravní kapacita: 40 tisíc osob/h
Vleky: 16x vlek - 8x sedačka - 1x sedačka expres - 2x sedačka krytá - 4x kabinka - 1x visutá kabinka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 33 - 175 eur, děti 1 den - 6 dní: 23 - 123 eur

Doprava
Autem: Praha - Brixen (směr Mnichov, Brennerpass) 630 km, 5 h 50 min.
Brno - Brixen (směr Vídeň, Salcburk, Innsbruck) 680 km, 7 h

Kde se ubytovat
Hotely*** (Monschein ve Sterzingu, Alpenhof v Ratsings): 42 - 65 eur/os./noc s polopenzí (hotelmondschein.it, www.alpenhotels.it )

Aprés-ski
diskotéky, bruslení a curling, túry na sněžnicích a upravované zimní turistické trasy pro pěší, jízda s koňským spřežením

Via Lattea: porce pro nenasyty
Největší lyžařský areál Itálie je příhodně pojmenován podle oblíbeného nočního nebeského úkazu - Mléčné dráhy (Via Lattea). I jeho hvězdičky-střediska jsou shluknutá do kompaktního bílého (sněžného) pásu, kterým můžete putovat bez sundání lyží na takové vzdálenosti, že byste se možná ani večer nestihli vrátit. Nejznámějším reprezentantem Mléčné dráhy je Sestriere, hostitel alpských disciplín zimní olympiády 2006.
Tuto ne moc vzhlednou hotelovou stanici ve 2000 metrech vybudoval ve 30. letech 20. století automobilový magnát Agnelli. Nejprve pro kratochvíli své rodiny a později jako místo odborové rekreace pro své zaměstnance. Tehdejší dobu dodnes připomínají dva kulovité věžáky, k nimž přibylo mnoho dalších ubytovacích komplexů "francouzského" střihu.
Chapadla sjezdovek se roztahují po vrcholcích Monte Sises (2600 m), Motta (2823 m), Fraiteve (2701 m) a Colle Bercia (2290 m) a svými konečky zasahují až na francouzské území (Montgenévre). Rozsahem tak směle konkurují francouzským velikánům. Oblast však není vůbec chudší o typicky italské devizy - nižší ceny a precizní péči o sjezdovky. Vysoké procento "nekonečných" červených sjezdovek, vinoucích se po pláních i v modřínových lesích, nejvíce osloví náročnější lyžaře, kteří toho rádi "hodně" najezdí.
Sportovnější jezdci se vyžijí na prudkých sjezdovkách nad hotelovou stanicí Borgata nebo v Sansicariu, romantičtější povahy se mohou "schovat" do příjemně ospalého Claviere. Celou Mléčnou dráhu od Sestriere až po Montgen`evre stihnete projet během dne sotva jedním směrem, pro lyžaře-průzkumníky je tedy lepší ubytovat se kdesi "uprostřed" pavučiny tratí, odkud mohou vyrážet pokaždé do různých středisek.
www.vialattea.it  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1360 - 2823 m
Sezona: prosinec - duben
Sjezdovky: 400 km
Běžecké tratě: běžkaři si mohou zkusit olympijské tratě v Pragelatu (okruh 7,5 km). Další možnosti: Sestriere - Monterotta-Soleil Boeuf: 8 km, Claviere - Montgen`evre: 16 km
Přepravní kapacita: 113 tisíc osob/h
Vleky: 41x vlek - 38x sedačka - 5x kabinka - 1x visutá kabina
Skipas: dospělí 6 dní: 175 eur, děti roč. 2000 a mladší zdarma

Doprava
Autem: Praha - Sestriere (směr Mnichov, Bregenz, Milán): 1080 km, 11 h
Brno - Sestriere (směr Vídeň, Graz, Benátky, Milán): 1215 km, 12 h 15 min.
Letadlem: Praha - Milán (1 h 30 min.), dále busem (3 h)

Kde se ubytovat
Hotely*** (Il Fraitevino, Biancaneve): 45 - 90 eur/os./noc se snídaní; 70 - 95 eur/os./noc polopenze (www.hotelilfraitevino.it , www.newlinehotels.com ). Oba v Sestriere.

