Rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti

Zejména v současnosti je pro mnohé občany na pracovištích, kde probíhají organizační změny a snižuje se počet zaměstnanců, rekvalifikace jedinou cestou, jak najít nové zaměstnání.

Právní úprava rekvalifikace je provedena v zákoně č. 435/2004 Sb., a ve vyhláškách č. 519/2004 Sb. a 524/2004 Sb. Nový zákon o zaměstnanosti vytváří podmínky pro postup při rekvalifikaci lidí, jejich hmotné zabezpečení (podmínky pro podporu) při rekvalifikaci a před nástupem do zaměstnání.

Úřady práce při organizování, zabezpečování a usměrňování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu vycházejí z potřeby nedostatkových profesí na trhu práce a z profesní struktury nově vznikajících pracovních míst. Na rekvalifikaci není právní nárok.

POJEM REKVALIFIKACE

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.

Za rekvalifikaci však nelze považovat např. jazykovou přípravu uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance, pokud ji nepotřebuje k pracovnímu uplatnění. Za rekvalifikaci ji lze považovat pouze tehdy, pokud pracovní činnost (druh práce), pro kterou má být uchazeč o zaměstnání rekvalifikován, v rámci stanovených kvalifikačních předpokladů vyžaduje znalost cizího jazyka.

Do rekvalifikace mohou být zařazeni:

a) uchazeči o zaměstnání, také absolventi středních a vysokých škol evidovaní úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání, kteří nebudou na trhu práce nacházet uplatnění se svojí kvalifikací,

b) zájemci o zaměstnání.

Rekvalifikace se uskutečňuje vždy se zřetelem na předpoklady a požadavky vyžadované pro výkon práce a podle toho se volí její odpovídající forma.

Formy rekvalifikace pružně reagují na potřebu získání určité profese nebo nové odbornosti, a to jak u manuálních, tak i duševních povolání. Zákon o zaměstnanosti nevymezuje taxativně všechny formy rekvalifikace, protože se operativně vytvářejí a přizpůsobují potřebám trhu práce a ovlivňují je strukturální přestavby, nové výrobní programy apod.

Mezi formy rekvalifikace patří teoretická a praktická příprava k výkonu určitých činností, ale vždy s ohledem na předpoklady a požadavky pro výkon práce (pracovní uplatnění).

Naproti tomu nelze mezi formy rekvalifikace zařadit zaučení ve smyslu § 142 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel zabezpečuje získání kvalifikace zaměstnanci, který vstupuje do pracovního poměru bez kvalifikace, formou zaškolení nebo zaučení. Plnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce včetně požadavků pro výkon práce posuzuje zaměstnavatel.

V předpisech upravujících rekvalifikaci jsou uvedené organizace a instituce, které mohou rekvalifikaci vykonávat. Jsou to např. vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy, státní rekvalifikační střediska, soukromí podnikatelé v podobě různých zprostředkovatelských nebo vzdělávacích zařízení apod. Mohou to být i zahraniční právnické nebo fyzické osoby.

PODMÍNKY PRO AKREDITACI

Vzdělávací zařízení, které provádí rekvalifikaci, může být pověřeno vydávat občanům o jejím ukončení doklad o získané kvalifikaci. Podmínkou pro to, aby vzdělávací zařízení nebo soukromá firma mohla provádět rekvalifikaci s možností vydávat pověření, je, že mu k tomu vydalo povolení ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Musí však přitom osvědčit, že má způsobilost provádět rekvalifikaci pro vymezené pracovní činnosti. Podmínky pro akreditaci stanoví vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.

K získání pověření k vydání dokladů o kvalifikaci musí vzdělávací zařízení, které chce provádět rekvalifikaci pro vymezené pracovní činnosti, prokázat svou způsobilost. Ověřuje ji ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě písemné žádosti vzdělávacího zařízení. Její součástí je výčet pracovních činností, pro které má být rekvalifikace prováděna včetně případného rekvalifikačního programu a souboru opatření k organizačnímu, kapacitnímu, finančnímu, personálnímu a obsahovému zabezpečení rekvalifikace.

K písemné žádosti se přikládá doklad o zřízení vzdělávacího zařízení, jímž může být např. výpis z obchodního rejstříku, statut a organizační řád zaměstnavatele. Obsahové zabezpečení rekvalifikace se dokládá základní pedagogickou dokumentací, tedy učebními plány a osnovami.

