Aleš Michl: Suverénní fondy našly svou kořist

Brzy budeme mít na světě nového finančního hráče číslo 1: takzvané suverénní fondy. Ukázkovým reprezentantem tohoto nejnovějšího globalizačního trendu na finančních trzích je fond Dhabi Investment Authority.

Ten počátkem tohoto týdne poskytl největšímu bankovnímu domu světa - společnosti Citigroup finanční injekci v hodnotě 7, 5 miliardy dolarů na pokrytí ztrát z dluhopisů emitovaných proti rizikovým hypotékám. Za to investiční společnost ze Spojených arabských emirátů postupně během čtyř let získá zhruba pět procent akcií Citigroup. A to je jen symbolický počátek nového trendu.

Fondy z ropy a přebytků

Abu Dhabi Investment je největší z takzvaných suverénních fondů. Tyto finanční společnosti spravují devizy státům vyvážejícím převážně ropu a plyn nebo zemím, které zbohatly díky masivním rozpočtovým a obchodním přebytkům.

Objem aktiv ve všech suverénních fondech světa činí podle analýzy investiční banky Morgan Stanley 2, 3 bilionu dolarů. Srovnejme to: Celkové devizové rezervy všech centrálních bank světa jsou dnes 5, 2 bilionu dle Mezinárodního měnového fondu. Pokud poroste objem prostředků suverénních fondů tak rychle jako doposud, pak do roku 2015 veškeré devizové rezervy světa hravě převýší. Globalizace pak dostane novou dimenzi.

Dříve tyto fondy spíše kupovaly státní dluhopisy. K všestranné spokojenosti politiků světových velmocí, kteří tak měli silného zájemce o financování rozpočtových deficitů. Nyní se vše zamotává s tím, jak se postupně mění v dravce, tvrdě jdoucí za podíly v nejrenomovanějších firmách světa. Politické reakce jsou teprve v základech, horké téma to bude až během několika let. Přesto: nedávno se už negativně vyjádřili britský ministr financí Darling, italský premiér Prodi nebo komisař EU pro obchod Mandelson. Nabádali hlavně ke větší regulaci.

Máme se tedy suverénních fondů bát? Mají politici zavelet k přísnějším pravidlům? "Nikomu nevadilo, když fondy ukládaly hotovost do našich bank anebo kupovaly vládní dluhopisy. Proč by tedy mělo vadit, když začnou pronikat i do našich firem?" upozorňuje komentátor Bloombergu Mathew Lynn. Spolu s dalšími experty se shodne, že zostření regulace by podkopalo další rozvoj globalizace.

Suverénní fondy jsou realitou. Obrnění se tedy není na místě. Je třeba naučit se s nimi zacházet. Jejich investice jsou většinou dlouhodobějšího rázu. Mohou tak přirozeně přispívat k větší stabilitě trhů. Nelze přece diferencovat pravidla v závislosti na typu investora.

Nelze rozlišovat, co nařídíme suverénním fondům a co těm ostatním. Klíčové je, aby pravidla platila pro všechny stejně. Samozřejmě, bezpečnostní rizika je třeba mít na paměti vždy. Tak je tomu ale již dnes.

Více transparentnosti

Co tedy spíše politici mohou udělat dnes navíc? Určitě vyžadovat větší transparentnost. Nespadneme-li tedy do víru regulací a budeme-li mít na paměti bezpečnostní rizika, budou suverénní fondy přínosem.

Ostatně i americký dolar reagoval na vstup Abu Dhabi Investment do Citigroup pozitivně - posílením.

Autor je analytikem Raiffeisenbank