Aprés-ski (Sestriere)
* bazén
* fitness centrum Olimpika: sauna, masáže, squash
* sportovní centrum: tenis, malý fotbal

Sella Ronda: úžasné srdce Dolomit
Vlastně to není středisko v pravém smyslu slova - je to už legendární okruh, spojující hned čtyři lyžařské oblasti v centru Dolomit, samy o sobě dost rozsáhlé. Celková pavučina sjezdovek měří 510 kilometrů.
Atraktivitu všech středisek na Sella Rondě tvoří několik magnetů. V první řadě všechny leží v srdci divukrásných Dolomit a ty nejhezčí skalní skvosty se tyčí právě zde. Po celé obří síti sjezdovek lze celkem snadno přejíždět do sousedního a klidně i vzdálenějšího údolí na stále nové a nové sjezdovky. A tím největším magnetem je samo putování okolo rozložitého masivu Selly, po němž je safari pokřtěno.
Dávným předobrazem dnešní Sella Rondy prý bylo navštěvování příbuzných v sousedních údolích, na prahu 20. století pak údajně okruh zdolal jakýsi Peter Böttl. To asi inspirovalo tvůrce lyžařských areálů, aby jednotlivé lanovky a vleky propojili do uzavřeného okruhu.
Sella Ronda je v první řadě vyhlídková atrakce. V plném lesku se vám předvede ledovec na nejvyšší hoře Marmoladě, pyramida Piz Boe, skalní komín Sassongher či trojzubec Sasso Lungo a Sasso Piatto, přičemž obkroužíte ten nejrozložitější ze všech dolomitských masivů: skupinu Sella. Lepší podívanou sotva najdete! Pak je to malé orientační dobrodružství - ano, opravdu malé a velmi usnadněné všudypřítomným značením -, a na třetím místě následuje lyžování.
Trasa hlavního okruhu vede (až na jedinou výjimku v Arabbě) po lehkých, modrých nebo červených tratích, aby ji zvládli i začátečníci. Znalejší jezdec má přitom dost příležitostí z nich odbočit i na mnohem zajímavější sjezdy. Svou stopu můžete zanechat na legendárních tratích Světového poháru ve Val Gardeně a v Alta Badia.
Celodenní okruh zvládne průměrný lyžař díky expresním lanovkám, z nichž velká část není starší než pět let, za tři hodiny. Zbývající čas může věnovat zajímavějším sjezdovým pasážím nebo posezení na venkovních terasách četných hospůdek. Nejvhodnější dobou k výletům je vedlejší sezona (Sella Ronda je vysněžována prioritně, v provozu je tedy skutečně téměř po celou sezonu). Ve střediscích bývá volněji a hlavní tahy nejsou přespříliš vytížené. Šikovným dnem jsou také soboty, kdy týdenní hosté odjíždějí a noví ještě nelyžují.
www.dolomitisuperski.com  

Doprava
Autem: Praha - Arabba (směr Mnichov, Brennerpass) 700 km, 7 h
Brno - Arabba (směr Vídeň, Brennerpass) 755 km, 8 h 20 min.
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope). Z letišť jezdí pravidelné nízkonákladové autobusy. www.trentinoviaggi.net  

Sulden: na oběd k Messnerovi
Pokud se chcete při dovolené schovat na konec světa, jeďte do Suldenu. Nehlomozí tu dopravní ruch ani sem nejezdí sjezdařští chrti. Vyjde-li počasí, nabijete se energií úchvatného horského amfiteátru, v opačném případě - a vichr v těchto polohách výjimkou není - vezmete dočasně zavděk zdejšími atrakcemi. Mezi ty nejméně všední patří jačí farma a restaurace Reinholda Messnera, horolezce se "zeleným" srdcem. Slavný Jihotyrolan tu má i menší "ledové" muzeum.
Sulden (1900 m) je poměrně malé hotelové středisko pod téměř čtyřtisícovým horským velikánem Ortlerem (3905 m). Sjezdařské tratě jsou soustředěné na třech okolních svazích, plně propojených po přejezdových cestách i skibusem. Z okraje Suldenu vyráží mohutná a panoramaticky prosklená visutá lanovka - jedna z největších na světě - k horské stanici Schaubachhütte (2610 m). Odtud pokračuje krytá čtyřsedačka plochým svahem se spletí odpočinkových modrých tratí k útulné, ale bytelné dřevěné chatě Madritschhütte (2820 m). Od ní vedou strmě vzhůru dvě čtyřsedačky až do výše 3250 m, odkud je úžasný výhled do celé suldenské kotliny, sevřené vrcholy Königspitze, Zebru a Ortler. Mezi lanovkami se klikatí středně náročné sjezdovky i boulový svah. Zpět do údolí vede od mezistanice Schaubachhütte členitá užší cesta i freeridový itinerář, náročnější off-piste prochází od Madritschhütte kaňonem a ústí na údolní sjezdovku.
Přímo z centra Suldenu šplhají ještě dvě dvousedačky po vzájemně protilehlých svazích Kanzel a Langenstein. Ačkoliv jsou tu "jen" modré a červené sjezdovky, nejedná se o žádné loučkaření - na slalomáku v Langensteinu trénuje místní ski klub. Přestože ledovce ustoupily natolik, že žádná ze sjezdovek už neleží na věčném sněhu, díky nadmořské výšce tady sezona nezřídka začíná už koncem října a vždy končí na přelomu dubna a května.
www.ortler.it  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1900 - 3250 m
Sezona: začátek listopadu - začátek května
Sjezdovky: 40 km
Běžecké tratě: 7 km
Přepravní kapacita: 14 tisíc os./hod.
Vleky: 1x vlek - 4x sedačka - 2x sedačka krytá - 2x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 30,50 - 153 eur