Pověření k vydávání dokladu o kvalifikaci po ukončení rekvalifikace není třeba u učňovských, středních a vysokých škol, státních rekvalifikačních středisek a v případě, kdy to vyplývá ze zvláštních předpisů, případně ze státních norem. Například platí zvláštní předpis pro vzdělávání řidičů z povolání, elektrikářů, svářečů apod., proto není v těchto případech třeba pověření od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Obdobně, když se vyžaduje k výkonu pracovní činnosti ověření zvláštní pracovní způsobilosti od jiného orgánu (např. podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu), je jeho působnost nedotčena.

Podmínkou pro získání akreditace je:

a) podání žádosti o akreditaci se správnými a úplnými údaji právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, které mají v předmětu činnosti podnikání nebo v předmětu činnosti poskytování vzdělávacích služeb,

b) doložení odpovídajícího personálního, prostorového, materiálního a technického zabezpečení vzdělávacího programu,

c) doložení vhodnosti vzdělávacího programu z hlediska stanovení výsledků výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci.

V žádosti o vydání povolení (akreditace), které vzdělávací zařízení zasílá ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, musí např. uvést:

a) pracovní činnosti, na kterou bude rekvalifikace zabezpečována,

b) učební plán, jehož obsahem je seznam vzdělávacích předmětů s určenou hodinovou dotací, s celkovým součtem hodin výuky rozčleněným na počet hodin teoretické přípravy, počet hodin praktické přípravy a počet hodin zkoušek,

c) učební osnovy, které zahrnují obsah učebních plánů rozpracovaný v podrobnostech k zaměření výuky,

d) vzdělávací projekt pro pracovní činnosti (tento projekt musí obsahovat cíl, obsah, délku, složení účastníků vzdělávání, formy a metody, organizační zajištění, způsob zakončení a ověření získaných vědomostí vzdělávaných pracovníků).

e) informaci o materiálním a personálním zabezpečování rekvalifikace,

f) údaje o odborné a pedagogické kvalifikaci vyučujících.

DOHODA REKVALIFIKAČNÍHO ZAŘÍZENÍ S ÚŘADEM PRÁCE

Vzdělávací zařízení provádějí rekvalifikaci na základě dohod. Nejdůležitější náležitosti dohody jsou uvedené demonstrativně. Patří mezi ně zejména pracovní činnost, na kterou mají být uchazeči o zaměstnání rekvalifikováni a základní rekvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace, neboť při zařazení do rekvalifikace je směrodatné, zda účastníci mají příbuznou kvalifikaci, aby byla respektována zásada efektivnosti rekvalifikace. V souladu se základními kvalifikačními předpoklady se uvádí rozsah teoretické a praktické přípravy a způsob jejího provedení, resp. stanovení její formy. Předmětem písemné dohody je také rozsah teoretické a praktické přípravy a způsob jejího provedení, stanovení místa, doby zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalosti a dovedností, kalkulace nákladů a způsob jejich úhrady. Kalkulaci nákladů navrhuje vzdělávací zařízení. Jejich úhrada může být provedena jednorázově nebo po částech k určitému datu, konkrétní způsob je třeba v dohodě uvést.

Do kalkulace nákladů se zahrnuje vždy i poskytování ochranných pracovních prostředků, které jsou vyžadovány zvláštními předpisy podle druhu prováděné rekvalifikace.

Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.

POŽADAVKY NA ÚČASTNÍKY REKVALIFIKACE

Účastníci rekvalifikace mají jistotu, že rekvalifikaci budou zabezpečovat k tomu oprávněné a odborně vybavené instituce. Naproti tomu však úřad práce může dohodnout zařazení uchazeče nebo zájemce o zaměstnání do rekvalifikace, kterou budou provádět jiná než pověřená vzdělávací zařízení.

Úřad práce organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu na základě písemné dohody bezplatně a podle potřeby k tomu zpracovává programy opatření.

DOHODA ÚŘADU PRÁCE S ÚČASTNÍKEM REKVALIFIKACE

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu s ní spojených prokázaných nutných nákladů.

Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný po-dle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Dohoda o rekvalifikaci musí být uzavřena písemně. V dohodě je možné sjednat závazek, že uchazeč o zaměstnání, který bez vážných důvodů zanechá rekvalifikace nebo odmítne po jejím absolvování nastoupit do vhodného zaměstnání, uhradí úřadu práce náklady s ní spojené. Toto opatření je motivováno snahou podporovat aktivní přístup samotných uchazečů o práci a přispět k plynulejšímu vyrovnávání disproporcí na trhu práce.

