Profesní kariéru má Jasna Matić bohatou. Tato od letošního května státní tajemnice na srbském ministerstvu hospodářství a regionálního rozvoje byla předtím po tři roky úspěšnou ředitelkou SIEPA, tedy vládní Agentury na podporu investic a obchodu. Ostruhy získala jako konzultantka ve Světové bance a deset let působila v soukromém sektoru. Je expertkou na otázky konkurenceschopnosti a zahraničních investic. A také se věnuje česko-srbským ekonomickým vztahům, účastnila se zasedání mezivládní komise obou zemí. Proto Jasna Matić odpověděla magazínu Exportér na téma perspektiv vzájemných ekonomických vztahů a přitažlivosti Srbska pro české obchodníky a investory.
Exportér: Můžete zhodnotit stav srbské ekonomiky a říci, jaká odvětví se vyvíjejí nejdynamičtěji?
Srbská ekonomika prožívá období robustního růstu, za poslední tři roky v průměru o sedm procent. Koncem loňského roku představoval hrubý domácí produkt na osobu 4199 USD. Tedy téměř třikrát více než na počátku reforem v roce 2001. V posledních letech ekonomický růst podpořil zejména dvouciferným tempem se rozvíjející sektor služeb, zejména telekomunikací a dopravy.
Navíc, výkon ekonomiky se projevil na stlačení inflace, která vloni dosahovala 6,6 procenta. Dá se to považovat za výsledek naší energické monetární politiky. Zahraniční pozice Srbska byla podepřena snižováním dluhu veřejných financí na třetinu HDP, spolu s tím se zvýšil objem devizových rezerv na rekordní výši 14 miliard USD.
V zahraničním obchodu zažíváme rychlý růst vývozu, kolem třiceti procent meziročně.
Tato čísla potvrzují, že rychlé zavádění reforem přináší ve svém důsledku ekonomickou stabilitu. Na druhé straně, v příštích letech se musíme soustředit na řešení takových klíčových otázek, jako je vysoká míra nezaměstnanosti a přílišný deficit zahraničního obchodu.
Spotřeba se zvyšovala díky stabilnímu růstu příjmů domácností a širokou dostupností bankovních půjček. Také u průmyslové produkce je patrné zotavování, zvláště v těch sektorech, kde dochází k privatizaci a kam vstupují zahraniční investoři, příkladem je potravinářství nebo textilní průmysl.
Exportér: Zmínila jste privatizaci. Jak pokračuje?
Do konce roku 2008 by měla být ukončena privatizace státních podniků. Prodáno jich bude přibližně tisíc, většina je malých a mnohé z nich nefungují. Nicméně řada velkých podniků bude privatizována v příštích měsících. Jde o národního leteckého dopravce JAT, a také JAT Tehnika, zabývající se údržbou letadel a jejich opravami, Zastava Automobili a Zastava Kamioni, výrobce osobních a nákladních aut a další.
Od příštího roku začíná proces privatizace velkých státních společností, přičemž agenda počítá s prodejem i národní rafinérky NIS, elektrárenské společnosti EPS a telekomunikačního operátora Telekom, a to kombinací IPO a nabídkou akcií pro ty srbské občany, kteří ještě nedostali akcie v privatizačním procesu.
Exportér: Jak privatizace, tak i další příležitosti lákají investory ke vstupu na srbský trh. Jak vaše vláda podporuje zlepšování podnikatelského prostředí v zemi?
Srbská vláda se angažuje ve vytváření vysoce atraktivního podnikatelského prostředí. Součástí našeho reformního úsilí je zkvalitňování zákonodárství na podporu investic, které je v souladu s legislativou EU. Výsledkem těchto snah je, že Srbsko se nyní může pochlubit liberalizovanými podmínkami, které může nabídnout cizím investorům, transparentním daňovým systémem a flexibilními pracovními vztahy. To je jen příklad našeho podnikatelsky příznivého právního prostředí.
Pokračující zlepšování v legislativě bylo opakovaně pozitivně hodnoceno mezinárodními institucemi. Obzvláště jsem hrdi na to, že nás Světová banka označila v roce 2005 za top reformátora v celosvětovém měřítku.
V minulých letech jsme zavedli státní podporu pro projekty greenfield a brownfield v rozpětí mezi dvěma až deseti tisíci eur za každé nově vytvořené pracovní místo.
Postupně během roku 2008 očekáváme novelizaci legislativy ohledně procedury získávání stavebních pozemků a povolení. Chceme současně podpořit vyšší výkonnost administrativy, která jedná s investory.
Výhodou pro investice v Srbsku jsou jak makroekonomické ukazatele a poptávka, tak i bezbariérový export do EU, Ruska a zemí střední Evropy. Nabízíme konkurenceschopné daně, nízké náklady na vzdělanou a zkušenou pracovní sílu. Je tu i výhodná geografická poloha na hranici s EU a dopravní infrastruktura i evropský koridor číslo 10.
Exportér: Hovoří se však o potřebě zlepšování celé infrastruktury? Jaké v tomto ohledu vláda připravuje projekty?
Cílem vlády je realizovat v příštích třech letech velké infrastrukturní projekty s důrazem na rozvoj dálnic a sítě místních silnic. Musíme postavit dva důležité mosty, a to přes řeku Sávu a Dunaj a dokončit silniční obchvat kolem Bělehradu. V energetice je v plánu také postavení dvou nových tepelných elektráren s kapacitou 700 MW, plynofikace země i vybudování podzemního úložiště plynu.
Exportér: Jak vidět, podnikatelských příležitostí nabízí Srbsko hodně. Jak ale hodnotíte vzájemné ekonomické vztahy a kde vidíte možnosti pro české firmy?
Co se týká vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi, v posledních letech se rozvíjely velmi výrazně. Zatímco celkový obchodní obrat v roce 2004 dosahoval 188 milionů USD, za prvních devět měsíců letošního roku to bylo meziročně již 249 milionů USD. Bohužel hodnocení obchodní bilance dopadá nepříznivě pro Srbsko, které zaznamenalo vloni více než 120milionový obchodní deficit.
Pokud jde o investování českých firem, domnívám se, že pro ně existuje značný prostor pro rozšíření podnikání do Srbska. Bezprostřední příležitosti jsou v průmyslových odvětvích, jakož i v infrastruktuře, energetice, ochraně životního prostředí a v recyklaci. V kontextu nedávného oznámení elektrárenského gigantu ČEZ o vstupu do Srbska předpokládáme mohutný příliv investic českých investorů do naší země.
www.merr.sr.gov.yu - srbské ministerstvo hospodářství a regionálního rozvoje