Doprava
Autem: Praha - Sulden (směr Mnichov, Innsbruck) 640 km, 7 h 15 min.
Brno - Sulden (směr Vídeň, Innsbruck) 766 km, 8 h 30 min.
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope).

Kde se ubytovat
Hotely**** (Sporthotel Paradies): 69 - 112 eur/os./noc (www.sporthotel-paradies.it )
Hotely*** (Parc, Bambi): 55 - 95 eur/os./noc s polopenzí (www.parc-hotel.it , www.hotelbambi.com)

Aprés-ski
Muzeum Reinholda Messnera, 2km sáňkařská dráha, ledolezení

Val di Fassa: každý den jiné centrum
Známé údolí v srdci italských Dolomit vlastně nemá žádnou příliš velkou lyžařskou oblast, a přesto je jedním z nejnavštěvovanějších koutů Dolomit. Je to důkaz toho, že v Itálii se lyžaři nehoní jen za kilometry tratí, nýbrž si jezdí užívat. Kvalita lyžařského menu rozmělněním sjezdovek do několika oblastí nijak netrpí, jen není soustředěno na velkém podnose s desítkami propojených lanovek.
Kdo nechce jezdit po stejných sjezdovkách dvakrát, musí každý den změnit lyžařské centrum - a to tu dělají skoro všichni. K tomu se naskýtá několik příležitostí v rodinných areálech Catinaccio, Buffaure a Alba či ve všestranném a rozsáhlejším areálu Belvedere - Col Rodella. Ten se nachází přímo na trase safari Sella Ronda, a zároveň je tedy tím nejrušnějším. Tento strategicky položený areál zabezpečuje lyžařům bohatý výběr sjezdovek i v přilehlých oblastech - údolí Gardena a Arabba jsou dosažitelná lanovkami přes jediný průsmyk. Další lyžařské arény (Tre Valli a Val di Fiemme) lze snadno navštívit po silnici. K oblasti Val di Fassa patří ještě středně velký areál Carezza, jehož sjezdovky se táhnou po úpatí horské skupiny Rosengarten až k průsmyku Carezza.
Sjezdovky okupují zpravidla luční terény do 2500 m n. m., ale neznamená to, že by neznaly ostřejší sklon. Povrchní dojem ovšem takový bývá - lehké a přehledné červené s převýšením 300 až 500 metrů skutečně převažují. Zato černé sjezdovky v Arabbě (Porta Vescovo), ve Val Gardeně (Ciampinoi) nebo v Albě di Canazei jsou nešizené a dlouhé, obvykle jsou však zároveň jedinými návratovými tratěmi do údolí, a tedy odpoledne přetížené.
Okolí masivu Sella soustřeďuje nejkrásnější i nejznámější vrcholy Dolomit: od Marmolady s ledovcovým polštářem přes tři "zuby" Sasso Lunga až po rozeklanou skupinu Rosengartenu. Věže Dolomit ční na všech světových stranách a zdejší lyžování má jednu z nejhezčích kulis vůbec.
Bezkonkurenční je k dokonalosti dovedené a ovládané zasněžování i úprava sjezdovek, hýčkavé jsou i rychle modernizované lanovky. Horských chat je jako všude v Itálii mnoho - bez siesty s capuccinem na vyhlídkové terase by zdejší lyžování bylo o dost chudší.
www.fassa.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1320 - 2423 m
Sezona: začátek prosince - začátek dubna
Sjezdovky: 120 km
Běžecké tratě: 50 km
Přepravní kapacita: 70 tisíc osob/h
Vleky: 16x vlek - 19x sedačka - 4x sedačka expres - 4x sedačka krytá - 5x kabinka - 5x visutá kabinka
Skipas: dospělí 1 - 6 dní: 35 - 182 eur, junioři (nar. po 1. 12. 1991) 1 - 6 dní: 25 - 127 eur