VÁŽNÉ OSOBNÍ NEBO RODINNÉ DŮVODY

Vážné osobní nebo rodinné důvody, pro něž může uchazeč zanechat rekvalifikace, aniž by musel hradit náklady jsou např. osobní péče o dítě ve věku do čtyř let, o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná.

Dále se přihlíží k docházce dětí do předškolního zařízení a povinné školní docházce dětí (vzdálenost školy od pracoviště), k místu výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela a k nástupu do zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti druhého manžela.

NÁROKY ÚČASTNÍKŮ REKVALIFIKACE

Po celou dobu rekvalifikace přísluší uchazeči o zaměstnání podpora ve výši šedesáti procent průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání. Právní nárok na výši podpory vzniká až dnem nástupu uchazeče na rekvalifikaci.

Podpora při rekvalifikaci se vypočítává z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, používaného u uchazeče o zaměstnání naposledy pro pracovněprávní účely. U uchazeče, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, se výše podpory zjišťuje z jeho posledního vyměřovacího základu v rozhodném období. Uchazeč musí dále prokázat, že v posledních třech letech jeho zaměstnání trvalo nejméně dvanáct měsíců.

Jako zaměstnání (náhradní doba) se např. posuzuje vojenská základní a civilní služba, osobní péče o dítě do čtyř let nebo o dítě do osmnácti let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, dále osobní péče o blízkou, převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší osmdesáti let, pobírání invalidního důchodu, příprava na zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Jako náhradní doba se u absolventů škol nezapočítává doba studia, ovšem ostatní druhy služeb zaměstnanosti (např. rekvalifikace), jim budou úřady práce poskytovat i nadále. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší šedesát procent průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.

Podpora je omezena horním limitem. V důsledku zvýšení minimální mzdy a životního minima od 1. ledna 2005, dochází ke zvýšení podpory při rekvalifikaci. Podpora však nesmí přesáhnout částku odpovídající po dobu rekvalifikace 2,8 násobku částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího šestadvaceti let ke dni vzniku nároku na podporu. Maximální výše podpory při rekvalifikaci je 12 040 korun (dříve 11 480 korun).

V praxi nastávají případy, kdy zaměstnanec nemůže osvědčit výši průměrného výdělku, např. při likvidaci zaměstnavatele, nevyhotovení potvrzení o výši výdělku, ztrátě potvrzení apod. Rozhodující pro výpočet podpory je pak životní minimum platné pro občana staršího šestadvaceti let ke dni vzniku nároku na podporu. Při rekvalifikaci je podpora ve výši šedesát procent životního minima, což je 2580 korun. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o příjmech, úřad práce podporu při rekvalifikaci doplatí, pokud na ni bude nárok vyšší než je poskytovaná částka.

JAK U SOUKROMÝCH PODNIKATELŮ

Může se stát, že účastníkem rekvalifikace je soukromý podnikatel. Důvody, proč zanechal soukromé podnikatelské činnosti, mohou být různé. Podpora při rekvalifikaci se mu vypočítá z jeho průměrného vyměřovacího základu pro účely sociálního zabezpečení za posledních dvanáct kalendářních měsíců. Vyměřovací základ se zjišťuje podle zákona č. 589/1992 Sb. Musí být nejméně ve výši 35 procent podnikatelova zisku po odečtení nákladů na jeho dosažení a udržení. Také u podnikatele platí, že podpora je ve výši šedesát procent z jeho měsíčního vyměřovacího základu. Rovněž u těchto účastníků rekvalifikace se při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti vychází nikoliv z průměru za uvedenou dobu, ale z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše jeho podpory bude tedy odvislá od jeho vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné.

Může nastat situace, že u soukromého podnikatele nelze stanovit vyměřovací základ, tedy příjem. Potom se postupuje obdobně jako u ostatních zaměstnanců a vychází se z částky životního minima stanovené pro osoby starší šestadvaceti let, tedy z částky 4300 korun.

Osoba samostatně výdělečně činná se může stát účastníkem rekvalifikace tehdy, prokáže-li úřadu práce, že tuto činnost v době podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nevykonává.

DALŠÍ NÁHRADY ÚČASTNÍKŮM REKVALIFIKACE

Vedle náhrady mzdy ve výši šedesát procent průměrného výdělku může uchazeč o zaměstnání, který se rekvalifikuje, dostat od zařízení, které provádí rekvalifikaci, další úhrady. Je to např. úhrada výbavy potřebné k rekvalifikaci (školní potřeby a učebnice), maximálně však do výše 2000 korun na jednoho účastníka.

