Jak se bydlí ve střední Evropě

Společnost GE Money udělala nedávno průzkum trhu s byty ve střední Evropě a Rusku. Nad jeho výsledky se zamýšlíme s odborníkem Michalem Tučkem.

S deregulací nájemného se bude muset změnit i přístup developerských a stavebních firem. Můžeme odhadnout podle tohoto průzkumu, jak se zvednou měsíční náklady na bydlení?

Měsíční náklady na bydlení v České republice zatím nedosahují průměru Evropské unie, kde na něj rodina vydává v průměru 21 % svého rozpočtu. V západoevropských zemích tento podíl totiž činí mezi 22 až 26 % (nejvíce platí Belgičané - 26,6 %). Ve středoevropském regionu nejvíce za bydlení utrácejí Poláci - 24,7 % rodinných financí. V ČR je to zatím 17,2 %, ale lze očekávat přibližování k evropskému průměru. Tuzemský trh totiž zažívá boom hypoték a průzkum potvrdil, že Češi chtějí do svého bydlení investovat i nadále.

Proč si myslíte, že právě obyvatelé ČR nejvíce touží po změně?

Jasně nám vyplynulo, že jsou to právě Češi, kteří uvažují nejvíce o investicích do zlepšení svého stávajícího bydlení. Během tří let je hodlají uskutečnit dvě třetiny našich dospělých obyvatel, zatímco v Maďarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 %.

Hlavními motivy pro změnu jsou pro Čechy zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. Naproti tomu Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici a pro Rusy jsou klíčovým důvodem malé rozměry stávajícího bydlení. V rámci našeho průzkumu uvedla téměř polovina ruských respondentů, že obývá byt s rozměry do 50 m2.

Nejsou tato čísla ovlivněna i tím, že populačně silné ročníky si začínají shánět vlastní bydlení?

Drtivá většina dospělých Čechů dříve či později natrvalo opouští společné bydlení s rodiči. V jedné domácnosti s nimi zůstává dlouhodobě pouze každý pátý dospělý Čech. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Společné dvougenerační bydlení nejvíce praktikují z 27 % Rusové a z 26 % Poláci.

Ve věku 24 let žije již 60 % Čechů bez rodičů. Potvrdil se tak dlouhodobý trend dřívější samostatnosti. Zatímco dnešní padesátníci a šedesátníci začali žít nezávisle v 25 letech, dnešní třicátníci odcházeli z domu ve 23 letech. Mladí, kterým je dnes 18 až 29 let a bydlí bez rodičů, opustili rodinné hnízdo v průměru dokonce již v 21 letech. Ve všech sledovaných zemích každopádně platí, že touha po zlepšení výrazně klesá s pokročilým věkem. Hlavními motivy pro změnu jsou zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. U Rusů je také velkým motivem potřeba bydlet ve větším a Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici.

Nesouvisí taky touha po změně s tím, že většina vyrůstala v malometrážních panelákových bytech?

To máte pravdu, protože nejčastěji uváděnou velikostí bydlení je v České republice 50 až 75 m2. Byt větší než 100 m2 tu má pouze čtvrtina lidí. Velikost bydlení v České republice zatím nedosahuje rozměrů typických v západoevropských státech, kde se bydlí v průměru na 80 m2. S touto skutečností koresponduje také průměrný počet pokojů v domácnosti. Zatímco evropský průměr činí 3,6 pokoje, u nás je to pouze 2,7 pokoje. Bydlení na malém počtu metrů obytné plochy je ale doménou Ruska, kde téměř polovina dospělých bydlí v prostoru do 50 m2. V Maďarsku a ČR je malometrážní bydlení do 50 m2 častěji než v ostatních zemích využíváno jako "startovací bydlení". S rostoucím věkem roste touha po větším bydlení a současně i jeho dostupnost.

Kdo chce bydlet, volí raději vlastní bydlení, nebo podnájem?

Ve všech sledovaných zemích, jimiž jsou Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Rusko, je dominantním typem bydlení vlastní bydlení. Bydlení v podnájmu je nejrozšířenější v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. V Rusku a Rumunsku je to jen jeden z pěti, v Maďarsku pouze každý desátý a v Polsku dokonce jen sedm procent dospělé populace.

V současnosti žije více než polovina obyvatel České republiky ve vlastním bydlení. Na vysoký podíl podnájemníků má vliv nefungující trh neboli regulace nájemného. Z čísel každopádně vyplývá, že největší potenciál pro výstavbu nových bytů a domů je tak v ČR.

Jaká je představa o novém bydlení?

Pokud jde o výběr místa pro nové bydlení, preference se v jednotlivých zemích liší. Zatímco polovina Čechů by chtěla bydlet nejčastěji na okraji města, Rumuni preferují bydlení na venkově a Poláci v centru města. U Rusů je jasně viditelná touha stěhovat se na okraj nebo do centra města.

V ČR a Rumunsku je mezi těmi, kteří zamýšlejí zlepšit své bydlení, zřetelná touha po větším obytném prostoru. Tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny Rumunů by chtěly mít byt větší než 75 m2, více než třetina respondentů v obou zemích deklaruje dokonce zájem o obytnou plochu nad 100 m2.

Jiří Kučera