Doprava
Autem: Praha - Campitello di Fassa (směr Mnichov, Brennerpass) 750 km, 7 h 30 min.
Brno - Campitello di Fassa (směr Vídeň, Brennerpass) 800 km, 8 h 45 min.
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope). Z letišť jezdí pravidelné nízkonákladové autobusy. www.trentinoviaggi.net  

Kde se ubytovat
Hotely**** (Medil): 69 - 109 eur/os./noc polopenze (www.hotelmedil.com )
Hotely*** (Dolomites Inn): 43 - 60 eur/os./noc polopenze, 31 - 50 eur/noc se snídaní (www.dolomitesinn.com )

Aprés-ski
plavecký bazén (Canazei), bowling, wellness centra, zimní cesty pro pěší, bruslení, snow tubing

Folgarida-Marilleva: krásné počasí i rozhledy
Tato "dvojčata" se společným lyžařským areálem nabízejí jednu z mála italských možností ranního nástupu na sjezdovku přímo z postele. Sjezdovky samy o sobě náročnějšího lyžaře neuspokojí, ale díky tomu, že jsou přímo napojeny na tratě v Madonně di Campiglio, posunují se do vyšší ligy.
Jak napovídá jméno údolí (Val di Sole čili Údolí slunce), oblast je magnetem na pěkné počasí - a Brentské Dolomity, rámující horizont Madonny, zase na rozhledy. Ta obří rozeklaná hradba hor je vděčnou kulisou při jízdě lanovkou i během polední siesty, neboť s putováním slunce po obloze neustále mění svůj odstínový háv. Oblast se v posledních letech čile modernizuje. Letos se dočká nového nástupního bodu - z vesničky Daolasa bude možné vyjet kabinkou přímo do srdce areálu, a to rovnou z vlaku nově vybudované železnice z Trenta.
Ve skladbě sjezdovek v Marillevě i Folgaridě převládají ty méně náročné a přehledné. Nejrušnější místa v okolí Panciana a Malghet Aut jsou přesně taková - široké modré a červené sjezdovky pro opatrné klouzání i carvingové hrátky, za něčím ostřejším je třeba se vypravit mimo hlavní tahy. Náročná černá sjezdovka padá z vršku Orti nad Marillevou, další kvalitní slalomák míří do Folgaridy. Jedinou lanovkou se ovšem můžete přesunout do Madonny di Campiglio, světoznámého zimního letoviska, kde je lyžařská hostina ještě bohatší. Právě geniální propojení s Madonnou je trumfem, který sjezdařskou síť Folgaridy a Marillevy rozpíná na velice solidních 120 kilometrů.
Lyžařské terény má Madonna všude okolo sebe. Na jedné straně města vyjíždí moderní kabinky na skalní ostroh Pradalago (2100 m), na druhé pod skalní průsmyk Grost`e (2445 m). Z Pradalaga vede zpět do Madonny asi nejhezčí černá sjezdovka oblasti Amazonia. V okolí je také množství červených tratí. S Pradalagem sousedí ještě oblast 5laghi (pojmenovaná podle pěti malebných jezer): zde se nachází kromě jiného také slalomová trať pro závody Světového poháru. Na opačné straně města pod Passo Grost`e se rozkládají široké pláně modrých sjezdovek.
Zakoupíte-li si superskipas Skirama, otevírají se vám v dosahu další možnosti. Asi dvacet kilometrů směrem vzhůru z Marillevy objevíte průsmyk Tonale, necelou hodinu jízdy autem dosáhnete velmi příjemného střediska na Paganelle.
www.ski.it  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 900 - 2180 m
Sezona: začátek prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 50 km
Běžecké tratě: 47 km
Přepravní kapacita: 33 600 osob/h
Vleky: 5x vlek - 11x sedačka - 3x sedačka expres - 5x kabinka
Skipas: dospělí 1 - 6 dní: 30 - 146,5 eura, děti a mládež 1 - 6 dní: 24 - 116 eur

Doprava
Autem: Praha - Folgarida (směr Mnichov, Brennerpass) 755 km, 7 h 20 min.
Brno - Folgarida (směr Vídeň, Brennerpass) 810 km, 8 h 35 min.
Letadlem: Praha - Bolzano (Alitalia, přestup v Miláně nebo Římě - 4 h), Bergamo (SkyEurope). Z letišť jezdí pravidelné nízkonákladové autobusy. www.trentinoviaggi.net  