Jestliže byl účastník vyslán na rekvalifikaci úřadem práce, dostane náhrady stravného, prokázané výdaje za ubytování po dobu rekvalifikace, prokázané jízdní výdaje za cestu z bydliště do místa konání rekvalifikace a zpět při přijímacím řízení, zahájení a ukončení rekvalifikace, případně i náhradu jízdného za cesty k návštěvě rodiny a zpět, případně i náhradu jízdních výdajů při denním dojíždění na rekvalifikaci.

Další rozšíření dávek spočívá v náhradě úrazového pojištění sjednaného na dobu rekvalifikace. Praxe totiž ukázala, že některá vzdělávací zařízení při zabezpečování kurzů se zvýšeným nebezpečím úrazu při praktické výuce podmiňují přijetí uchazeče do rekvalifikace předchozím sjednáním úrazového pojištění. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 519/2004 Sb.

UKONČENÍ REKVALIFIKACE

Uchazeč o zaměstnání může zanechat rekvalifikace z vážných zdravotních, osobních nebo rodinných důvodů, které nastaly až v průběhu rekvalifikace. Za vážné důvody se považují zejména nezbytná osobní péče o dítě ve věku do tří let nebo o blízkou osobu. Pokud uchazeč o zaměstnání zanechá rekvalifikace z uvedených důvodů, úřad práce mu zastaví poskytování podpory ve výši šedesát procent průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání a vydá nové správní rozhodnutí, ve kterém přizná uchazeči novou výši podpory, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky.

V případě, že uchazeč o zaměstnání zanechá rekvalifikace, např. tím, že po delší dobu neplní podstatné povinnosti při rekvalifikaci, poruší zákon o zaměstnanosti. Na základě této skutečnosti mu úřad práce odejme podporu v nezaměstnanosti.

REKVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ

Rekvalifikace může probíhat na základě dohody s úřadem práce u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců, nejčastěji v situaci, kdy by jinak museli být tito uvolněni z důvodů racionalizačních opatření nebo strukturálních, popřípadě organizačních změn. V případě, že dochází k rozsáhlým organizačním změnám, které by měly za následek uvolnění velkého počtu zaměstnanců, mohou být zaměstnavateli na základě písemné dohody s úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací.

Taková rekvalifikace se zabezpečuje na základě písemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Uskutečňuje se zpravidla v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen tehdy, pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

Od rekvalifikace zaměstnanců uskutečňované zaměstnavatelem na základě uvedené dohody je nutno rozlišovat:

a) prohlubování kvalifikace, které může zaměstnavatel svému zaměstnanci nařídit v zájmu udržení a obnovování získané kvalifikace k tomu, aby zaměstnanec řádně vykonával práce sjednané v pracovní smlouvě,

b) zvyšování kvalifikace z vlastního popudu a zájmu zaměstnance, kdy si zvyšuje kvalifikaci za tím účelem, aby v budoucnu splňoval předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce, než dosud zastává, přičemž účast zaměstnance na takovém vzdělávání není pro zaměstnavatele nezbytná z hlediska dalšího pracovního zařazení zaměstnance v rámci zaměstnavatele, a proto zaměstnavatel nedal ke zvyšování kvalifikace zaměstnance podnět.

NÁKLADY

V zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnanců může úřad práce na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, který uskutečňuje rekvalifikaci, uhradit plně nebo částečně náklady spojené s touto činností.

Pod pojmem "náklady spojené s touto činností" však nelze rozumět náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, která přísluší zaměstnanci po dobu jeho rekvalifikace v pracovní době. Náklady spojené s rekvalifikací zaměstnanců zahrnují účastnický poplatek vzdělávacímu zařízení, činnost vzdělávacího zařízení ve vztahu k zajišťování rekvalifikace apod. Do nákladů spojených s rekvalifikací prováděnou u zaměstnavatelů mohou být zahrnuty také mzdy a odměny lektorů.

DOHODA MEZI ÚŘADEM PRÁCE A ZAMĚSTNAVATELEM

Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením, musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny:

- identifikační údaje účastníků dohody,

- pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,

- základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení do rekvalifikace,

- rozsah teoretické a praktické přípravy,

- místo a způsob provedení rekvalifikace,

- doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

- náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

- závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely a lhůta a podmínky jejich vrácení,

- ujednání o vypovězení dohody.

DOHODA MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ZAMĚSTNANCEM O NÁROCÍCH PŘI REKVALIFIKACI

Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny:

- identifikační údaje účastníků dohody,

- pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,

- rozsah teoretické a praktické přípravy,

- doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností.

právník, Praha