Kde se ubytovat
Hotely*** (Fantelli, Splendor): 46 - 75 eur/os./noc polopenze (www.hotelfantelli.com, www.splendorhotel.it )

Aprés-ski
bruslení, plavecký bazén a lázně, lezení v ledu, zimní vyjížďky na koních

Tauferer Ahrntal: skromnější jen rozlohou
Údolí s několika vesnicemi a dvěma středisky s dvacítkou kilometrů tratí. A k tomu ještě pár menších míst ve zpola zapomenutých větvích hlavního údolí. Zdálo by se, že Tauferer Ahrntal bude jedním z outsiderů lyžařského trhu, zvlášť když přímo sousedí třeba se špičkovým Kronplatzem. Navzdory své skromnější rozloze tu je ale lyžařský standard středisek hodně vysoko. Hosté zde najdou atmosféru nezkaženou masovým turismem, ale nemusí rezignovat ani na kvalitní zázemí.
Hlavním střediskem je Speikboden, rozkládající se ve východně orientované kotlině pod stejnojmennou horou. Dvacet kilometrů tratí neohromí, ale převýšení bezmála 1500 metrů dává tušit, že nejde o žádného drobečka. V hlavním kotli jezdí tři čtyřsedačky, kolem nichž stékají široké sjezdovky všech barev, z nichž přece jen jedna převažuje - červená. Tratě se rozbíhají do tří světových stran, takže lze podle libosti vyhledávat slunné nebo naopak stinné stráně. Nejvyšším dosažitelným bodem je vyhlídka Sonnklar (2400 m). Začíná tu nejdelší sjezd, který se nejprve širokým žlebem a později prudším svahem vydá do hlavního lyžařského kotle a odtud lesním průsekem až do údolí. Moderní přibližovací kabinka zařídí, abyste byli během několika minut zpátky na sjezdovkách.
O nic skromnější není ani nabídka sousedního Klausbergu, obývajícího kotlinu orientovanou pro změnu k severu. Po jejích stěnách se svažují pestré červené tratě, na jejím dně je na mírnějších svazích prostor pro pohodové ježdění. Tratě obsluhují dvě trojsedačky a jedna expresní čtyřsedačka, od níž pokračuje osmimístná kabinka ke kótě 2510 metrů, nazvané K2. Zde ležící červené a černé terény jsou tím nejatraktivnějším, co Klausberg může nabídnout: až tři kilometry dlouhé sjezdovky, slunečnou orientaci, výhledy a přitom nejvyšší sněhovou jistotu. Z údolí se do kotle vyjíždí kabinkou, pod kterou se klikatí dlouhá sjezdová cesta s několika "černými" variantami.
Děti se mohou učit lyžovat v údolí v obou zmíněných střediscích, kde je vždy malý vlek i krátký svah s lanovkou pro pokročilejší jezdce. Kromě toho jsou nad vesničkami Rein in Taufers a Weissenbach další vleky se cvičnými loučkami.
Tauferer Ahrntal je nejsevernějším jihotyrolským údolím, a díky tomu se dočkává sněhové nadílky častěji než třeba Dolomity. Sněhová mračna se totiž často zastaví o hraniční Zillertálské Alpy a dále na jih již neproniknou, ovšem Speikbodenu i Klausbergu ještě přisypou něco ze svého nákladu. Oproti severnějším, rakouským střediskům mají přesto znatelně více slunečního svitu.
www.tauferer.ahrntal.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 950 - 2510 m
Sezona: začátek prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 45 km
Běžecké tratě: 80 km
Přepravní kapacita: 26 tisíc os./hod.
Vleky: 1x vlek - 7x sedačka - 4x sedačka krytá - 3x kabinka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 30,5 - 157 eur, děti (do 16 let) 1 den - 6 dní: 22 - 109,5 eura

Doprava
Autem: Praha - Ahrntal (směr Mnichov, Brennerpass) 680 km, 6 h 50 min.
Brno - Ahrntal (směr Vídeň, Graz) 695 km, 8 h 10 min.

Kde se ubytovat
Hotely***s (Alphotel Stocker): 58 - 106 eur/os./noc s polopenzí (www.hotelstocker.com )
Hotely*** (Heini): 46 - 65 eur/os./noc s polopenzí (www.hotel-heini.com )

Aprés-ski
sáňkování, sněžnice, zimní pěší cesty, bruslení, výlety koňským spřežením, široká wellness nabídka včetně programů pro astmatiky

Bormio: ze svahů do lázní
Nemá pohádkové kouzlo jako Dolomity, ale šarm mu nechybí. Kamenné městečko prosáklo staletou historií a pro večerní procházku je oproti tradičním turistickým letoviskům příjemným zpestřením. Ani lyžařsky není Bormio žádný troškař - jeho svah nabízí převýšení 1800 metrů, a komu to nestačí, může navštívit sousedící areály v Santa Caterině, San Colombanu nebo v Livignu. A nakonec má Bormio ještě příjemné termální lázně. Navzdory tomu všemu zde nebývá moc rušno.
Kvůli mistrovství světa v alpském lyžování 2005 prošel zastaralý přepravní park střediska rozsáhlou a efektivní rekonstrukcí. Jejím výsledkem jsou velkokapacitní přibližovací kabinka a tři expresní a polstrované čtyřsedačky, které stačí obsáhnout celý prostor pavučiny sjezdovek na severním svahu Cima Bianca (3025 m). Ten bičují tratě, jež nejvíce oscilují kolem středu pomyslné stupnice náročnosti. Sjezdařskou lahůdkou je trasa z vrcholu Cima Bianca až do údolí, k branám Bormia. Nahoře se po širokém hřebeni táhnou mohutné a jen lehce skloněné sjezdové magistrály, z nichž už se ale občas oddělí nějaký ten prudší kousek. Hlavní proud tratí poté nabere na sklonu, a než se zanoří do lesa, rozvětví se v několik různorodých variant, z nichž jednou je i závodní trať pro sjezd mužů Stelvio.
Už výše oddělený vedlejší proud sjezdovek olíže členitý západní svah hory a lesem se protáhne až ke středu areálu - na hotelovou a restaurační mezistanici Bormio 2000. To zmíněná závodní sjezdovka ji zcela míjí a v prostorném lesním průseku klesá až na mezistanici Ciuk (1600 m), odkud dalšími dvěma "padáky" dosáhne údolí.
Aprés-ski v Bormiu čerpá z městských výhod, navíc má i lázeňský rozměr: rekonstruované termální lázně nedaleko centra využívají teplých pramenů kousek nad městem, které objevili už Římané, když tudy táhli napříč Alpami.
Každý jen trochu neposedný lyžař asi neodolá tomu, co mu nabízí region Alta Valtellina se společným skipasem, jehož je Bormio epicentrem. Po stránce infrastruktury i jistoty a kvality přírodního sněhu vede vysokohorský kotel s bezcelním střediskem Livigno (1816 m), obloženým po obou stranách přehlednými sjezdovými dálnicemi - výtečnými, ale i trochu monotónními. Jeho 115 kilometrů sjezdovek zpřístupňují většinou moderní sedačkové lanovky.
www.sib.bormio.it  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1225 - 3012 m
Sezona: začátek prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 50 km
Běžecké tratě: 12 km
Přepravní kapacita: 16 720 osob/h
Vleky: 4x vlek - 2x sedačka - 3x sedačka krytá - 2x kabinka - 1x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 33 - 157,5 eura, mládež 1 den - 6 dní: 28 - 112,5 eura, děti 1 den - 6 dní: 28 eur - zdarma

Doprava
Autem: Praha - Bormio (směr Mnichov, Ga-Pa, Landeck, Livigno) 670 km, 7 h 45 min
Brno - Bormio (směr Vídeň, Salcburk, Innsbruck) 800 km, 8 h 55 min.
Tunel do Livigna je zpoplatněn (cca 10 eur) a v noci uzavřen.

Kde se ubytovat
Hotely**** (Baita dei Pini) 70 - 100 eur/ os./noc polopenze (www.baitadeipini.com)
Hotely*** (Vallecetta): 53 - 85 eur/os./noc polopenze (www.vallecetta.it )

Aprés-ski
Lázně v centru Bormia nabízejí jak klasické lázeňské kúry, tak bazén sportovní i relaxační s masážními tryskami, vířivkou či vodopádkem - vše ve vodě 28 - 35 °C. Nechybí ani sauna, pára nebo fitness centrum. Letos tu vzniká ještě rodinný aquapark.
Vstupné na tři hodiny činí cca 16 eur, po 19. hodině večer 10 eur.
www.bormioterme.it

Radek Holub
Autor je redaktorem SNOW.CZ
Foto: Archiv SNOW